Průmysl štěstí

Někdy jste se zamysleli nad otázkou: „Jsem šťastný?“ A uvědomili jste si, že nejste sami, kdo chce znát odpověď? Je čas zjistit, kdo – kromě vaší mámy – je tak zvědavý. Malá nápověda: nejde o oddělení osobního rozvoje, ale o cestu do světa e‑commerce, neurovědy a velkých dat.

Průmysl štěstí je plný cenných poznatků o světě, v němž se štěstí stalo komoditou, kterou lze kvantifikovat pomocí magnetické rezonance nebo algoritmů. V tomto shrnutí zjistíte, co o štěstí říkal Jeremy Bentham, jak jsou neurověda, ekonomie a štěstí propojené a jaké (skryté) motivace může mít vaše vláda k tomu, aby vás učinila šťastnými.

Jste teď šťastní? Jak to můžete poznat? Možná se nemůžete ubránit úsměvu. Nebo je to jen ten pocit, že všechno nakonec dobře dopadne. I když na tuto otázku může každý odpovědět jinak, zdá se jasné, že štěstí je něco, co lze měřit.

Pokroky v neurovědách nám umožnily chápat potěšení jako fyziologický jev složený z pozorovatelných chemických procesů. Zjednodušeně řečeno, lidský mozek funguje pomocí specifického „kódu“ emocí, mezi něž patří i štěstí. Tento kód se „počítá“ v orbitofrontálním kortexu.

Neurověda není jediným oborem, který je přesvědčen, že štěstí lze měřit. Z tohoto předpokladu vycházejí i některé filozofické směry. Jeremy Bentham (1748–1832), zakladatel moderního utilitarismu, navrhl, že intenzitu štěstí lze objektivně pozorovat pomocí dvou ukazatelů: lidského pulzu a peněz. Výzkumy naznačují, že tepová frekvence se v okamžicích štěstí zvyšuje – což je přímočarý způsob, jak měřit intenzitu prožívaných pocitů.

Peníze nám také mohou pomoci posoudit pozitivní emoce. Pokud chápeme štěstí jako užitek, pak ve chvíli, kdy si koupíte produkt, se částka, kterou za něj zaplatíte, stává měřítkem vašeho očekávaného štěstí z daného produktu, respektive jeho užitečnosti pro vás.

O štěstí se zajímají i politici. Jedním z jejich úkolů je nakonec maximalizovat štěstí společnosti. Vlády se tohoto cíle snaží dosáhnout prostřednictvím trestů a odměn. Trest znamená, že jednotlivci musí za spáchání trestného činu nebo špatného chování nést utrpení – například zločinec musí strávit určitý čas ve vězení. Naopak na volném trhu mohou být lidé „odměňováni“ penězi ve formě příjmu za to, že jsou pracovití a talentovaní. Teoreticky tak může vláda směrovat lidské chování k maximalizaci celkového štěstí.

Od počátku 90. let začali ekonomové využívat – a někdy i zneužívat – výzkum vztahu mezi potěšením a penězi. Studie porovnávaly štěstí lidí s různou výší příjmů a dospěly k kontroverznímu, ale možná ne tak překvapivému zjištění, že bohatší lidé jsou skutečně šťastnější.

Výzkum v této oblasti pokračoval a do hry vstoupili neurovědci. Další studie ukázaly, že příjemné činnosti souvisejí se zvýšením hladiny dopaminu v mozku. Dopamin je neurotransmiter, který aktivuje centra odměny a potěšení. Jedním z těchto center je nucleus accumbens – oblast mozku, která se podílí i na rozhodování o koupi produktu.

Někteří neurovědci proto navrhli, že každé rozhodnutí o nákupu je ve skutečnosti výsledkem specifických nervových drah v mozku. Možná tedy, když utratíme 10 dolarů za pizzu nebo 500 dolarů za nový technologický gadget, dostáváme jako odměnu srovnatelné množství dopaminu.

Je samozřejmě důležité ptát se, kdo takový výzkum provádí a proč. Ekonomové, podnikatelé a marketéři by byli nadšení, kdyby mohli prokázat, že peníze mají moc nad chemickými procesy spojenými se štěstím. Dokud bude existovat kapitalismus, budou lidé usilovat o propojení psychologického štěstí s penězi. A samotné štěstí se stále více proměňuje ve zboží. Více se o tom dozvíte v následujících kapitolách.