Poločas faktů

Je těžké uvěřit, že kouření bylo kdysi lékaři doporučováno – dnes jsme neustále upozorňováni na to, jak smrtící tento zlozvyk může být. A co červené víno? Platí ještě rada lékařů dát si každý den skleničku, nebo se názor mezitím změnil? A jak je to s dalšími přesvědčeními, která formují naše návyky nebo dokonce způsob, jakým vidíme svět?

Koneckonců, kdysi se věřilo, že Země je plochá a nachází se ve středu vesmíru. Dnes samozřejmě víme, že je to jinak – ale to zdaleka není jediný „fakt“, který bylo nutné časem přepsat. Co dalšího nám uniká?

Kniha „Poločas faktů“ s využitím matematických a vědeckých metod zkoumá, jak se naše poznání v čase proměňuje, a ukazuje pomíjivou povahu faktů v době, kdy se lidské vědění neustále vyvíjí. V tomto shrnutí se dozvíte, proč váš zbrusu nový počítač po roce vypadá jako nástroj z doby kamenné, proč musíme Mount Everest znovu a znovu přeměřovat, jak se smrtelný nepřítel Sherlocka Holmese dostal do vědeckých publikací a jak se vyrovnat s nevyhnutelnými změnami v našem moderním světě.

Co musíte udělat, abyste se stali lékařem? Jednou z hlavních podmínek je strávit řadu let na lékařské fakultě a osvojit si rozsáhlé znalosti potřebné k diagnostice a léčbě pacientů. Ani po takovém studiu však není hotovo – medicína se neustále vyvíjí a s novými objevy ztrácejí staré představy platnost. Lékaři se proto musejí průběžně vzdělávat, pokud chtějí držet krok.

Lidstvo však postupuje v poznání i v mnoha dalších oborech. Abychom tyto posuny mohli sledovat, využíváme disciplínu zvanou scientometrie – „vědu o vědě“. Díky výkonu moderních počítačů dokáže scientometrie vytvářet složité matematické modely, které hledají vzorce v tom, jak se znalosti hromadí a proměňují. Jak uvidíme, přineslo to řadu pozoruhodných zjištění.

Podobně jako u poločasu rozpadu radioaktivních látek, který udává dobu, za niž se rozpadne polovina materiálu, můžeme mluvit i o „poločasu“ znalostí. V každém oboru lze odhadnout dobu, za kterou bude polovina dnes obecně přijímaných faktů vyvrácena nebo podstatně upravena novými poznatky. Jinými slovy, lze měřit poločas faktů.

Například ve fyzice bude nutné zhruba za 13 let přepracovat polovinu dnešních nových odborných knih; v historii to trvá jen asi sedm let. Scientometrie nám navíc umožňuje měřit, jak rychle se jednotlivé oblasti poznání rozvíjejí. Při sledování vývoje medicíny v čase můžeme například odhadnout, že množství významných příspěvků – nových poznatků, metod a myšlenek – se zdvojnásobí přibližně každých 87 let. V chemii k takovému zdvojnásobení dochází už zhruba po 35 letech.

Scientometrie nám tedy umožňuje odhalovat vzorce ve vývoji vědění. Už samotné vědomí, že se poznání v čase nutně mění, nás může vést k tomu, abychom zůstali otevření revizi vlastního pohledu na svět.

V průběhu dějin lidstva jsme se posunuli od uctívání přírody k systematickým krokům, které nás vedou k jejímu skutečnému pochopení. Co nám umožnilo dostat se tam, kde jsme dnes?

Především, i když naše poznání rozhodně není dokonalé, každým dalším krokem se přibližuje pravdě. Například kdysi rozšířená představa, že Země je koule, není zcela přesná – ve skutečnosti má tvar zploštělého elipsoidu. Přesto je tato nepřesná představa mnohem lepší aproximací než dřívější názor, že Země je plochá.

V moderním světě tato kumulace poznatků znamená, že každý nový vědecký pokrok může vyvolat obrovské, převratné změny. Po celém světě dnes pracují tisíce specialistů ve svých oborech. Protože jsou však mnohé disciplíny vzájemně propojené, může objev v jednom oboru pomoci vyřešit složitý problém v jiném.

Představte si, že budujete hromadu písku, zrníčko po zrníčku. Hromada roste, až jedno jediné zrnko způsobí, že se celá sesune. Vývoj poznání funguje podobně: drobné přírůstky z různých oblastí se postupně sčítají, až nakonec vyústí v lavinu – velký průlom, který změní náš způsob myšlení.

Během jednoho lidského života tak můžeme být svědky několika zásadních změn v tom, jak svět chápeme. Uvědomění si tohoto trendu a vědomé sledování nových poznatků nám pomáhá udělat několik kroků navíc k tomu, abychom zvládli rychle se měnící svět kolem nás.

Když už máme základní představu o povaze našich znalostí, podíváme se v následujících kapitolách na některé hlavní faktory, které ovlivňují, jak se poznání mění.