Racionální rituál

Co má společného rozhodnutí koupit v supermarketu určitou značku piva a volba, zda se zúčastnit protirežimního protestu? V obou případech je pravděpodobnější, že něco uděláte, pokud víte, že ostatní jednají stejně. A protože to platí pro každého, neustále se snažíme sladit své chování s chováním ostatních.

Těmto dilematům se říká koordinační problémy a v tomto shrnutí uvidíte, jak je řešíme pomocí „společného vědění“. Jakmile pochopíte zásadní roli společného vědění, začnete si všímat, že mnoho událostí a rituálů – od královských korunovací až po Super Bowl – je ve skutečnosti navrženo tak, aby společné vědění vytvářelo. Zjistíte také, proč většina zemí světa jezdí vpravo; proč reklamy na pivo, nealkoholické nápoje a automobily dominují reklamním blokům během Super Bowlu; a proč je pravděpodobnější, že se o pracovních příležitostech dozvíte od známých než od svých nejbližších přátel.

Představte si, že žijete pod represivním režimem – doufejme, že jen v myšlenkovém experimentu. Jednoho dne dostanete zprávu, že se chystá protest proti vládě. Šli byste? Vaše rozhodnutí bude pravděpodobně záviset na tom, zda si myslíte, že se zúčastní i ostatní: čím víc lidí přijde, tím menší je riziko, že budete zatčeni nebo zbití, a tím spíš budete mít chuť jít.

To je příklad koordinačního problému: situace, kdy ochota jednotlivce zapojit se do společné akce roste s tím, jak roste počet ostatních účastníků. U koordinačních problémů se každý zajímá o to, co vědí a co si myslí ostatní.

Rozsah takových problémů vynikne, když se na příklad protestu podíváme blíž. Každý potenciální účastník čelí stejnému dilematu jako vy a chce se zúčastnit jen tehdy, pokud se zúčastní i ostatní. Nestačí tedy, že se o protestu dozvíte vy. Každý musí také vědět, že každý další člověk o pozvánce ví. A nejen to: každý musí vědět, že ostatní vědí, že ostatní vědí, a tak dále. Zjednodušeně řečeno, informace o protestu se musí stát společným věděním.

Jednoduchý způsob, jak společné vědění vysvětlit, je rozdíl mezi poli CC (kopie) a BCC (skrytá kopie) v e-mailu. Každý, kdo je uveden v poli CC, nejen dostane zprávu, ale také vidí, kdo další ji obdržel. Příjemci v poli BCC dostanou jen samotnou zprávu, ale nevidí ostatní adresáty. Proto použití pole CC vytváří společné vědění: každý ví, co ví každý další.

Jak uvidíme v následujících kapitolách, tento koncept společného vědění je překvapivě silný a pomáhá vysvětlit celou řadu jevů.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak se jednotlivci rozhodují, zda se podřídí sociální nebo politické autoritě, například vládě? I to je koordinační problém: každý člověk je ochotnější autoritu podporovat, pokud ji podporují i ostatní.

Viděli jsme, že společné vědění je klíčové pro překonání koordinačních problémů. Proto autority používají rituály, aby vytvářely společné vědění, které jejich moc upevňuje. Jedním z příkladů je královský průvod – starý rituál, při němž monarcha objížděl svou říši z města do města. Cílem bylo shromáždit podél trasy velké davy poddaných, kteří měli být svědky symbolů panovníkovy moci. Ještě důležitější však bylo, že jednotliví rolníci viděli tyto davy a věděli, že ostatní viděli tytéž znaky a symboly. Jinými slovy, vznikalo společné vědění.

Když se autorita změní, musí se rituály a politické symboly starého režimu nahradit novými a veřejnosti znovu předložit jako nová norma. To bylo patrné po francouzské revoluci, kdy se konalo nespočet rituálů – revoluční slavnosti, skládání přísah a podobně. Nový režim dokonce zavedl nové měrné jednotky, tedy metrický systém. Změnil také dopravní zvyklosti a nařídil, že se má jezdit po pravé straně silnice. Mělo to být demokratické gesto, protože rolníci chodící pěšky tradičně používali pravou stranu, aby lépe viděli přijíždějící vozy.

Proč se tedy revolucionáři obtěžovali s takovými „drobnostmi“? Přesvědčit lidi, aby přijali nové zvyklosti, byl relativně jednoduchý koordinační problém – a jeho vyřešení zároveň pomáhalo řešit jiný, mnohem zásadnější problém: přijetí nového režimu. Rolníci možná nevěděli, kolik lidí nový režim skutečně podporuje, ale věděli alespoň to, že mnoho lidí přijalo jeho nové měrné jednotky a dopravní pravidla.