Probuzení soucitu na pracovišti

Přepracovaní a zklamaní? Skleslí a unavení z nekonečného závodu? Sledují vaši kolegové hodiny a čekají jen na konec pracovní doby? Slyšíte neustálé řeči o odchodu za lepšími příležitostmi? Všichni víme, jak vypadá, jak se cítí a jak zní špatné pracovní prostředí. Ale tak to být nemusí.

Pokud osm hodin denně, pět dní v týdnu pracujete nebo vedete druhé, neměl by čas strávený v kanceláři působit jako obrovská ztráta života. Spokojení zaměstnanci pracují tvrději, jsou efektivnější – a hlavně je mnohem pravděpodobnější, že ve firmě zůstanou. Firmy tak těží z vyšší produktivity i nižší fluktuace.

A právě tady vstupuje do hry soucit. Podniky se mohou stát místy, kde vznikají skutečná přátelství; prostředími, v nichž nejsou „solidarita“ a „empatie“ cizími pojmy, ale naopak klíčovou součástí firemní dynamiky. Soucitná pracoviště jsou ta nejlepší pracoviště.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak poskytování bezplatné nemocniční péče přineslo v dlouhodobém horizontu vyšší zisk,
• co má hurikán Sandy společného se soucitnými pracovišti,
• a jaké výhody firmám přináší mobilní „podpora“.

Pokud patříte mezi mnohé lidi, kteří každý den odcházejí z domova do práce, víte, že snášet nesmysly a stres bývá často považováno za samozřejmou součást zaměstnání. Stres je v práci tak běžný, že je snadné zapomenout, jak vážný problém to ve skutečnosti je. Je smutné, že práce může lidem způsobovat zcela zbytečné utrpení.

Patty je přesně takovým příkladem. Autoři se s ní setkali při výzkumu role soucitu na pracovišti. Patty byla výkonnou asistentkou, která pracovala pro několik manažerů v jedné firmě. Svoji práci milovala a vynikala zejména v budování pevných vztahů se svými nadřízenými. Dokázala je „číst“ a předvídat jejich potřeby.

Pak se firma rozhodla pro restrukturalizaci a řada klíčových úkolů byla nahodile rozdělena mezi různé výkonné asistenty. Patty se o změně dozvěděla pozdě v pátek večer a v pondělí ráno už byla přemístěna do vzdálené budovy. Rychle se ocitla v izolaci a propadala sklíčenosti. Navíc už nemohla uplatnit svou hlavní dovednost – budování vztahů s manažery.

To ukazuje, že některé styly řízení mohou způsobovat zbytečné utrpení, pokud se nebere ohled na dopad na zaměstnance. Existují však firmy, které utrpení svých lidí dokážou skutečně minimalizovat – klíčem je soucitné vedení.

Během svého výzkumu se autoři setkali s vedoucím jménem Andy. Jednoho dne si během porady všiml, že jeden z jeho nejlepších zaměstnanců, Xian, vypadá obzvlášť sklesle. Zeptal se ho proto, co se děje. Xian vysvětlil, že jeho sestra zemřela při nehodě v Číně. Přesto se rozhodl chodit dál do práce.

Andy jako vedoucí stál před rozhodnutím, jak projevit respekt k Xianovu osobnímu životu v profesionálním prostředí. Zvolil soucit. Xianovi řekl, že si může vzít tolik volna, kolik bude potřebovat, a povzbudil ho, aby za ním kdykoli přišel, bude‑li to považovat za nutné. Andy dokonce Xiana pozval k sobě domů, aby se seznámil s jeho rodinou.

Tento soucitný přístup se osvědčil a Xian se se svým zármutkem dokázal úspěšně vyrovnat.

Podnikatelé bývají tvrdí a mají tendenci přistupovat k věcem pragmaticky. Projevování soucitu vůči zaměstnancům však není jen v jejich osobním zájmu – z takového přístupu může výrazně těžit i samotná firma. Společnosti, které si soucitu váží, dosahují lepších výsledků.

V roce 2004 publikoval odborník na management Kim Cameron výzkum o vlivu toho, co nazval „ctnostmi“, na firemní výsledky. Zjistil, že pracoviště, kde byl soucit výrazně přítomný, byla produktivnější. A produktivnější zaměstnanci samozřejmě znamenali zdravější firemní finance. Jeho výzkum navíc ukázal, že soucitné společnosti lépe udržely jak klienty, tak zaměstnance.

Studie jako ta Cameronova jsou vzácné, ale jeho závěry potvrdily i výzkumy v příbuzných oblastech. Ty rovněž ukázaly sílu soucitu. Průzkum Gallup, provedený krátce po teroristických útocích z 11. září v USA, potvrdil zásadní význam soucitu v podnikání. Ukázal, že firmy, které projevovaly soucit, zaznamenaly výrazný nárůst motivace a angažovanosti zaměstnanců. Pracovníci po celé zemi byli útoky zasaženi a firmy, které to chápaly, dosahovaly lepších výsledků. Společnosti, které se snažily tvářit, že „vše běží jako obvykle“, brzy zjistily, že se jejich zaměstnanci odcizují a v některých případech dokonce poškozují pracovní klima.

Další výhodou soucitu je, že představuje potenciální zdroj inovací. Podívejme se na práci doktora Govindappy Venkataswamyho. V roce 1977 založil v jižní Indii oční kliniku. Jeho cílem bylo poskytovat kvalitní oční péči velkému množství pacientů. Podnikatelský model, který vyvinul, byl pozoruhodně jednoduchý: pacienti platili tolik, kolik si mohli dovolit.

Z jediné kliniky postupně vybudoval celou síť nemocnic Aravind Eye. Do roku 2011 tyto nemocnice ošetřily denně kolem 7 000 pacientů a přibližně třetina zákroků byla poskytována pro bono. Přesto zůstávaly nemocnice Aravind Eye ziskové. Důvodem bylo, že kvalitní péče přitahovala jak movitější klienty, kteří mohli platit více, tak chudší pacienty.

Nemocnice Aravind Eye získaly značnou pozornost v mezinárodním tisku. Jejich příkladem by se mohly inspirovat i jiné společnosti a napodobit jejich inovativní model založený na síle soucitu.

To vše ukazuje, že firma bude mít prospěch, pokud bude projevovat soucit jak zákazníkům, tak zaměstnancům.