Podezřelé mysli

Co se vám vybaví, když se řekne konspirační teoretik? Podivín, který se straní společnosti, má mastné vlasy a pořád žije ve sklepě u maminky? Antisociální člověk bez přátel, uzavřený ve světě šílené paranoie? Je nejvyšší čas se takových stereotypů zbavit.

Následující kapitoly ukážou, proč konspirační teorie rozhodně nejsou výsadou hrstky podivínů na okraji společnosti. Ve skutečnosti jsou všude kolem nás – a možná jste konspirační teoretik i vy sami.

Dozvíte se, proč jsme všichni do určité míry náchylní věřit konspiračním teoriím, proč mohou být skutečně nebezpečné a jak se stalo, že právě ilumináti bývají často označováni za kořen všeho zla.

Možná vám někdo s naprostou vážností tvrdil, že útoky z 11. září byly zinscenovanou akcí americké vlády, že změna klimatu ve skutečnosti neexistuje, nebo že Elvis stále žije a pracuje na čerpací stanici v Kentucky. To jsou jen některé z dnes populárních konspiračních teorií.

Zamysleli jste se ale někdy nad tím, odkud se tyto podivné příběhy berou? Konspirační teorie, jako jsou tyto, často vyrůstají z nezodpovězených otázek. Přitahují nás, protože nabízejí vysvětlení tam, kde žádné jasné vysvětlení nemáme. Někdy sice existuje oficiální verze, ale vznášejí se kolem ní pochybnosti a protichůdné důkazy, které podle některých nebyly dostatečně zohledněny.

Mnoho dnešních populárních konspiračních teorií se točí právě kolem 11. září a otázek, jako například: Stála za útoky skutečně Al-Káida, nebo potřebovala americká vláda záminku k zahájení války na Blízkém východě? Byl Usáma bin Ládin opravdu zabit, nebo ho CIA drží někde ve Washingtonu při životě?

Konspirační teoretici berou takové otázky a nabízejí na ně nekonvenční odpovědi: bin Ládin prý zemřel přirozenou smrtí krátce po 11. září, ale americká vláda to zatajila, aby mohla napadnout Irák a Afghánistán.

Je snadné považovat podobné teorie za naprosté šílenství. Mít pochyby je ale do jisté míry přirozený lidský instinkt. Možná jste i vy někdy zaslechli ve vlastní hlavě tichý hlas konspiračního teoretika. Třeba když jste si řekli: Jak může být globální oteplování skutečné, když byla poslední léta tak studená? Stačí k tomu přidat trochu přirozené nedůvěry vůči vládě – a tahle otázka se rázem může změnit v konspirační příběh o zlých vědcích, kteří se snaží ovládnout světovou politiku.

Lidé si často spojují rozmach konspiračních teorií s nástupem internetu. Ve skutečnosti však existují už tisíce let. Stopy konspiračních teorií můžeme sledovat až do dob římské říše.

Záliba lidí v drbech a zpochybňování oficiální verze událostí sahá minimálně do roku 64 n. l. Tehdy požár zničil dvě třetiny Říma a konspirační teoretici tvrdili, že požár nechal úmyslně založit císař Nero – že se převlékl do divadelního tragického kostýmu a zpíval žalozpěvy, zatímco sledoval, jak stovky lidí umírají v plamenech.

Konspirační teorie se objevovaly i v dalších staletích a v 18. století se jejich častým terčem stala malá tajná společnost zvaná ilumináti. Ilumináti, založení v Bavorsku roku 1776 filozofem Adamem Weishauptem, byli spolek, jehož členové skládali přísahu naprostého utajení – a právě to inspirovalo řadu konspiračních představ. Začaly se šířit zvěsti, že ilumináti tahají za nitky světových událostí a že například stáli za vypuknutím Velké francouzské revoluce.

Skupina však byla brzy rozpuštěna a její členové pronásledováni a souzeni. Ve skutečnosti byli ilumináti zničeni dřív, než získali jakýkoli skutečný vliv. To ale konspiračním teoretikům po celém světě nezabránilo v tom, aby je ve svých představách udržovali při životě.

Kontrola americké vlády, atentát na Johna F. Kennedyho, únik ropy v Mexickém zálivu – ať se stane cokoli, mnozí konspirační teoretici rádi ukazují prstem právě na ilumináty.