Neviditelná nit

Život je hektický. Spěcháme do práce, abychom stihli vyzvednout děti ze školy, nakoupit potraviny a vyřídit nejrůznější záležitosti. V tom neustálém shonu si jen zřídka všímáme lidí kolem sebe. Zkuste si vybavit všechny ty lidi, které míjíte na ulici – ty, kteří nemají domov ani školu, žádné pochůzky ani schůzky, kteří vypadají a žijí úplně jinak než vy. Jak by se váš život změnil, kdybyste se na chvíli zastavili a opravdu se podívali na lidi, kolem kterých obvykle jen projdete?

Tohle je příběh Laury, reklamní manažerky a jedné z autorek této knihy, a jedenáctiletého chlapce jménem Maurice. Je to příběh o tom, jak jejich na první pohled nepravděpodobné přátelství zpochybnilo a proměnilo jejich životy. Je to příběh o tom, co se může stát, když zvednete oči od chodníku a podíváte se na lidi, kteří po něm kráčejí.

V tomto shrnutí zjistíte, proč oběd v hnědém papírovém sáčku znamená, že na vás doma někomu záleží; jak vánoční vystoupení v kostele změnilo Mauriceův pohled na rodičovství; a proč pro něj velký jídelní stůl zosobňoval jeho životní ambice.

Možná to zní jako klišé, ale některá náhodná setkání působí, jako by je řídil osud. Přesně tak to vypadalo, když se autorka Laura Schroff a Maurice Mazyck potkali na rušných manhattanských ulicích v New Yorku o svátku práce v roce 1986.

Laura Schroff, běloška, svobodná pětatřicetiletá žena, byla úspěšnou reklamní manažerkou deníku USA Today. Maurice byl jedenáctiletý afroamerický chlapec na pokraji bezdomovectví. Laura měla spoustu důvodů, proč prostě pokračovat v chůzi, když se jí Maurice zeptal, jestli by mu nemohla dát nějaké drobné. Nemusela se zastavit a vzít ho na oběd do McDonald’s.

Byla přece zaneprázdněná manažerka s nabitým programem a rozhodně v něm neměla položku „pozvat jedenáctiletého kluka na oběd“. Navíc v polovině osmdesátých let se dramaticky prohlubovala propast mezi bohatými a chudými a stále víc lidí bylo nuceno žít na ulici. V době, kdy byla chudoba tak rozšířená, by bylo pro Lauru snadné Maurice ignorovat a jít dál.

Proč se tedy zastavila? Jediné vysvětlení, které Laura dokáže nabídnout, je, že ruka osudu nějakým způsobem nasměrovala tohle náhodné setkání. Existuje čínské přísloví, které mluví o neviditelné niti spojující ty, kteří jsou předurčeni k setkání; v jiných kulturách se jí říká nit osudu.

Ať už v tom byl osud, nebo šťastná náhoda, Laura se toho odpoledne zastavila a místo aby Mauriceovi jen dala pár drobných, vzala ho na oběd. Tím začalo přátelství, které mělo trvat dalších třicet let.

Než se Maurice setkal s Laurou, znal jen krajní bídu. Vyrůstal v nestabilním a často životu nebezpečném prostředí. Narodil se do světa kriminality a násilí; jeho otec, obávaný člen brooklynského gangu Tomahawks, se o něj téměř nestaral.

Jednou, když byl Maurice v péči svého otce, zůstal napůl hladový odkázaný na to, aby se přehraboval v odpadkových koších a sháněl si jídlo sám. Mauriceova matka Darcella nebyla o nic mírnější. Během jedné prudké hádky opakovaně bodla Mauriceova otce, zatímco pětiletý Maurice v šoku přihlížel.

Rodinný život nebyl narušován jen výbuchy násilí – stejně všudypřítomné byly drogy a ničivé dopady závislosti. Během dětství byl Maurice se svými dvěma staršími sestrami neustále stěhován z jednoho jednopokojového bytu do druhého, zatímco jejich matka a strýcové se snažili vydělat peníze prodejem cracku. V té době Darcella bojovala se závislostí na cracku i heroinu.

Vypadalo to takhle: dospělí v Mauriceově životě v noci brali drogy, zatímco děti spaly, a ráno se dospělí dospávali, zatímco děti trávily den venku na ulici. Maurice si paradoxně pamatuje chvíle, kdy jeho matka byla pod vlivem, jako jedny z nejlepších. Tehdy byla konečně klidná a šťastná – příjemná pauza od horečnaté úzkosti při shánění další dávky.

Její závislost byla opravdu silná. Jednou potřebovala drogu tak naléhavě, že nedokázala počkat, až dorazí domů. V metru proto postavila děti do kruhu kolem sebe, aby ji zakryly před pohledy ostatních, zatímco si píchala heroin.

Dokonce i tradičně radostné příležitosti byly poznamenány drogami. Mauriceův první „narozeninový dárek“ byla marihuanová cigareta, kterou mu na šesté narozeniny dala babička Rose. Roseiných šest synů se sice podílelo na Mauriceově výchově, ale všichni často končili ve vězení, byli zapleteni do obchodu s drogami a měli sklon k násilí.