7 návyků skutečně efektivních lidí

Stephen Covey byl americký spisovatel, poradce a řečník, který se narodil v roce 1932 a zemřel v roce 2012. Je nejvíce známý pro svou knihu "7 návyků skutečně efektivních lidí", která se stala bestsellerem a byla přeložena do více než 40 jazyků. Covey byl také zakladatelem a prezidentem FranklinCovey, společnosti specializující se na vzdělávání a rozvoj lidí a organizací. Covey získal mnoho ocenění a uznání za svou práci, včetně ceny International Man of Peace Award a ceny Fatherhood Award. Jeho knihy a přednášky se staly inspirací pro mnoho lidí po celém světě, kteří hledají způsoby, jak dosáhnout osobního a profesního úspěchu.

Úvod

Bestseller Stephena Coveyho 7 návyků skutečně efektivních lidí byl označen za nejvlivnější knihu 20. století a prodalo se ho více než 25 milionů výtisků. Jak prozrazuje její název, je to kniha o změně – o změně sebe sama tak, abyste se stali efektivnějšími v každé oblasti svého života, o rozvoji sebe sama jako osobnosti.

Dozvíte se o 7 návycích, kterými žijí nejefektivnější lidé na světě. Tyto návyky jsou relevantní ve všech životních situacích. Kniha je v podstatě o sebeovládání a o mistrovství v jednání s druhými. Covey tvrdí, že k tomu, abyste v životě uspěli, potřebujete mít silný charakter, na který se můžete spolehnout.

Napřed se podíváme na to, co znamená být efektivní, jaký význam má charakter a jak vnímáme svět. Pak přejdeme k soukromému vítězství – musíte ovládnout sami sebe, než ovládnete svět. Dále probereme, jak využít svůj charakter k tomu, abyste byli efektivní v jednání s ostatními – dosáhneme veřejného vítězství. To bude zahrnovat návyky 4 až 6. Nakonec se budeme zabývat 7. návykem a tím, jak se neustále zdokonalovat. Jste připraveni naučit se, jak si vypěstovat silný charakter, se kterým dosáhnete úspěchu?

Zde jsou 7 návyků, které si můžete osvojit:

• Návyk 1: Buďte proaktivní
  Přijímejte zodpovědnost za své chování, rozhodnutí a výsledky. Zaměřte se na to, co můžete ovlivnit.

• Návyk 2: Začínejte s myšlenkou na konec
  Definujte požadované výsledky a plán, jak jich dosáhnout.

• Návyk 3: To nejdůležitější dávejte na první místo
  Zaměřte se na priority a realizaci nejdůležitějších cílů.

• Návyk 4: Myslete způsobem výhra-výhra
  Budujte vztahy s vysokou s mírou důvěry a rozvíjejte efektivní spolupráci.

• Návyk 5: Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni
  Rozvíjejte efektivní komunikaci na všech úrovních organizace.

• Návyk 6: Vytvářejte synergii
  Vytvářejte inovativní řešení ve vztazích lidí s rozdílnými názory a taková, která vedou ke spokojenosti všech zainteresovaných stran.

• Návyk 7: Ostřete pilu
  Neustálé se zdokonalujte, zvyšujte motivaci a životní rovnováhu každodenní obnovou sil ve všech oblastech vašeho život

Podobenství o zlaté huse

Co vlastně znamená efektivní? Skutečná efektivita je funkcí dvou věcí: toho, co se produkuje, a produkujícího aktiva nebo schopnosti produkovat. Známé je podobenství o huse, která snáší zlatá vejce: Chudý farmář jednoho dne zjistí, že jeho husa snesla zlaté vejce. Je nesmírně šťastný. Další den snesla husa další zlaté vejce. A další den znovu. Farmář nemůže uvěřit tomu, jaké má štěstí. Každé ráno spěchá zjistit, jestli má husa další zlaté vejce. Nikdy není zklamaný. A tak pohádkově zbohatne. S rostoucím bohatstvím přichází chamtivost a netrpělivost. Farmář už nechce den za dnem čekat na zlatá vejce, a tak se rozhodne zabít husu, aby získal všechna zlatá vejce najednou.

