Velká nezbytnost

Mnoho rodičů četlo svým dětem knihu Každý kaká – nebo nějakou jinou knížku, která odhaluje tajemství vyměšování. Po odplenkování však většina z nás nevěnuje příliš pozornosti tomu, jak naše vyprazdňování funguje a jaké má důsledky. Toto opomíjení stojí v pozadí řady velmi vážných problémů.

Nedostatečné hygienické podmínky patří k největším příčinám úmrtí a nemocí na světě. A způsob, jakým se dnes zbavujeme svých exkrementů, je – řečeno mírně – převrácený naruby. Lidské výkaly jsou totiž zdrojem, který by mohl skvěle posloužit k celé řadě účelů, jež si v dnešním světě zatím jen těžko dokážeme představit.

Pojďme proto prozkoumat řadu málo známých faktů o lidském odpadu a jeho možném využití. V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte, kolik dětí každoročně umírá kvůli naprosté absenci hygienického zázemí, proč může investice jednoho dolaru do hygieny přinést mimořádně vysokou návratnost a jak Čína dokázala lidské výkaly využít pozitivním a praktickým způsobem.

Většina lidí se raději nezamýšlí nad tím, co se děje s tím, co spláchneme do záchodu. Platí nepsané pravidlo: co není vidět, to jako by neexistovalo. Pro mnoho obyvatel světa však takový luxus neplatí.

Na světě žije 2,6 miliardy lidí v prostředí zcela bez základního hygienického zázemí. Neznamená to, že jsou odkázáni na špinavé veřejné toalety nebo staré kadibudky ústící do stok. Znamená to, že 2,6 miliardy lidí nemá přístup k jakékoli toaletě. Musí se vyprazdňovat tam, kde je to zrovna možné – na veřejných prostranstvích, v lesích nebo třeba do plastových sáčků, které pak vyhazují do úzkých uliček přeplněných slumů.

Lidé v takových podmínkách neustále chodí po výkalech a špiní si jimi oblečení, odkud se snadno dostanou do jídla a pitné vody. A to je jen špička ledovce. Uveďme jeden znepokojivý údaj: čtyři z deseti lidí na světě žijí každý den doslova uprostřed lidských výkalů.

Celosvětový nedostatek hygieny způsobuje obrovské množství onemocnění. Každé desáté onemocnění na světě lze vysledovat k chybějícímu nebo nedostatečnému hygienickému zázemí – ať už jde o špatnou osobní hygienu, nebo o kontaminovanou vodu.

Za posledních deset let zemřelo na průjmová onemocnění více dětí, než kolik lidí zahynulo ve všech ozbrojených konfliktech od druhé světové války. Důvod je prostý. Jeden gram výkalů může obsahovat až deset milionů virů, milion bakterií, tisíc cyst parazitů a sto vajíček červů. Odborníci na hygienu odhadují, že lidé žijící bez jakéhokoli hygienického zázemí někdy během dne nevědomky zkonzumují až deset gramů fekální hmoty.

Výsledek? Každých 15 sekund zemře jedno dítě na průjem. A protože přibližně 90 procent průjmových onemocnění je způsobeno potravinami nebo vodou kontaminovanými výkaly, není divu, že UNICEF považuje tuto situaci za největší překážku přežití malých dětí v rozvojových zemích – za větší hrozbu než AIDS, tuberkulózu nebo malárii.

Za posledních 200 let jsme byli svědky celé řady zásadních lékařských objevů – od antibiotik a penicilinu přes antikoncepci až po syntetický inzulin. Když se však časopis British Medical Journal zeptal svých čtenářů, kterou lékařskou inovaci považují za nejdůležitější, výsledek byl překvapivý: na prvním místě skončila hygiena a kanalizace.

Není to ojedinělý názor. V devatenáctém století umíralo v Londýně kvůli špatným hygienickým podmínkám jedno z každých dvou dětí předčasně. Teprve s rozšířením vhodných toalet, kanalizace a mytí rukou klesla dětská úmrtnost o celou pětinu – šlo o nejvýraznější snížení dětské úmrtnosti v dějinách Británie.

UNICEF není jedinou institucí, která upozorňuje na smrtelnost způsobenou průjmovými onemocněními. Ta si každoročně vyžádají zhruba 2,2 milionu životů. Přitom existuje zásadní řešení: správným nakládáním s lidskými výkaly bychom mohli výskyt průjmů v rozvojových zemích snížit téměř o 40 procent.

Harvardský genetik Gary Ruvkun odhaduje, že samotná existence toalety může průměrný lidský život prodloužit až o 20 let, a řadí ji tak mezi nejdůležitější faktory dlouhého a zdravého života.

Dobrá úroveň hygieny dává smysl jak z lékařského, tak z ekonomického hlediska. Zdravé obyvatelstvo znamená vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní péči. Odhaduje se, že každý dolar investovaný do hygieny a kanalizace přinese v průměru sedminásobnou návratnost v podobě vyšší produktivity a ušetřených výdajů na léčení.

Pokud bychom šli ještě dál: kdybychom investovali 95 miliard dolarů potřebných na zajištění základního hygienického zázemí pro celý svět, ušetřili bychom přibližně 660 miliard dolarů.

Dobře to ilustruje epidemie cholery v Peru v roce 1991. Zvládnutí epidemie stálo Peru asi 1 miliardu dolarů. Přitom jí bylo možné předejít investicí zhruba 100 milionů dolarů do lepšího hygienického a kanalizačního systému. V prvních deseti týdnech epidemie navíc země zaznamenala ztráty v zemědělství a cestovním ruchu, které byly trojnásobně vyšší než veškeré výdaje na hygienu za předchozích deset let.

Jestliže tedy hygiena dokáže lidi učinit zdravějšími i bohatšími, proč není na vrcholu politických priorit?