Neviděl to přicházet

Život na vás útočí rychle, že? Ještě v jednom okamžiku jste čerstvý absolvent, který touží změnit svět svými velkými nápady a inspirací, a v dalším už jste cynik středního věku, který se snaží vyrovnat s lítostí, zklamáním a depresí.

Nikdo není imunní: ať už jste úspěšný manažer, nebo pilná baristka, dříve či později se setkáte s jednou ze sedmi velkých životních výzev: cynismem, kompromisem, odpojením, bezvýznamností, pýchou, vyhořením a prázdnotou.

Dobrá zpráva je, že se můžete naučit rozpoznávat signály blížících se problémů a podniknout kroky, které zmírní jejich dopad. Tyto úryvky vás provedou sedmi velkými překážkami a ukážou, jak můžete využít Ježíšovo učení jako mapu k jejich překonání.

V tomto shrnutí se dozvíte konkrétní kroky, jak v zárodku potlačit cynismus, proč je charakter důležitější než kompetence pro trvalé štěstí a proč samotné odložení našich zařízení z nás automaticky neudělá přítomnější partnery, rodiče a přátele.

Autor, pastor Carey Nieuwhof, je v jistém ohledu idealista. To vás možná nepřekvapí – koneckonců, aby se člověk stal tak populárním v křesťanské komunitě, je dobré vidět ve světě to nejlepší. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Na začátku své pastorační kariéry se Carey setkal s první z našich sedmi velkých životních výzev: s cynismem. Musel se s ním vypořádat, aby se mohl stát veselým optimistou, jakým je dnes.

Když se Carey poprvé stal kazatelem, nastoupil do služby v malebné komunitě v Ontariu. Kázal ve třech sborech, z nichž největší měl průměrnou nedělní účast 23 lidí. Toužil svou obec rozšířit, a proto se staral o to, aby se každý, kdo přišel, cítil výjimečný a dobře opečovaný.

Carey se věnoval každému, kdo vstoupil do jeho kostela. Právě tato péče mu ale lámala srdce. Klíčové poselství zní: cynickými se nestáváte proto, že vám na ničem nezáleží, ale právě proto, že vám záleží.

Když se Roger a Mary poprvé objevili v Careyho kostele, hned poznal, že potřebují zvláštní pomoc. Byli emocionálně zranitelní, bez prostředků a někdy se do kostela ani nedostali, protože se jim neustále porouchávalo auto. Carey se postaral, aby měli peníze na benzín, a jezdil přes celé město pokaždé, když potřebovali duchovní nebo emocionální podporu.

Jednoho dne mu Roger oznámil, že do jeho kostela přestanou chodit. Důvod? Carey pro ně prý neudělal dost.

Rogerova obvinění Careyho hluboce zasáhla. V týdnech, které následovaly, si uvědomil, že přestal lidem důvěřovat a přestalo mu na nich záležet. Věděl, že takto nemůže pokračovat. Ale co s tím?

Carey si vzpomněl, že Bůh poslal Ježíše, aby čelil nevyhnutelnému lidskému cynismu. Ježíš se postavil zoufalství a zajistil, aby nezvítězilo. Carey pochopil, že dokud je Ježíš v jeho životě, nemusí se bát, že se jeho minulost stane jeho budoucností.

Pozvat Ježíše do svého života je proces na roky. Naštěstí ale můžeme podniknout konkrétní kroky hned teď, abychom čelili narůstajícímu cynismu.

Za prvé, naplánujte si neorganizovaný čas na přemýšlení a zvažování. Zůstat otevřený novým a odlišným možnostem, místo abyste automaticky očekávali opakování starých scénářů, může vést k nečekané radosti.

Za druhé, pokládejte otevřené otázky, jako „proč?“ a „proč ne?“ – a naslouchejte. Skutečně naslouchejte tomu, co lidé říkají a co mají na srdci. Mohou vás překvapit.

A to nejdůležitější? Zůstaňte zvědaví. Zvědaví lidé nikdy nejsou cyničtí a cyničtí lidé nikdy nejsou zvědaví.

Pravděpodobně znáte lidi, kteří se v průběhu let výrazně změnili. Možná máte přátele, kteří dříve sršeli energií, ale dnes tráví veškerý čas před televizí. Nebo – ještě hůř – znáte někoho, kdo si vyměnil svatební sliby, ale po několika letech manželství začal flirtovat, nebo dokonce zašel ještě dál.

Co když jsou všichni vaši přátelé vzorem sebekontroly a dobrého morálního úsudku? Stačí se podívat na nejvyšší patra politiky, zábavního průmyslu, sportu či církevního vedení. Určitě tam uvidíte lidi, kteří upadli v nemilost, protože opustili hodnoty, o nichž tvrdili, že jsou pro ně zásadní.

Všichni tito lidé podlehli druhé z našich velkých výzev – kompromisu – a jejich charakter tím utrpěl.

Klíčové poselství zní: o tom, jak daleko v životě dojdete, nerozhoduje vaše kompetence, ale nekompromisní charakter.

Pro Careyho je charakter mírou toho, nakolik člověk žije v souladu se svými hodnotami – nakolik se skutečně chová jako člověk, kterým chce být. Když své hodnoty obětujete, prohlubujete propast mezi tím, kým jste, a kým byste být chtěli.

Lidé se silným charakterem budou nakonec v životě úspěšnější než jejich vysoce kompetentní vrstevníci. Kompetentní lidé mohou vydělat spoustu peněz, mít majetek a rozsáhlou profesní síť. Kompetence ale nezaručuje štěstí.

Dobrý charakter určuje, zda zakusíte hluboké uspokojení, protože dobrý charakter vede k budování smysluplných vztahů s trvalým dopadem.

Jako pastor vedl Carey stovky pohřebních obřadů. Ani jednou manžel či děti zesnulého nečetli jeho životopis a nemluvili o tom, kolik měl na účtu. Carey se naučil, že člověk může být neuvěřitelně úspěšný a kompetentní, a přesto zemřít, aniž by po sobě zanechal skutečný vliv.

Naopak, pokud máte dobrý charakter, budou si vás lidé pamatovat – a budou vám chybět – všichni, kdo vám byli blízcí.

Nikdo vám běžně neřekne, abyste pracovali na svém charakteru – snad jen váš manžel či manželka. Ale pokud to dělat nebudete, zaplatíte za to. Lidé s vámi nebudou chtít trávit čas a ublížíte těm, na kterých vám nejvíc záleží.

Práce na charakteru není snadná. Ve skutečnosti může být přímo bolestivá. Musíte se ponořit do zlomených míst ve svém srdci, abyste pochopili, proč děláte věci, na které nejste pyšní. Alternativou je ale zrada vlastních hodnot a dlouhodobé poškození – sebe i svých blízkých.

Nakonec je volba jednoduchá.