Adaptivní trhy

I když jste nikdy neinvestovali ani korunu do akcií či dluhopisů, váš život je trhem stále ovlivňován. Pokud jste hledali práci po finanční krizi v roce 2008, víte přesně, jak jsou banky i běžné podniky závislé na zdravé ekonomice.

Proto má smysl mít alespoň základní povědomí o tom, jak trhy fungují – a právě to tyto úryvky nabízejí. Dozvíte se o převládajících názorech na akciový trh i o nových myšlenkách, které autor předkládá jako cestu ke zlepšení současné situace. Není důvod, aby něco tak mocného, jako je dnešní finanční systém, zůstávalo uvězněné ve starých kolejích; je čas začít uvažovat ve velkém a využít tento systém ve prospěch celého světa.

V tomto shrnutí zjistíte:

• jak hypoteční dluh přispěl ke globální krizi,
• jak nám závislost na hazardu může přiblížit nebezpečí investování,
• a jak by trh mohl být využit k pomoci při léčbě rakoviny.

Pokud jste absolvovali úvodní kurz ekonomie, pravděpodobně jste slyšeli o převládající teorii vysvětlující fungování trhů: o hypotéze efektivních trhů, zkráceně EMH (z anglického Efficient Market Hypothesis).

V kostce tato teorie říká, že cena akcií, dluhopisů a podobných investičních aktiv vždy přesně odráží finanční zdraví, ziskovost a celkovou hodnotu dané společnosti. V posledních letech se obecně uznává, že EMH není dokonalá, přesto ji akademici i přední investiční profesionálové stále považují za nejlepší dostupné vysvětlení fungování trhů.

Abychom viděli EMH v praxi, podívejme se na společnost Morton Thiokol, která v 80. letech pomáhala vyrábět rakety pro NASA – včetně vadného dílu, jenž byl označen za příčinu výbuchu raketoplánu Challenger v roce 1986. Bylo naprosto logické, že hodnota akcií Morton Thiokol během několika minut po katastrofě prudce klesla, protože firmě náhle hrozily vážné problémy.

EMH funguje proto, že do cen promítá kolektivní moudrost všech investorů, kteří neustále analyzují trh a v cenách, za něž jsou ochotni aktiva kupovat a prodávat, vyjadřují své nejlepší odhady budoucí výkonnosti podniků. Obecně se má za to, že když se všechny tyto aktivní finanční mozky spojí, dostaneme poměrně přesný obraz hodnoty společnosti.

Právě kvůli této vysoké míře efektivity se také považuje za velmi nepravděpodobné, že by někdo dokázal „překonávat trh“, tedy systematicky nacházet něco, co ostatní přehlédli. A protože trh dlouhodobě překonat nelze, zní standardní rada: „přidejte se k trhu“ – tedy investujte do dlouhodobých, relativně nízkorizikových indexových či podílových fondů, které představují široce diverzifikované portfolio akcií a v čase se příliš neobměňují.

Držením indexových fondů po dlouhou dobu může trpělivý investor očekávat, že využije postupného růstu hodnoty akciového trhu. Právě tyto principy EMH vedly Johna Boglea v roce 1976 k vytvoření fondu Vanguard Index Trust, prvního široce dostupného indexového podílového fondu. Od té doby se trh s indexovými a podílovými fondy stal mnohamiliardovým pilířem finančního průmyslu.

Možná si říkáte: pokud je hypotéza efektivních trhů (EMH) tak přesná a elegantní, proč se stále opakují obrovské finanční krize, během nichž jsou aktiva hrubě podhodnocena – jako v roce 2008?

Odpověď souvisí s lidskou povahou a se skutečností, že ti, kdo mají nad trhem kontrolu, se často rozhodují na základě iracionálních emocí. I když je společnost podle všech ukazatelů zdravá, může krátkodobý pokles ceny jejích akcií vyvolat paniku mezi obchodníky, kteří se začnou bát velkých ztrát a začnou prodávat. Takové jevy zkoumá behaviorální ekonomie.

Proto potřebujeme paradigma, které zohledňuje jak logická pravidla EMH, tak iracionální prvky lidské povahy. A právě to dělá hypotéza adaptivních trhů. Dívá se na trh z evolučního hlediska a vychází z toho, že každá změna má nějakou příčinu.

Když například John Bogle představil pro fond Vanguard Index Trust novinku v podobě indexů vážených tržní kapitalizací, šlo o reakci na rostoucí konkurenci a zároveň o způsob, jak snížit nároky na práci správců portfolií. Podílové fondy využívající Bogleho inovaci vyžadovaly méně dohledu, a tedy i méně času a peněz na správu, což je činilo atraktivnějšími pro investory.

Podíváme‑li se na indexy vážené tržní kapitalizací prizmatem evoluce, není divu, že se tato funkce objevuje v drtivé většině dnešních podílových fondů: je výsledkem konkurence, inovace a přirozeného výběru v prostředí relativně efektivních trhů.

Stejně tak bychom měli jako přirozenou součást našeho ekonomického chování chápat i zdánlivě iracionální vlastnosti, jako je nadměrná sebedůvěra či strach ze ztráty peněz. Tyto rysy souvisejí s naší evoluční snahou přežít v ekonomickém systému. Jak ukazuje hypotéza adaptivních trhů, všechny tyto faktory nám mohou pomoci lépe porozumět tržním změnám.