Štěstí

Klíč ke štěstí je něco, co si přejeme mít všichni. Pokud o tom pochybujete, zamyslete se nad tím, kolik tun knih o štěstí zatěžuje police po celém světě. A přesto tolik z nich nedokáže předat jeden zásadní poznatek: šťastnými se nemůžeme stát prostřednictvím vnějších věcí, jako jsou úspěch nebo bohatství. Skutečnou radost můžeme nalézt jen tehdy, když se obrátíme dovnitř, k sobě samým.

Tato kniha, vycházející z myšlení vysoce vlivného buddhistického mnicha a filozofa, ukazuje, jak na to, a poskytuje základy, které potřebujete k dosažení opravdového štěstí. V tomto shrnutí se dozvíte, proč pomíjivé potěšení nakonec vede k bolesti, co je to hedonistický běžecký pás a proč nejste jen jedna, ale vlastně dvě „bytosti“.

Jste šťastní? Zajímavé je, že odpověď na tuto otázku může záviset na tom, odkud pocházíte. Existuje velká propast mezi západním pojetím štěstí a buddhistickou představou o pravém, trvalém štěstí.

Mnoho lidí na Západě chápe štěstí jako okamžitý, prchavý pocit. Jeho intenzita a délka trvání závisí na okolnostech, které nemohou ovlivnit. Západní člověk se může cítit šťastný, když složí zkoušku, vyhraje zápas nebo prožije příjemné setkání. Štěstí by však nemělo být omezeno jen na takové pomíjivé okamžiky.

Skutečné, hluboké štěstí je něco víc: souvisí se zdravým duševním stavem. Znamená to kultivovat mysl, která není neustále zatížena vzpomínkami a plány do budoucna. Důležité je především to, co se děje právě teď – přítomný okamžik. Klíčem ke šťastnému a naplněnému životu je být s přítomností v souladu.

Tento přístup ke štěstí odráží buddhistické myšlení, podle něhož lze dosáhnout stavu hluboké a trvalé pohody, pokud se osvobodíme od negativních emocí. Buddhisté tento stav označují sanskrtským slovem sukha.

Štěstí je něco, co lze rozvíjet, ale je třeba na tom pracovat. Studie ukázaly, že přibližně 25 procent našeho potenciálu pro štěstí je dáno geny – ale to také znamená, že 75 procent závisí na nás samotných. Máte tedy nad svým štěstím mnohem větší moc, než si možná myslíte. Způsob, jakým přemýšlíte, žijete a vnímáte svět kolem sebe, má zásadní vliv na vaši duševní pohodu.

Celkově vzato je štěstí otázkou interpretace. Změnit svět může být velmi obtížné, ale změnit způsob, jakým si ho vykládáte, je reálné a dosažitelné.

Štěstí si nekoupíte. Vnější faktory mají ve skutečnosti na naše štěstí jen omezený dopad. Bohatství a společenský status sice určitou roli hrají, ale tvoří jen asi 10 až 15 procent celkové spokojenosti.

Kdyby bylo štěstí čistě záležitostí vnějších okolností, bylo by pro nás v podstatě nedosažitelné. Naše touhy totiž neznají hranic, zatímco naše možnost ovlivňovat svět kolem sebe je velmi omezená.

Vezměme si například lásku. Nemůžete si zajistit, že vás váš partner bude vždy milovat. Pokud tedy vaše štěstí závisí na tom, vystavujete se neustálému riziku zklamání a bolesti.

Lidé často věří, že mají všechno, co by ke štěstí potřebovali – a přesto se cítí nešťastní. Psychologové Philip Brickman a Dan Campbell tento jev nazvali „hedonickým běžeckým pásem“. Je to, jako bychom běželi na pásu: potíme se a namáháme, ale nikam se neposouváme. S nadšením se ženeme za novými a vzrušujícími věcmi, ale naše úroveň štěstí zůstává stejná.

Člověk se může těšit na nové auto, ale radost rychle vyprchá, jakmile se objeví ještě novější model. To se stává, když hledáme štěstí ve vnějších věcech místo toho, abychom se obrátili k vlastnímu vnitřnímu světu.

Lpět na dočasných věcech, jako jsou auta či jiné statky, je nakonec bezúčelné. Přijetí této skutečnosti je prvním krokem k nalezení vnitřního klidu a opravdové vyrovnanosti. Skutečné štěstí pramení z tak vysokého stupně vnitřní pohody, že vás neúspěch už nezlomí a úspěch vás nenaplní falešnou pýchou.

Etty Hillesum, spisovatelka, která zahynula během holokaustu, o tom psala rok před svou smrtí v Osvětimi: „Když máte bohatý vnitřní život, nakonec nezáleží na tom, na které straně vězeňské zdi stojíte.“