Vymaněte se ze své hlavy

Negativní myšlenky má každý – a nejen občas, ale prakticky neustále. Jsem dost dobrý? Nepromarnil jsem život? Zasloužím si štěstí? Ne každý však ví, jak s těmito myšlenkami zacházet. Často jim naopak dovolíme, aby nás pohltily. Velký problém je, že jedna negativní myšlenka rychle vede k další, až se ocitneme uvěznění v děsivé spirále negativity, která se stále prohlubuje.

Nemusí to tak ale být. V následujících kapitolách se seznámíte s filozofií Jennie Allenové, jak se z negativity vymanit tím, že se opřete o svou křesťanskou víru. Podle autorky může budování bližšího vztahu s Bohem a Ježíšem přerušit toxické myšlenkové spirály a nasměrovat vás na šťastnější a zbožnější cestu.

V tomto shrnutí zjistíte, kdy potřebujete čas o samotě s Bohem a kdy naopak potřebujete společenství; jak zůstat pokorní a vděční – i když nejsme spokojeni s Božími plány; a také jak dávat druhé před sebe.

Na první pohled se může zdát, že má Jennie Allenová všechno pod kontrolou. Je milující manželkou a matkou, má úspěšnou kariéru a šíří Boží slovo. Pro své okolí působí jako vzor úspěchu. Ani ona se však nevyhne negativním myšlenkám.

Dokonce prožila období trvající rok a půl, během něhož začala zpochybňovat svou víru. Tato doba pochybností začala při návštěvě jejího rodného města Little Rock v Arkansasu, kde přednášela v několika baptistických sborech. V první přednášce mluvila o démonech. „Démonické bytosti jsou skutečné,“ říkala publiku, „a jsou odhodlané připravit vás o víru.“ Nebyla však připravená na démonické setkání, které sama krátce poté zažila.

Po projevu k ní přistoupil tajemný, rozzuřený cizinec a pronesl zlověstná slova: „Přicházíme si pro tebe.“ A právě ve chvíli, kdy se chystala vrátit na pódium k druhé přednášce, došlo v budově k podivnému výpadku proudu. Byla přesvědčená, že v tom má prsty ďábel.

Tento incident uvrhl Jennie do temného vzorce negativních myšlenek, který se den co den – i noc co noc – po dobu jednoho a půl roku vymykal kontrole. Každou noc se budila ve stejnou dobu – ve tři ráno – plná obav a strachu. „Existuje vůbec Bůh?“ ptala se sama sebe. „Neplýtvám jen časem?“ Každá negativní myšlenka vedla k další a další, až se rozvíjely v divoké a děsivé závěry.

Pravda je, že podobné myšlenky máme všichni – naštěstí obvykle netrvají osmnáct měsíců. Přesto z nich existuje cesta ven. Tím, že začneme přemýšlet o svých vlastních myšlenkách, můžeme tyto negativní spirály přerušit. Stačí je narušit jednou jednoduchou alternativní myšlenkou: máte na výběr.

Podle autorky, pokud věříte v Ježíše a poddáte se mu, je moc volby ve vás. Můžete si zvolit jinou, pozitivní spirálu myšlenek. Právě to si Jennie uvědomila – a tak se dokázala z osmnáctiměsíční spirály negativity vymanit.

Pokud to zní příliš dobře, než aby to byla pravda, nezoufejte – v následujících kapitolách se podíváme konkrétněji na rozhodnutí, která autorka udělala a která jí pomohla vstoupit do těchto pozitivních, Bohem vedených myšlenkových spirál.

V dnešní době je nesmírně snadné nechat se rozptylovat – ať už je vaší slabostí bezmyšlenkovité projíždění Instagramu, seriálové maratony na Netflixu, nebo něco úplně jiného. Rozptylují nás dokonce i věci, které na první pohled vypadají pozitivně, jako je příliš mnoho práce nebo příliš mnoho společenských aktivit.

Pravda ale je, že všichni potřebujeme ve svém životě trochu ticha a klidu. Někdy totiž potřebujeme něco, co nám jiní lidé prostě nemohou dát.

Jedna žena se Jennie svěřila se všemi problémy, které ji v životě tížily. Bylo toho tolik a bylo to tak děsivé, že Jennie pochopila, že její přítelkyně potřebuje v tu chvíli jen jednu věc – a tou nebyla ona sama. Potřebovala čas o samotě s Bohem. A právě to jí Jennie doporučila – a totéž doporučuje i vám: přijměte ticho a svěřte se Bohu.

Síla ticha je podložená i vědecky. Modlitba a meditace prokazatelně fyzicky mění mozek. Tím, že si vyhradíte čas na klidné, soustředěné přemýšlení o Bohu, můžete svůj mozek doslova „přenastavit“.

Proč je to tedy tak těžké? Často se zdá, že si rozptýlení vybíráme záměrně, protože se chceme vyhnout tomu, abychom byli sami se svými myšlenkami. Možná se bojíme připustit si, že potřebujeme změnu – nebo se bojíme, že se budeme cítit osaměle. Naslouchat sobě samým může být opravdu děsivé.

Jenže právě naslouchání vlastním negativním myšlenkám je prvním krokem k jejich překonání. Když začnete naslouchat, možná zjistíte, že vám hlavou běží myšlenky typu: „Cítím se přetížený, protože mám příliš mnoho práce.“ Nebo: „Jsem naštvaný, protože se ke mně někdo choval hrubě.“

Zamyslete se ale nad tím, jak jsou tyto věty vystavěné. Opravdu je to „protože“ tak důležité? Přestaňte klást důraz na důvod, proč se cítíte špatně, a místo toho na konec každé myšlenky přidejte pozitivní, aktivní rozhodnutí.

„Cítím se přetížený a mám příliš mnoho práce… proto se rozhodnu poděkovat Bohu za všechny příležitosti, které mám.“ „Jsem naštvaný a někdo se ke mně choval hrubě… proto budu přemýšlet o Boží laskavosti.“

Negativní myšlenky jsou příležitostí k pozitivní volbě – k rozhodnutí pro Boha. Nebojte se proto ticha: přijměte ho jako šanci vykročit na lepší, Bohu bližší cestu.