Odpojit se

Sedněte si do pohodlné pozice, vyčistěte si mysl a zhluboka se nadechněte. Zadržte dech na dvě sekundy a pak pomalu vydechněte. Zní to povědomě?

Mnoho lidí si meditaci spojuje s několika standardními pokyny, které obvykle pronáší nějaký přehnaně empatický pseudoguru. Jiní si zase myslí, že nadšenci do meditace mají neodolatelnou touhu zpívat na veřejnosti a utrácet všechny své peníze za meditační retreaty.

Samozřejmě jde o zjednodušující představy. Ve skutečnosti může meditační praxi do svého života začlenit kdokoli – a vůbec nemusí spolykat spoustu času ani peněz.

Tyto úryvky vám ukážou, co meditace skutečně je, když z ní odfiltrujete všechny ozdobné a módní prvky, a proč vám může pomoci dobít baterky a pozitivně přetvořit váš mozek. Od šesti základních kroků každodenní meditační praxe až po práci s rušivými myšlenkami, které se objeví, když se snažíte uvolnit svou mysl – tyto úryvky pokrývají vše, co potřebujete k tomu, abyste se už dnes dokázali „odpojit“.

Dozvíte se také například:

• jak vám rychlovarná konvice vedle postele může pomoci stát se lepším meditujícím,
• proč je užitečné představovat si svůj dech jako vlak,
• a jak může být i „sbírání lidí ze stromu“ určitým druhem meditace.

Pro mnohé slovo „meditace“ vyvolává představu dlouhovlasých hippies, kteří poslouchají new age hudbu, sedí v místnostech plných kouře z vonných tyčinek a nadšeně hlásají svůj veganský životní styl.

Pokud se rozhodnete vydat právě touto cestou a nakoupíte si všechny krystaly i vonné tyčinky, je to samozřejmě v pořádku. Meditaci si ale můžete přizpůsobit jakémukoli životnímu stylu.

Jestli dáváte přednost minimalismu, můžete k meditaci přistupovat stejně střídmě. Ve skutečnosti není nic „minimalističtějšího“ než meditace – potřebujete jen klid a schopnost soustředit se.

Máte obavu, že by vaši přátelé nebo spolubydlící mohli vaši praxi považovat za náhlý záchvat spirituality? Vždycky ji můžete popsat prostě jako způsob, jak zlepšit koncentraci. Je velmi pravděpodobné, že i lidé, kteří při zmínce o meditaci obracejí oči v sloup, okamžitě pochopí, že cítit se klidně a mít jasnou hlavu je výhoda jak v pracovním, tak v osobním životě.

Další častou mylnou představou, která lidem brání začít, je přesvědčení, že meditace zabere příliš mnoho času. Je pravda, že si na ni musíte nějaký čas vyhradit – ale není ho potřeba mnoho. A výsledky se dostaví překvapivě brzy.

Podle harvardské neuroložky Sary Lazar se vaše mozková činnost zlepší už za osm týdnů, pokud budete každý den meditovat 27 minut. Ale i deset minut denně vám přinese velké výhody – například pocit klidu a vnitřní stability.

Takže opravdu neexistuje dobrý důvod, proč nemeditovat. I ten nejvytíženější člověk si může najít alespoň pět až deset volných minut denně. A jak uvidíte, meditovat se dá téměř kdekoli.

Teď se podíváme blíž na některé z úžasných přínosů meditace.

Představte si, že váš mozek je kus hlíny – něco, co můžete tvarovat a přetvářet podle svých představ a posilovat v něm oblasti, které jsou pro vás nejdůležitější.

Meditace v jistém smyslu dělá z vašeho mozku právě takovou hlínu: umožňuje vám přeuspořádat šedou hmotu a měnit samotnou strukturu mozku.

To ukázaly dvě studie, které provedla harvardská neuroložka Sara Lazar. V obou porovnávala strukturu mozku lidí, kteří pravidelně meditují, s těmi, kteří nemeditují. Výsledky ukázaly, že pravidelní meditující mají více šedé hmoty v čelním laloku – části mozku, která řídí paměť a rozhodování.

Čelní lalok se obvykle s věkem zmenšuje, ale Lazarové výzkum ukázal, že u meditujících k tomuto úbytku nedochází. Zjistila například, že padesátníci, kteří meditují, měli tolik šedé hmoty jako dvacetiletí, kteří nemeditují.

To naznačuje, že meditace by mohla být účinným způsobem, jak předcházet Alzheimerově chorobě, Parkinsonově chorobě a dalším onemocněním spojeným se stárnutím – i když je samozřejmě potřeba další výzkum.

Druhá Lazarové studie ukazuje, že z meditace mohou výrazně těžit i úplní začátečníci a že nikdy není pozdě začít. Lazarová sestavila skupinu lidí, kteří nikdy předtím nemeditovali, a po dobu osmi týdnů s nimi denně praktikovala meditaci v délce 30 až 40 minut.

Na konci programu vykázal každý účastník změny v oblastech mozku spojených s učením, pamětí, koncentrací a emocemi. A všichni si v úkolech zaměřených na tyto oblasti vedli lépe než před začátkem studie.

A to není všechno. Výsledky Lazarové výzkumu ukázaly, že meditace její účastníky také činila šťastnějšími. Zatímco čelní lalok se zvětšil, amygdala – část mozku odpovědná za pocity stresu, strachu a úzkosti – se zmenšila.

Samostatná studie Kalifornské univerzity v Davisu navíc ukázala, že lidé, kteří meditují, mají nižší hladinu kortizolu – hormonu, který provází stres. A je logické, že když je v našem životě méně stresu, strachu a úzkosti, cítíme se šťastnější.

Důvodů, proč s meditací začít, je tedy víc než dost. V následující části se podíváme na to, jak na to konkrétně.