Trojitý balíček

Ačkoli Židé tvoří jen nepatrný zlomek světové populace, podílejí se na zhruba 20 procentech všech laureátů Nobelovy ceny. Proč tomu tak je? A jak se stalo, že se Mormoni – dříve mnohými vnímaní jako podezřelá sekta – proměnili v nesmírně bohatou a vlivnou komunitu v Americe?

Jak ukážou následující kapitoly, faktory stojící za úspěchem mnoha významných náboženských a etnických skupin v USA nejsou ve skutečnosti ani náboženské, ani genetické. Když se na tyto skupiny podíváte zblízka, vystoupí tři výrazné síly – „trojitý balíček“. Společně tvoří jakýsi kouzelný recept na úspěch.

Co přesně tento balíček obsahuje? V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak souvisí marshmallow s úspěchem,
• proč byste měli „jíst hořkost“,
• a jaký je skutečný důvod, proč Spojené státy ztratily svou někdejší pozici ve světě.

Je zřejmé, že některé skupiny v Americe vynikají nad ostatními. A i když váš osobní úspěch může silně záviset na úspěchu vašich rodičů, americký sen o vzestupu z bídy k bohatství je pro některé – zejména pro imigranty – stále realitou.

Samozřejmě záleží na tom, jak definujete „úspěch“. Pokud jím ale rozumíte významné postavení ve společnosti a dostatek peněz, pak lze relativní úspěšnost různých skupin porovnávat.

Například Indové v USA mají nejvyšší medián příjmu domácností ze všech etnických skupin sledovaných ve sčítání lidu – 90 500 dolarů ročně. Těsně za nimi jsou Tchajwanci. Další skupinou, která dosáhla velmi vysoké úrovně úspěchu, jsou američtí Židé: pravidelně získávají Nobelovy ceny, Pulitzerovy ceny či ceny Tony a vydělávají obrovské částky v hedgeových fondech – v poměru k jejich početnosti v populaci zcela neúměrně.

Celkový úspěch skupiny ale může i upadat. Na počátku 20. století stáli protestanti na vrcholu americké ekonomiky, dnes však drží na bohatství země podprůměrný podíl.

Jak tedy některé skupiny stoupají a jiné klesají? Velmi úzce to souvisí s konceptem „Triple Package“, tedy trojitého balíčku – kombinací tří sil, které sdílejí všechny úspěšné skupiny v Americe a z nichž každá je v rozporu se základním prvkem amerického myšlení.

Těmito třemi prvky jsou:

1. Komplex nadřazenosti – hluboce zakořeněná víra, že vaše skupina je v něčem lepší než ostatní. Může vycházet z náboženského přesvědčení o výlučnosti (Mormoni), z hrdosti na slavnou historii (Číňané) nebo z představy, že jste „vyvolený národ“ (Židé).
2. Nejistota – pocit, že nejste dost dobří. Imigranti bývají obzvlášť nejistí, protože čelí celé řadě ekonomických i sociálních obav.
3. Kontrola impulzů – schopnost odolat pokušení a odložit okamžité uspokojení, což je klíčové zejména v obtížných podmínkách.

Trojitý balíček nejen přináší úspěch, ale zároveň je v rozporu s hlavním proudem americké kultury. To znamená, že každá úspěšná skupina v zemi je v jistém smyslu outsiderem.

Komplex nadřazenosti odporuje liberálním principům, podle nichž žádný jedinec ani skupina nejsou lepší než ostatní. Opačný názor byl v minulosti používán k ospravedlnění takových hrůz, jako je rasismus, kolonialismus či genocida.

Skutečnost, že úspěšné skupiny sdílejí nejistotu, je v rozporu s převládající psychologií, která tvrdí, že nejistota pramení z nízkého sebevědomí a představuje překážku pro spokojený život. Přesto nejúspěšnější populace v Americe nejenže nejistotou trpí, ale dokonce ji aktivně pěstují.

A konečně kontrola impulzů je v rozporu se současnou mládežnickou kulturou, která ji vnímá jako zastaralou a omezující, zatímco impulzivní život v přítomnosti je považován za žádoucí cíl.

Síla trojitého balíčku však nespočívá v jednotlivých složkách, ale v napětí mezi nimi. Například kombinace nadřazenosti a nejistoty vytváří silnou vůli uspět. Spojení těchto dvou prvků vede k potřebě dokázat svou hodnotu – ideální palivo pro úspěch.

Stačí se podívat na mnohé čínské, korejské a jihoasijské imigranty, kteří očekávají, že jejich děti budou mít ty nejvyšší známky, protože to je otázka cti celé rodiny. Postoj typu „proč nemáš víc než 99?“ posiluje komplex nadřazenosti – předpokládá se, že byste měli být schopni dosahovat lepších výsledků než ostatní – a zároveň je poháněn nejistotou, že dítě ještě neudělalo dost.

Motivace je klíčová, ale ještě důležitější je schopnost vytrvat. Ta je částečně výsledkem psychologického „brnění“, které vytváří komplex nadřazenosti, ale ještě více vyplývá z interakce pocitu výlučnosti s kontrolou impulzů. Z víry, že skutečná nadřazenost pramení z toho, že dokážete ovládnout své impulzy. Tato logika může vytvořit sebenaplňující se cyklus, který vede k rostoucí vytrvalosti.