Zisk z pozitivního

Zamysleli jste se někdy nad tím, jestli jste dobrý lídr? Ptali jste se sami sebe, jak lépe motivovat svůj tým, nebo jste přemýšleli, zda hodnocení výkonu skutečně vede k lepší práci? Kniha Zisk z pozitivního nabízí ucelený systém, který vám pomůže stát se lepším lídrem a zvýšit výkonnost vašeho týmu.

Dozvíte se, jak zvládnout více práce bez nutnosti trávit v ní více hodin, jak pracovat se svými emocemi a zlepšit špatnou náladu, jak se vyhnout chybám při náboru a mnoho dalšího. A co je na tom nejlepší – nemusíte být odborník, mít speciální rozpočet ani žádat o povolení svého nadřízeného. Tyto nástroje může využít každý, ať už vede čtyři lidi, nebo čtyřicet tisíc.

Mimo jiné zjistíte, proč vám může pomoci držet tužku v ústech, když se chcete cítit šťastnější; proč je špatná nálada nakažlivá jako nachlazení; a jak vám může uvědomění si vlastní „výstřednosti“ ušetřit spoustu peněz.

Jste‑li manažer, pravděpodobně neustále hledáte nové způsoby, jak zvýšit produktivitu – svou i svých lidí. Podívejme se na několik jednoduchých triků, jak toho dosáhnout.

Začněte tím, že si vždy před akcí vyhradíte čas na vytvoření konkrétního plánu. Jak důležité to je, ukazuje studie psychologa Petera Gollwitzera. Požádal studenty, aby napsali zprávu o tom, jak trávili Vánoce, a odevzdali ji 27. prosince. Polovina studentů dostala pouze zadání. Druhá polovina měla navíc přesně určit, kdy a kde úkol splní. Výsledek? Včas odevzdalo zprávu 71 procent studentů z druhé skupiny, ale jen 32 procent z první, která si žádný konkrétní závazek neurčila.

Tento poznatek lze snadno využít i v práci. Například věta: „Mohl bys donést tu zprávu do zasedací místnosti po schůzce v deset hodin?“ je účinnější než neurčité „Mohl bys to odevzdat zítra?“, protože první varianta vytváří jasný plán, kterého se druhý člověk může držet.

Dalším způsobem, jak zvýšit produktivitu, je trochu „obelstít“ sám sebe, abyste se vůbec pustili do práce. Máte‑li dlouhý a odrazující seznam úkolů a nemůžete se rozhoupat, zkuste si nejprve napsat několik položek, které už máte hotové, a hned je odškrtněte. Tento jednoduchý krok vám dá pocit, že jste se už pohnuli z místa, a motivuje vás pokračovat.

Chcete‑li být dlouhodobě produktivnější, budujte si pozitivní návyky a rutiny. Vezměme si Deboru. Dříve neustále kontrolovala e‑maily, což jí neustále přerušovalo ostatní práci. Rozhodla se proto zavést nový návyk: kontrolovat e‑maily jen čtyřikrát denně, v přesně stanovených časech, a ne pokaždé, když jí do schránky něco přijde. Díky tomu se dokáže lépe soustředit a v dlouhodobém horizontu šetří čas.

Být dobrým lídrem neznamená jen být produktivní – potřebujete také odolnost. Neúspěchy a zklamání zažíváme všichni. Rozhodující je, jak rychle se z nich dokážeme vzpamatovat.

Nevzdávejte se jen proto, že se vám v minulosti něco nepovedlo. Naopak – buďte za tyto chyby vděční a učte se z nich. Využijte je jako zdroj zkušeností pro zvládání současných výzev.

Pokud vaše firma například přijde o klienta, zeptejte se: Jak k tomu došlo? Jak se můžeme stejným chybám u dalšího klienta vyhnout? Jakmile si tyto otázky položíte ve vztahu k minulosti, zaměřte se na přítomnost a budoucnost. Co si slibujete, že se naučíte z nového projektu? Jaké chyby by mohly nastat? Jak jim předejít?

Hledání příčin neúspěchu vám pomůže poučit se z něj. Skvělým nástrojem pro analýzu toho, co se pokazilo, i pro přípravu na nové projekty je rámec nazývaný „Já – vždy – všechno“ (Me–Always–Everything). Neúspěch v něm zkoumáte ze tří perspektiv:

• Já: Způsobil jsem tento neúspěch já? Způsobily ho vnější okolnosti? Nebo šlo o kombinaci obojího?
• Vždy: Děje se mi tohle pořád? Nebo jde o ojedinělé selhání?
• Všechno: Ovlivní tato událost i další oblasti mého života? Nebo jde o izolovanou situaci?

Dalším klíčem k odolnosti je změnit úhel pohledu na nepříjemnou situaci. Když se cítíte negativně, posun k pozitivnější perspektivě vás může přimět k akci. Pomáhá například podívat se na věc z hlediska závažnosti: Jak špatné to je ve srovnání s jinými situacemi, které jste už zvládli? Vzpomínka na těžké chvíle, které jste překonali, vám dodá sílu.

Můžete také využít perspektivu extrémů: Co nejhoršího se může stát? Co nejlepšího se může stát? A co je nejpravděpodobnější? Přemýšlení o těchto třech scénářích vám pomůže vidět situaci střízlivěji a často i pozitivněji.

Chybovat je lidské. Důležité je poučit se a jít dál.