Uvnitř husy však žádná zlatá vejce nejsou. A tak skončí s mrtvou husou a bez zlatých vajec. Farmář zabil husu, která je vyprodukovala. Efektivita spočívá v rovnováze – rovnováze P/PS. P znamená produkci požadovaných výsledků, zlatých vajec. PS znamená produkční schopnost, schopnost nebo aktivum, které zlatá vejce produkují. Covey uvádí, že v moderním životě se mnoha lidem nedaří tuto rovnováhu najít. Hodně pracují a dosahují vysokého stupně vnějšího úspěchu, ale v soukromém životě se trápí. Bojují se vztahy i zdravím a nedaří se jim nalézt hluboké a trvalé štěstí. Tito lidé snášejí mnoho zlatých vajec, ale pomalu zabíjejí husu, protože se o ni nestarají. Možná si ani neuvědomují, že oni sami jsou tou husou... Jádro toho všeho spočívá v tom, že abychom byli v životě vysoce efektivní, musíme najít rovnováhu mezi prací a péčí o sebe. To se naučíme díky 7 návykům.

Začněte u sebe

Přístup „zevnitř ven“ znamená začít nejprve u sebe, a co je ještě podstatnější, začít u toho nejniternějšího – u svých paradigmat, svého charakteru a svých motivů. Přístup „zevnitř ven“ říká, že soukromá vítězství předcházejí veřejným vítězstvím, že dávání a plnění slibů sobě samému předchází dávání a plnění slibů druhým. Říká, že je zbytečné „... snažit se zlepšit vztahy s druhými dříve, než se zlepšíme sami“. Náš charakter se projevuje ve všech životních situacích.

Pokud se chcete změnit, ať už jakkoli, je těžké začít nejprve u sebe. Možná chcete změnit sami sebe, pak je samozřejmé, že začnete u sebe. Když však chcete změnit svého manžela nebo své děti nebo to, jak s vámi jedná váš šéf atd., je pořád stejně důležité začít nejprve u sebe. V podstatě platí, že pokud chcete změnit jakoukoli situaci, musíte jít nejprve do svého nitra. Jak se můžete změnit, abyste situaci změnili? Co byste mohli změnit u sebe, abyste změnili chování svého šéfa? Ale především, jak to můžete udělat? Pojďme se dozvědět, co je klíčem k úspěšné osobní změně.

Vnímání je klíčové

Jednoduše předpokládáme, že to, jak věci vidíme, odpovídá tomu, jaké věci skutečně jsou, nebo jaké by měly být. A z těchto předpokladů vycházejí naše postoje a chování. Způsob, jakým věci vidíme, je zdrojem toho, jak myslíme a jak jednáme. To je zásadní.

Uveďme si to na příkladu bohatství. Když jsem vyrůstal, naučil jsem se, že bohatí lidé nejsou čistí. Že zbohatli díky podvodům nebo díky tomu, že byli neféroví a falešní. Takové bylo mé vnímání, můj předpoklad o bohatých lidech. Myslel jsem si, že to tak je. A tento předpoklad určoval mé jednání. Protože jsem si nechtěl ušpinit ruce, nemohl jsem se stát bohatým. Tečka. Je zřejmé, že můj předpoklad nebyl pravdivý. Jen jsem byl takto vychován a musel jsem se naučit vnímat jinak, abych mohl v něco jiného věřit.

Teprve když jsem poznal jiné způsoby vnímání a když jsem změnil své vlastní vnímání, mohl jsem úspěšně změnit své myšlenky a činy. Každý z nás má tendenci si myslet, že vidí věci tak, jak jsou, že je objektivní. Ale tak to není. Nevidíme svět takový, jaký je, ale takový, jací jsme my – nebo jak nás naučili ho vidět. Vždy existuje více než jeden způsob, jak se na situaci dívat. To, že jsem se dozvěděl, že bohatí lidé nejsou čistí, ještě neznamená, že to je pravda. Může to platit pro hrstku lidí, ale neplatí to obecně.

