Síla vnímání

Co spojuje katastrofu raketoplánu Challenger, hurikán Katrina a únik ropy společnosti British Petroleum? Tyto strašlivé události nastaly mimo jiné proto, že si klíčoví lidé nevšimli zásadních detailů, které mohly tragédiím předejít. Jsme nevědomky slepí vůči celé řadě informací, i když je máme doslova před očima.

Je zásadní nepřehlížet důležité detaily – zvlášť pokud chcete být úspěšným lídrem. V tomto shrnutí se dozvíte, proč je tak snadné něco přehlédnout a jaké škody může způsobit, když si klíčových detailů nevšimneme. Naučíte se, jak zlepšit svou schopnost všímat si a proč je tato dovednost tak cenná a stojí za to ji cíleně rozvíjet.

V následujících kapitolách se mimo jiné dozvíte:

• proč si profesionální trenéři baseballu nevšimli okatého užívání steroidů hráči,
• proč generální ředitel British Petroleum přišel kvůli jediné větě o práci,
• a jak Sears nevědomky motivoval zaměstnance autoservisů k podvádění zákazníků.

Koně v rušných městech často nosí klapky – malé štíty umístěné tak, aby kůň neviděl dopravu ani lidi po stranách, ale pouze přímo před sebe. Díky tomu se může soustředit jen na cestu před sebou a ignorovat okolní ruch.

Lidé mohou mít podobné „klapky“ – jen ne fyzické, ale mentální. Když se intenzivně soustředíme na jednu věc, snadno nám unikají i zcela zjevné podněty kolem nás.

V 70. letech minulého století tento jev názorně ukázal psycholog Ulric Neisser ve svém krátkém videu. Devatenáctisekundový klip zachycuje lidi v černých a bílých tričkách, jak si mezi sebou přihrávají basketbalový míč. Úkolem diváka je spočítat, kolik přihrávek si dají hráči v bílých tričkách.

Většina lidí se dokáže soustředit a přihrávky přesně spočítat. Když se jich ale zeptáte, zda se ve videu stalo něco podivného, většina odpoví, že ne.

Jenže něco podivného se tam opravdu stane. Zatímco si hráči přihrávají míč, projde scénou žena celá v černém, která drží deštník. Většina diváků si na ni vůbec nevzpomíná, protože byli příliš zabraní do počítání přihrávek. Když se příliš upneme na jednu věc, například na počítání přihrávek, můžeme oslepnout vůči jiným podnětům, i když se odehrávají přímo před námi. Tento jev se nazývá nepozornostní slepota.

Dobrá zpráva je, že nepozornostní slepotu lze do určité míry překonat. Musíme se naučit skutečně vnímat. Síla vnímání znamená být schopen „uvidět ženu s deštníkem“ – tedy soustředit se na úkol a zároveň neztratit přehled o dění kolem sebe.

V dalších kapitolách uvidíte, jak vám lepší schopnost všímat si může pomoci vyhnout se zbytečným chybám a stát se úspěšnějším lídrem.

Možná jste si ve videu nevšimli ženy s deštníkem – neškodné opomenutí. V jiných situacích ale může přehlédnutí důležitých detailů vést k tragickým následkům.

Jedním z nejznámějších příkladů je katastrofa raketoplánu Challenger v roce 1986. Ještě před startem vyjádřila řada inženýrů NASA obavy, že teplota v den startu může zásadně ovlivnit šanci mise na úspěch. Provedli několik simulací a zjistili, že sedm z 24 testů skončilo neúspěchem. Poměr 7 : 24 se stal hlavním předmětem diskuse. Někteří inženýři považovali riziko za příliš vysoké, jiní byli přesvědčeni, že je přijatelné. Nakonec byl start povolen, i když obavy přetrvávaly.

Challenger krátce po startu explodoval. Zahynulo všech sedm členů posádky a došlo k jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách kosmonautiky. Na první pohled se zdálo, že šance na úspěch byly 17 : 24. Mise však selhala – a katastrofě se dalo předejít, kdyby si inženýři všimli klíčového detailu, který měli celou dobu před sebou.

Soustředili se natolik na sedm neúspěšných simulací, že přehlédli teplotní podmínky u těch úspěšných. Kdyby je analyzovali, všimli by si zásadního faktu: všechny úspěšné testy proběhly při teplotě nad 65 °F. V den startu Challengeru však bylo výrazně chladněji – jen asi 40 °F.

Kdyby inženýři méně lpěli na neúspěšných testech a více se zaměřili na ty úspěšné, získali by mnohem jasnější obraz. Ve skutečnosti nebyla pravděpodobnost selhání v den startu zhruba 30 procent – blížila se spíše 99 procentům.

Slepota, která vedla ke katastrofě Challengeru, vznikla tím, že se pozornost upřela na nesprávné detaily. Bohužel to není jediný typ slepoty, který nás může ohrozit.