Vědomá práce

Žijeme společně v bláznivém a stresujícím světě. V prostředí, které se pohybuje tak rychle, že je téměř nemožné se ve všem a ve všech vyznat. Kolikrát za den si řeknete: „Musím se uklidnit,“ a než se nadějete, už hledáte levné letenky na Bahamy? Jenže pozor – existuje i levnější způsob, jak to udělat.

Není nutné pokaždé utíkat nebo naskakovat do letadla, jakmile se cítíte úplně vyčerpaní. Ve skutečnosti ani nemusíte opustit své pracovní místo, abyste obnovili pozornost a udrželi si jinak skvělou schopnost řešit problémy.

Klíčovým nástrojem je mindfulness, česky často „všímavost“. Mnoho firem už otevřelo dveře myšlence mindfulness a zkoumá, jak může prospět jejich firemní kultuře, a tím i podnikání jako celku. A právě tomu se věnují následující kapitoly.

Nabídnou vám užitečné postřehy o mindfulness – jak funguje, jaké má účinky a kdo z ní (kromě vás a vaší firmy) může těžit. Dozvíte se mimo jiné, že přínosy mindfulness jsou podloženy vědeckými důkazy, jak se k ní staví velká americká potravinářská společnost General Mills a proč je multitasking ve skutečnosti velmi špatný nápad.

Pro mnoho lidí se hranice pracovní doby rozostřily a kontrola pracovních e‑mailů mimo běžné úřední hodiny se stala samozřejmostí. S touto změnou se stres stal významným rizikem – nejen pro zaměstnance, ale i pro firmy jako celek. Podle Světové zdravotnické organizace stojí stres americké podniky až 300 miliard dolarů ročně.

Aby se s tímto problémem vyrovnaly, stále více firem se začíná obracet k mindfulness. Můžete si ji představit jako nejjednodušší formu meditace: v podstatě jde o vědomé zaměření pozornosti na přítomný okamžik a pozorování vlastních myšlenek bez hodnocení.

Jak tedy mindfulness souvisí s prací? Jednoduše: usnadňuje řešení pracovních problémů. Má mnoho výhod, k nimž se v dalších kapitolách dostaneme. Společné mají to, že zvyšují naši sebereflexi, trénují pozornost a podporují vnitřní jasnost. To jsou v pracovním prostředí nesmírně cenné vlastnosti.

Mindfulness vám umožňuje od problému odstoupit, nahlédnout ho s odstupem a zacházet s ním objektivněji, takže snáze dospějete k řešení. Například spolupráce s kolegou, který se zjevně fláká, vás může rozčílit – mindfulness vám ale může pomoci uvědomit si možné důvody jeho chování. Možná je vyčerpaný, protože má doma novorozené dítě, a otevřený rozhovor s ním může situaci vyřešit.

Jak nová generace firem začíná chápat přínosy mindfulness, rozvoj vědomé pracovní kultury nabírá na síle. Všimly si toho i nadnárodní společnosti. Například General Mills patří k průkopníkům v zavádění kurzů mindfulness v pracovní době. Tyto programy iniciovala Janice Marturano, která začala mindfulness praktikovat poté, co čelila silnému osobnímu i profesnímu stresu. Brzy se do nich zapojily stovky zaměstnanců a dnes mají všechny budovy General Mills vyhrazené meditační místnosti.

Až do devadesátých let bylo pro zastánce všímavosti obtížné ostatní o této praxi přesvědčit. Účinky, které sami zažívali, nebyly kvantifikovatelné a chyběly vědecké studie, které by mindfulness podpořily.

To se změnilo s nástupem funkční magnetické rezonance, známé jako fMRI – technologie, která dokáže měřit mozkovou aktivitu prostřednictvím průtoku krve. Díky ní lze dnes přínosy všímavosti vědecky doložit.

Pomocí fMRI mohou vědci ukázat, že při meditaci se oblast mozku odpovědná za přemýšlení o sobě samém výrazně zklidňuje. Experimenty také prokázaly, že když člověk vykonává úkol, který ho nutí přemýšlet o vlastních myšlenkách či chování – například má v textu zvýraznit slovo, které ho vystihuje – a poté provede cvičení všímavosti, mozková reakce na podobné sebereflexivní situace se postupně snižuje.

To znamená, že lidé, kteří mindfulness dlouhodobě praktikují, mohou omezit míru svého posuzování – jejich mozek se učí větší objektivitě.

Dalším přínosem všímavosti je, že doslova formuje náš mozek. Ten není pevně danou strukturou – může se výrazně měnit a dá se trénovat jako sval prostřednictvím opakovaných myšlenkových procesů. Tato vlastnost se nazývá neuroplasticita.

Výzkumy ukázaly, že všímavost zvyšuje aktivitu v prefrontální kůře, což posiluje naši laskavost a soucit. Zároveň zvyšuje tloušťku mozkové kůry – tedy šedé hmoty – což podporuje paměť a regulaci emocí.

Snad nejvýznamnější zjištění se však týká amygdaly. V zátěžových situacích, například při pracovním pohovoru, spouští amygdala reakci „bojuj, nebo uteč“. V dnešním světě je to často přehnaná odpověď – doba, kdy jsme museli před predátorem utíkat nebo s ním bojovat na život a na smrt, je dávno pryč.

Při pravidelné praxi všímavosti se amygdala v dlouhodobém horizontu postupně zklidňuje, což nám pomáhá udržet stres pod kontrolou.