Výborné dcery

Mnozí z nás si létání spojují s pocitem svobody. Pro tisíce mladých arabských žen, které dnes pracují jako letušky, je však toto spojení doslova hmatatelné: když jejich letadla vzlétají, na čas odlétají i od svých často klaustrofobních životů v přísně kontrolujících rodinách.

Otázka ale zní: kam přesně míří – a to nejen tyto letušky, ale celá generace chytrých, ambiciózních a odvážných arabských žen? Právě tomu se věnují následující kapitoly.

Jedno je jisté: mnoho z těchto „výborných dcer“ nehledá pouhou kopii západního způsobu života. Nehodlají se vzdát hrdé kultury svých předků; usilují spíše o nový způsob existence, který spojuje tradice islámu s moderními individuálními svobodami.

V tomto shrnutí se dozvíte mimo jiné, proč je obrovským pokrokem už to, že saúdské ženy prodávají spodní prádlo v obchodních centrech; jaký zákon umožňuje beztrestnost brutálních vražd; a také jak mohou koránské školy v některých případech přispívat k emancipaci dívek.

Představte si, že potkáte krásného muže nebo ženu a okamžitě vás k němu či k ní něco přitahuje. Kdo za to nese odpovědnost? Možná byste řekli, že oba – nebo že je to prostě magie. V mnoha arabských zemích je však v podobné situaci odpovědná výhradně žena.

Od útlého věku se dívky učí, že je jejich povinností zabránit tomu, aby jejich obličej, vlasy a tělo sváděly muže. Ženské rysy jsou považovány za natolik svůdné, že by na ulicích způsobily chaos, který by muže mohl vést k fyzickým útokům či sexuálním zločinům. Ženy proto nesou morální odpovědnost za to, aby takovým zločinům předešly.

Odtud pochází hidžáb – šátek, který zakrývá ženské vlasy. V posledních letech je hidžáb v západním světě předmětem mnoha náboženských a politických debat. V arabských zemích je však samozřejmostí, že jakmile dívka dosáhne věku, kdy se stává fyzicky přitažlivou, má – nebo v některých zemích musí – možnost se zahalit.

To ovšem není jediný způsob, jak se od arabských žen očekává, že se skryjí před mužským pohledem. Zatímco ženy v západních zemích mají svobodu vycházet ven, bavit se, mít mužské přátele či partnera a studovat na vysokých školách, v arabském světě je situace často zcela odlišná. Jakmile se u dívky objeví první známky puberty, bývá s ní zacházeno jako s někým, kdo by se neměl objevovat na veřejnosti ani se stýkat s muži, pokud nejde o členy její nejbližší rodiny.

Obecně se očekává, že ženy budou plaché a budou se před společností spíše skrývat. Pro mnoho žen, které žijí takto chráněné životy, se manželství jeví jako jediná šance získat alespoň určitou míru svobody – a ani ta se ne vždy naplní tak, jak doufají.

Jak důležité je pro vás manželství? V mnoha západních zemích dnes lidé vědomě volí, že se nevdají či neožení, mají více partnerů nebo jsou jednoduše spokojení v roli svobodných. Pro mladé muslimky však manželství často představuje začátek nového, lepšího života.

Mnoho mladých arabských žen netrpělivě čeká na den, kdy jejich otec přivede domů nápadníka, a svůj svatební den vnímají jako nejdůležitější okamžik svého života. Jakmile se vezmou, přestěhují se novomanželé do vlastního domu a přijímají nové společenské role.

Po svatbě se muslimský muž stává hlavou nové rodiny. Žena zase konečně získává právo být blízkou osobou muže, s nímž není pokrevně spřízněna, a starat se o vlastní domácnost a děti. Nic z toho však není možné pro ženu, která je z jakéhokoli důvodu považována za nevhodnou k sňatku. A právě to je jednou z nejpalčivějších obav mnoha mladých Arabek.

Řada arabských mužů by odmítla vzít si nevěstu, která už není pannou, nebo takovou, která má pověst nemravné. I sebemenší incident se může stát skvrnou na pověsti arabské ženy. Už samotný rozhovor s cizím mužem je často vnímán jako známka toho, že by s ním byla ochotná spát. Mladé ženy proto udělají téměř cokoli, aby ochránily obraz své ctnosti, a neustále se obávají, že je jakákoli „hanebná“ událost učiní neprovdatelnými – třeba i tak neškodná situace, jako když je muž náhodou spatří s odkrytými vlasy.

Flirtování je samozřejmě naprosto nepřijatelné.