Alexander Hamilton

Úloha Alexandra Hamiltona při zajištění americké nezávislosti na Británii a při zakládání Spojených států je nesporná. Byl hrdinným vojákem, který bojoval na frontě během války za nezávislost, nejdůvěrnějším Washingtonovým pomocníkem, spoluautorem Federalist Papers a zakladatelem první centrální banky ve Spojených státech. Hamiltonův krátký život byl sledem ohromujících úspěchů, které historici dlouho přehlíželi – většinou se soustředili na Jeffersonův přínos k zrodu nové republiky a na Hamiltonovu tvrdošíjnou a podle nich příliš sebevědomou ambici.

Ron Chernow ukazuje, že v obou těchto portrétech je víc než jen zrnko pravdy. Hamilton byl „větší než život“ – a chceme‑li ho skutečně posoudit, musíme vyprávět celý příběh jeho života. A právě to tyto úryvky dělají. Od Hamiltonova problematického dětství nemanželského sirotka v Karibiku přes jeho politickou, literární a vojenskou kariéru v Americe, vášnité spory s protivníky, bouřlivý milostný život až po tragickou předčasnou smrt – to je příběh mimořádně nadaného a zároveň obtížného muže, jehož odkaz rezonuje až do současnosti.

Pokračujte ve čtení a zjistíte, jak Hamiltonovy vášnivé eseje a projevy pomohly podnítit americkou revoluci, proč se tak často střetával s ostatními „otci zakladateli“ Spojených států a jak došlo k jeho smrti v duelu.

Alexander Hamilton se narodil na karibském ostrově Nevis. Datum – 11. ledna – známe, ale rok jistý není: některé zdroje uvádějí 1755, jiné 1757. Jeho matka byla v té době neprovdaná a Hamilton nesl stigma nemanželského dítěte. Byl to těžký začátek života, ale mělo být ještě hůř. Hamiltonův otec opustil partnerku i děti, když bylo Alexanderovi jedenáct. O dva roky později, po přestěhování na ostrov Saint Croix, on i jeho matka onemocněli horečkou. On přežil, jeho matka už takové štěstí neměla. Bez dědictví a osiřelí zůstali Alexander a jeho dvouletý bratr James ve světě sami.

Nebyla to však jen série tragédií. Od útlého věku byl Hamilton vášnivým čtenářem, který hltal nespočet svazků v angličtině i francouzštině – francouzštinu měl od své frankofonní matky. Vzdělání mu velmi pomohlo: jako teenager získal místo úředníka ve firmě Beekman & Cruger, obchodní společnosti se sídlem v New Yorku, která obchodovala v amerických koloniích i za jejich hranicemi. Právě zde se Hamilton poprvé seznámil s jemnostmi obchodní politiky, směnných kurzů a mezinárodních vztahů.

Když zrovna nepracoval, nejčastěji ho bylo možné najít s knihou v ruce. Náhodné setkání s duchovním Henrym Knoxem, který se nedávno přistěhoval na Saint Croix, mu otevřelo nové možnosti. Knoxovi byl Hamilton sympatický a nabídl mu přístup do své rozsáhlé soukromé knihovny. Právě v Knoxově sbírce Hamilton narazil na svazek, který ho inspiroval k tomu, aby sám vzal pero do ruky. Stejně jako mnoho mladíků před ním byl přitahován poezií – zvláště marnivou a sentimentální – a zároveň byl v práci pověřován psaním zpráv.

Hamilton si brzy vypracoval výrazný autorský hlas. Ačkoli to tehdy sotva mohl tušit, právě ten se mu stal vstupenkou z Karibiku. V roce 1772 poslal otci dopis, v němž srdcervoucně popsal, jak hurikán zdevastoval Saint Croix. Text byl tak působivý, že ho Knox nejen nechal otisknout, ale zároveň ho použil jako ukázku Hamiltonova talentu při sbírce prostředků na jeho vzdělání. Vybrané peníze měly zaplatit Hamiltonův přesun do amerických kolonií.

Hamilton připlul do Bostonu kolem roku 1772. Nejprve začal studovat na Elizabethtown Academy v New Jersey, poté přešel na King's College v New Yorku, kde se věnoval právu. V učení ho však rozptylovalo mnohé. Ve vzduchu byla revoluce.

Vztahy mezi koloniemi a Británií byly už delší dobu napjaté a v roce 1773 došlo k jejich vyhrocení. Právě tehdy se Hamilton zapsal na King's College – a právě tento rok vešel do dějin kvůli tzv. Bostonskému pití čaje (Boston Tea Party). Bezprostřední příčinou napětí byly nové daně, včetně daně z čaje, uvalené bez jakékoli konzultace s obyvateli kolonií. Mnozí se domnívali, že pokud mají platit daně, musí být také zastoupeni v britském parlamentu. Hněv na tuto nespravedlnost vyvrcholil, když se revolucionáři vrhli na lodě zakotvené v bostonském přístavu a vysypali jejich náklad čaje do vody.

Ulice New Yorku brzy zaplnili demonstranti a Hamilton se k nim rychle přidal. Krátce poté pronesl svůj první veřejný projev. Obhajoval akci v Bostonu a vyzýval kolonisty k jednotnému bojkotu všech britských výrobků. Projev byl tak výmluvný, že publikum zanechal v úžasu. Pro Hamiltona to byl zlomový okamžik: stal se hvězdou rodícího se hnutí za nezávislost.

Antibritské nálady byly silné, ale ne všichni podporovali revoluci. Anglikánský duchovní Samuel Seabury například pod pseudonymem „Farmář z Westchesteru“ vydal brožuru, v níž tvrdil, že revoluce zničí život koloniálních farmářů. Hamilton však nebyl jen nadaný spisovatel, měl i výrazný polemický talent. Pod pseudonymem „Přítel Ameriky“ napsal vášnivou pětatřicetistránkovou odpověď na Seaburyho argumenty, která vyšla v New York Gazetteer v prosinci 1774. Seabury brzy reagoval další brožurou. Hamilton odpověděl znovu – tentokrát osmdesátistránkovým textem s názvem Farmář vyvrácen, v němž se naplno projevil jedovatý styl, který ho později proslavil. Esej vyšla v únoru 1775.

O dva měsíce později se kolonisté střetli s britskými silami na bojištích u Lexingtonu a Concordu. Šlo o první ozbrojený konflikt války za nezávislost.