Cesta zpátky k sobě

Žijeme v době, kdy je péče o sebe a sebereflexe velmi ceněná. Přesto může být těžké vědět, kde vůbec začít, když se vydáváte na cestu sebepoznání. Máte se obrátit k náboženství, k terapeutovi, k meditaci, nebo sáhnout po literatuře?

Jedním z ideálních výchozích bodů je enneagram – schéma, které vám může pomoci zamyslet se nad vlastní osobností. V tomto shrnutí se seznámíte s historií enneagramu, s jednotlivými typy osobnosti, které představuje jeho devět bodů, i s tím, jak tyto typy vzájemně interagují.

Jak vám to může pomoci lépe porozumět vlastním emocím a vzorcům chování? Jednoduše: na svých nedostatcích a slabinách můžete pracovat teprve tehdy, když je rozpoznáte a pochopíte, proč se chováte právě tak, jak se chováte. S pomocí enneagramu se brzy začnete na sebe dívat analytičtěji a díky tomu budete v životě činit lepší rozhodnutí.

V tomto shrnutí se také dozvíte:

• jak vám váš osobnostní typ může pomoci odhalit ideální pracovní roli,
• proč jsou perfekcionisté ve skutečnosti méně dokonalí, než by se mohlo zdát,
• a že váš převažující osobnostní typ se může ve stresu dočasně proměnit.

Co se vám vybaví, když slyšíte slovo „enneagram“? Pokud si hned představíte pěticípou hvězdu zapálenou při nějakém wiccanském obřadu, jde o pochopitelný omyl. To je ale pentagram. Enneagram má naopak devět bodů a s okultismem nemá nic společného – podobně jako pentagram však sahá svými kořeny do dávné historie.

Enneagram osobnostních typů vychází ze starokřesťanské teologie. Jeho přesný původ neznáme, ale někteří badatelé se domnívají, že jej lze vystopovat až k Evagriovi Pontskému, křesťanskému mnichovi a teologovi ze čtvrtého století, který je často považován také za tvůrce konceptu sedmi smrtelných hříchů.

Křesťanství však není jediným náboženstvím, v němž se enneagram objevuje. Podobné devítibodové diagramy, používané jako pomůcka pro duchovní vedení, najdeme i v judaismu, súfismu či taoismu. Tyto tradice starobylé moudrosti spojil v 70. letech 20. století bolivijský filozof Óscar Ichazo a vytvořil z nich moderní podobu enneagramu. Do Spojených států jej později přinesl jeden z jeho žáků z arické školy v Chile – americký psycholog Claudio Naranjo.

Naranjo pak enneagram vyučoval svým studentům v Kalifornii, mezi nimiž byl i jezuita Robert Ochs. Ten jako katolický kněz a pedagog začal enneagram šířit mezi další duchovní, duchovní průvodce i ve vlastní farnosti.

Co tedy enneagram vlastně je? Jeho název pochází z řečtiny – „ennea“ znamená „devět“ a „gramma“ „obraz“ či „znak“. Devítibodové geometrické schéma slouží jako nástroj sebepoznání. Existuje devět základních osobnostních typů a každý z devíti bodů enneagramu odpovídá jednomu z nich.

Každý typ je spojen s konkrétním číslem v diagramu, které vypovídá o tom, jak vidíme svět, jak prožíváme emoce a jak se chováme. Jednotlivé typy jsou zároveň propojené s dalšími čísly v diagramu, což nám pomáhá pochopit, jak reagujeme v různých situacích – například pod tlakem či ve stresu. Každý typ má také dvě sousední čísla, tzv. „křídla“, která jeho základní charakter dále ovlivňují.

Možná si teď říkáte: „Dobře, ale k čemu mi to bude?“ Smyslem enneagramu je pomoci vám uvidět slabiny a slepá místa vaší povahy, abyste se mohli vědomě posouvat směrem k větší zralosti a vnitřnímu klidu. Zároveň jej můžete využít k lepšímu pochopení chování své rodiny a přátel. Když se dokážete vcítit do jejich pohledu na svět, budete s nimi komunikovat mnohem účinněji.

V následující části se podíváme na prvních šest osobnostních typů.

Devět bodů enneagramu lze rozdělit do tří odlišných skupin, tzv. triád: tělové (instinktivní), srdeční a hlavové. Začněme tělovou triádou.

Společnou motivací, která spojuje typy v tělové triádě, je hněv. Podívejme se nejprve na typ Osm – Vyzývatele. Vyzývatel je ten, kdo se jako první ozve, když vidí nespravedlnost. Díky své přímočaré a energické povaze má přirozené vůdčí schopnosti. Jeho slabinou je neschopnost ukázat zranitelnost, což mu brání vytvářet skutečně hluboké vztahy. Hněv často projevuje tím, že vyhledává slovní či fyzické střety.

Typ Devět – Mírotvůrce – je v mnohém pravým opakem. Konfliktům se vyhýbá za každou cenu. Vždy dokáže vidět obě strany sporu a díky své přátelské povaze je přirozeným prostředníkem. Protože však nechce nikoho rozrušit, potlačuje vlastní úzkosti a frustrace. Často si neřekne o to, co ve vztazích potřebuje, a pak to logicky ani nedostává.

Třetím typem v tělové triádě je typ Jedna – Perfekcionista. Jak název napovídá, Perfekcionisté jsou sebekázeň, morální a zaměření na detaily. Jejich hlavní starostí je zlepšovat sebe i svět kolem. Mají sklon vidět věci černobíle – jako správné, nebo špatné. Když někdo poruší pravidla nebo se vzdá své odpovědnosti, Perfekcionista se rozhněvá. Tento hněv však často obrací dovnitř a proměňuje se v dlouhodobý hořký resentiment.

Tři typy v srdeční triádě jsou definovány svými pocity a emocemi. Začněme typem Dva – Pomocníkem. Pomocník je nesmírně pečující. Je motivován touhou být pro druhé potřebný a je ochotný se pro ně obětovat. Zároveň má ale sklon nechat se zcela definovat svými vztahy a vyhýbat se vyjadřování vlastních potřeb. Často také cítí, že mu ostatní „něco dluží“ za péči, kterou jim věnuje. Obecně se stará o pocity všech kolem, ale na své vlastní zapomíná.

Typ Tři je Výkonný (Vystupující). Tento typ si klade vysoké cíle a velké uspokojení mu přináší jejich dosahování. Čím úspěšnější, produktivnější a efektivnější je, tím vyšší má pocit vlastní hodnoty. Negativní stránkou Výkonných je sebeklam a neschopnost přiznat si chyby. Mají potíže rozpoznat emoce v sobě i v druhých a velmi si hlídají svůj obraz navenek.

Srdeční triádu uzavírá typ Čtyři – Romantik. Romantici jsou přirozeně velmi citliví na krásu i tragédii světa a dokážou ocenit celé spektrum lidských prožitků. Jejich slabinou je tendence stahovat se do sebe a izolovat se od ostatních, což může vést k melancholii, nepředvídatelnosti a sebestřednosti.