Žít sám

V minulosti byly svobodné ženy často vykreslovány jako staré panny nebo smutné „kočičí dámy“ a muži, kteří zůstali svobodní, čelili posměchu. Časy se však změnily: dnes jsme všichni blázni do koček (a svobodných mužů) a samostatné bydlení je naprosto legitimní volbou – není na něm nic tragického. Navíc se stalo zcela běžnou zkušeností. Je pravděpodobné, že i vy jste už nějaký čas žili sami.

Pokud vás tedy zajímá, kdy a jak se stalo, že život o samotě je tak rozšířený, jsou tyto úryvky určeny právě vám. Objevíte v nich hlavní výhody i možné nástrahy samostatného života – a také to, co může společnost udělat pro zlepšení života všech „osamělých duší“ mezi námi.

Dozvíte se mimo jiné, co má Greenwich Village společného se svobodou, proč tolik Zlatých dívek dává přednost životu bez partnera a proč se švédským singlům daří lépe než jejich protějškům téměř kdekoli jinde.

V první polovině dvacátého století by jen málokterý Američan předpokládal, že za několik desetiletí bude tolik lidí spokojeně žít samo. Dnes je přibližně 50 procent obyvatel USA svobodných – a to je důsledek zásadních změn ve struktuře společnosti.

Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč přibývá lidí žijících o samotě, je skutečnost, že ženy dnes hrají mnohem výraznější roli na trhu práce. Mezi lety 1950 a 2000 se počet pracujících žen v USA zvýšil z 18 na 66 milionů. V padesátých a šedesátých letech byla role ženy v podstatě omezena na péči o domácnost a výchovu dětí. Bylo velmi neobvyklé, aby měla žena kariéru nebo dokonce vydělávala vlastní peníze.

V tomto období byly také rozvody poměrně vzácné. Částečně proto, že byly společensky odsuzovány, ale také proto, že většina žen nevydělávala tolik, aby se dokázala finančně uživit. Jak se však stále více žen zapojovalo do pracovního procesu, získávaly finanční nezávislost a vyšší společenské postavení – a tím i větší vliv na vlastní život. Výsledkem byl nárůst počtu dospělých, kteří žijí sami.

Dalším klíčovým faktorem je technologie. V moderním světě rozvoj komunikačních technologií pomáhá lidem necítit se osaměle, i když zrovna nejsou fyzicky s nikým pohromadě. To je velká změna oproti počátkům samostatného bydlení, kdy byly hlavními prostředky proti samotě pevná telefonní linka a televize. Dnes jsme díky sociálním sítím a internetu natolik propojeni, že máme často pocit, jako bychom se stýkali s ostatními, i když sedíme doma sami.

A i když se někdy cítíme osaměle, může nás uklidňovat vědomí, že naši přátelé a rodina – nemluvě o zbytku světa – jsou na dosah jediného kliknutí.

Kromě rostoucího pracovního uplatnění žen a technologických změn přispěla k rozšíření samostatného života i řada dalších faktorů. Nyní se podíváme na to, jak tuto proměnu podpořily přesuny obyvatel do městských center.

Během posledního století se lidé z celé Ameriky ve velkém stěhovali do velkých měst. Noví měšťané přicházeli za prací, ale také za svobodou žít sami a přitom být nablízku dalším podobně smýšlejícím lidem.

Stačí se podívat na newyorskou čtvrť Greenwich Village ve třicátých letech, která se stala domovem jedné z prvních výrazných komunit jednotlivců – čtvrti, kde většina obyvatel žila sama. Na počátku dvacátého století začali průkopníci „single“ života, přitahovaní pověstí Greenwich Village jako útočiště individualistů, ve velkém migrovat právě sem.

Lákaly je úzké uličky, množství společenských prostor a Washington Square Park – významné místo setkávání, které obyvatelům poskytovalo soukromí a zároveň usnadňovalo potkávání se s ostatními a sdílení myšlenek. Přitažlivá byla i anonymita velkoměsta. Tito první „singlové“ přicházeli z malých měst, kde byli za své „podivné“ volby souzeni a kde se cítili osamělí, protože v okolí nenašli žádné spřízněné duše.

Dnes mnoho mladých lidí podniká podobný krok do města, tentokrát však především proto, aby nastartovali kariéru v konkurenčních oborech, jako je bankovnictví, právo nebo medicína. Pro tyto lidi je život o samotě považován za přijatelný, ba často ideální způsob, jak dosáhnout profesních cílů. Částečně proto, že bydlení bez partnera znamená méně rozptýlení, což je při náročné práci zásadní. Zároveň samota nabízí dokonalou příležitost k odpočinku po dlouhém dni.

Ti, kdo jsou na začátku kariéry, vědí, že se od nich očekává, že budou pracovat dlouhé hodiny a „jít přes limit“, aby se posunuli výš. Oprávněně proto potřebují místo, které mohou nazývat svým a které jim dodá energii potřebnou k úspěchu.

První generace lidí žijících sama tak vytvořila precedens pro kulturu, která se díky svým výhodám stala stále populárnější. V další části se podíváme na další přínosy života o samotě.