To, co vidíte, co považujete za pravdu, závisí na tom, kde se nacházíte, a na tom, co jste se naučili a zažili. Musíte si uvědomit, že cokoli vnímáte jako pravdu vy, nemusí být vnímáno jako pravda někým jiným. Stephen Covey doporučuje zůstat otevřený a naslouchat vnímání druhých lidí. Tak můžeme získat širší obraz a mnohem objektivnější pohled. Klíčem k úspěšné osobní změně je tedy uvědomit si své vnímání.

Pokud se například domníváte, že vaše zeď je bílá a je na ní černá skvrna, budete se snažit černou skvrnu odstranit, dokud si neuvědomíte, že ve skutečnosti je zeď černá a je na ní bílá barva. Najednou vám snaha odstranit černou „skvrnu“ připadá hloupá. Všechno je to otázka vnímání.

„Můžeme si stěžovat, že růžové keře mají trny, nebo se radovat, že trnité keře mají růže.“ – Abraham Lincoln

Ve druhé části se podíváme na první 3 návyky. Jde o to, abychom zvládli sami sebe. Pamatujte, že se musíme změnit uvnitř.

Buďte proaktivní

Být proaktivní? Co to znamená? Jde o to být v pohodě. To vy máte na starosti svůj život. Jste zodpovědní za svůj život. Pokud jste úspěšní, je to díky vám. Pokud se vám nedaří, je to kvůli vám. Podívejte se na slovo zodpovědnost – znamená to schopnost reagovat, schopnost vybrat si svou reakci.

Vybíráte si, jak budete reagovat na jakoukoli situaci (na některé příklady se podíváme později). Zajímavé je, že schopnost volby reakce nás odlišuje od zvířat. Zvířata jsou reaktivní, nevybírají si svou reakci, prostě reagují na určitý podnět tak, jak jsou podmíněna, nebo podle svých instinktů. Podívejme se společně na příklad. Slyšeli jste o Pavlovových pokusech se psy? Jde o to, že psy můžete podmínit, aby na určitý podnět reagovali určitým způsobem. V podstatě platí, že konkrétní podnět musí vést ke konkrétní reakci. Normálním chováním psa je slintat, když vidí jídlo. A normální chování psa je neslintat, když slyší zvonění zvonku. Když psovi dáte jídlo a zároveň zazvoníte na zvonek, podmiňujete ho. Pokud to uděláte několikrát, pes bude slintat už jen při pouhém zazvonění zvonku. Pes je podmíněn tak, že si zvonek spojí s jídlem. Na podnět (zvonek) reaguje (slintá) automaticky. Mezi podnětem a reakcí je naše největší moc – svoboda volby.

Dobrá zpráva: Nejsme jako psi, můžeme si svou reakci vybrat. Jsme schopni reagovat. Když na vás maminka křičí, můžete si svobodně vybrat svou reakci. Můžete také křičet, nebo se usmát a obejmout ji, nebo se jí omluvit, nebo rozhodnout se reagovat jakkoli jinak. Když vám někdo vjede do cesty, můžete druhému řidiči buď nadávat, nebo být v klidu a přejít to. Když vám spadne na hlavu jablko, můžete být buď naštvaní a jablko odkopnout, nebo za něj být vděční a sníst ho. Opět zde platí, že jsme zodpovědní za svůj život. Ať už jablko odkopnete, nebo sníte, jste zodpovědní za to, co uděláte.

