Sůl

Málokdo si uvědomuje, že když si popcorn hojně zasypáváme solí, konzumujeme dvě těkavé a nebezpečné sloučeniny. Samozřejmě je tomu tak pouze v případě, že se tyto prvky sodík (neboli natrium) a chlor (neboli chlorum) vyskytují samostatně. Společně tvoří chlorid sodný – kuchyňskou sůl – jeden ze základních stavebních kamenů lidského života.

Životně důležitá role tohoto minerálu se neomezuje pouze na chemii našeho těla, ale táhne se celou historií lidstva. Sůl byla prvním zbožím, se kterým se obchodovalo mezinárodně, a tak vzácnou komoditou, že se používala jako starověká forma měny. Když jsme zjistili, že může být používána jako prostředek k uchování potravin před zkažením, požadovali jsme ji ještě více.

Kniha Sůl: Světová historie vás poučí a vzdělá, zatímco budete sledovat cestu soli od jejího získávání z mořské vody ve starověké Číně přes deltu Nilu v Egyptě, kde její vlastnosti vhodné pro konzervaci masa byly využívány na zcela nové úrovni při mumifikaci mrtvol, až po starověký Řím, kde se sůl rovnala moci.

Jedním z nejbohatších starověkých národů byli Keltové, kteří vybudovali svou říši na soli.

Poptávka po soli podnítila a následně vystupňovala konflikt mezi novou Amerikou a Velkou Británií v plnohodnotnou revoluční válku.

Solný průmysl způsobil mnoho škod na životním prostředí, ale daně z něj vybírané soustředily moc v rukou několika velkých hráčů.

Možná vám to nezmění život, ale až budete příště večeřet, vezměte slánku a okořeňte si jídlo svými znalostmi!

Před mnoha lety bylo v horském dole nedaleko rakouských hranic nalezeno dokonale zachovalé tělo – nasolené jako treska. Tělo, které odpočívalo nedaleko města Salzburg, což v překladu znamená „solný hrad“, bylo pestře oblečeno a identifikováno jako tělo starověkého horníka, který pracoval v solném dole. Nález se datuje do doby kolem roku 400 př. n. l. Později se ukázalo, že tato dobře zachovalá mrtvola je starověký Kelt.

Keltové, jejichž jméno je odvozeno od řeckého slova „hal“, což znamená sůl, byli řeckými a římskými historiky popisováni jako obrovští, hrůzu nahánějící muži v pestrých látkách. Protože strážci jejich kultury, druidové, nevedli písemné záznamy, víme o nich jen málo. Víme však, že se jim dařilo díky soli.

V době, kdy sůl těžili, se keltské území rozkládalo na rozsáhlých územích Evropy. Keltové velmi zbohatli díky obchodu se solí a soleným zbožím, včetně šunky. Zasloužili se také o rozvoj inovativních technik těžby tohoto vzácného nerostu. Objevili například výhodu používání bronzových těžebních nástrojů namísto železných. Koho by napadlo, že bronz nerezaví? Zřejmě Kelty! Bohužel, navzdory jejich úspěchu coby inovátorů, schopných obchodníků, inženýrů a impozantních válečníků, se jejich čas v dějinách naplnil a nakonec je v roce 50 př. n. l. ovládla římská vojska Julia Caesara.