Nyní se podívejme na některé konkrétní rozdíly mezi proaktivními a reaktivními lidmi. Vysoce proaktivní lidé si uvědomují svou zodpovědnost. Neobviňují okolnosti ze svého chování. Jejich chování je výsledkem jejich vlastní vědomé volby. Reaktivní lidé naopak za svůj život odpovědnost nepřebírají. Přenechávají odpovědnost svému okolí. Obviňují své rodiče z toho, kým se stali, nadávají na jiné lidi, kteří jim zničili život, a dokonce obviňují počasí. Když se jim počasí nelíbí, cítí se kvůli tomu skleslí. Viní počasí z toho, jak se cítí a chovají. Určitě chcete být zodpovědní za svůj život. Jinak nemáte žádnou kontrolu a žijete reaktivním životem podobně jako podmíněný pes.

Co dalšího odlišuje proaktivní lidi od reaktivních? Proaktivní lidé přebírají iniciativu. Rozdíl mezi iniciativními lidmi a těmi, kteří iniciativu nevyvíjejí, je doslova jako rozdíl mezi dnem a nocí. Reaktivní lidé čekají, až se něco stane, proaktivní lidé věci dělají. Nebuďte reaktivní a nečekejte, až vás někdo objeví, ale převezměte iniciativu a něco pro to, co chcete, udělejte. Zařiďte, aby se to stalo. To je nesmírně důležité. Pokud jste proaktivní, jdete a pozvete svou oblíbenou dívku na rande. Pokud jste reaktivní, čekáte a doufáte, že vás pozve ona. Jednejte, nebo nechte jednat druhé – volba je na vás.

Dalším vynikajícím způsobem, jak si lépe uvědomit, jak moc jsme proaktivní je podívat se na to, kam soustředíme svůj čas a energii. Podívejte se, co dělají reaktivní lidé. Reaktivní lidé mají deprese ze zpráv. Reaktivní lidé naříkají na své sousedy. Mohou ovlivnit počasí? Ne! Mohou ovládat své sousedy? Ne přímo. Mohou kontrolovat, co se děje na Blízkém východě? Ne.

Zaměřte se na to, co můžete ovlivnit. Pokud leje jako z konve, můžeme se zaměřit na vlastní reakci – budeme si stěžovat, nebo to budeme brát tak, jak to je? Nemůžeme ovlivnit počasí, ale svou reakci ano. Pokud jsou zprávy špatné (většinou jsou), můžeme je brát takové, jaké jsou, a uvědomit si, že s tím nic nenaděláme, nebo je můžeme přestat sledovat. Pokud slyšíme ve dne v noci sténání sousedů, můžeme si místo nadávání jít s nimi promluvit, můžeme si pustit hudbu nebo se můžeme odstěhovat. Přemýšlejte o tom: Jak omezující je soustředit se na věci, které nemůžeme ovlivnit?

Nakonec se budeme cítit jako bezmocná oběť, v depresi a zcela závislí na tom, co se děje „tam venku“. Kdykoli si myslíme, že problém je „tam venku“, už tato myšlenka sama o sobě je problém. Umožňujeme tomu, co je „tam venku“, aby nás ovládalo. Paradigma změny je v tomto případě zvenčí dovnitř – to, co je „tam venku“, se musí změnit dříve, než se změníme my. Proaktivní přístup spočívá ve změně uvnitř: být jiný, a tím, že jsem jiný, dosáhnout pozitivní změny toho, co je „tam venku“. Mohu být vynalézavější, mohu být pilnější, mohu být kreativnější, mohu více spolupracovat. To, co můžete vždy ovládat, jste vy sami. Zaměřte se na sebe. Změňte se uvnitř a buďte tvůrcem svého života. Až příště uslyšíte někoho stěžovat si, zpozorněte. Zeptejte se sami sebe: Může kontrolovat to, na co si stěžuje? Čím více si budete všímat toho, že si lidé stěžují, tím je pravděpodobnější, že si budete stěžovat méně. Méně si stěžovat je velký skok směrem k proaktivitě. Jsme zodpovědní za svou vlastní efektivitu, za své vlastní štěstí a v konečném důsledku i za velkou část okolností, ve kterých se nacházíme.