Nebe plné ptáků

Většina lidí pozná kukání kukačky nebo houkání sovy. Ale víte, jak zpívají drozdi, špačci a kosové? A proč tetřevi předvádějí své tance a potápky tančí? A jak je možné, že špačci dokážou ve hejnech o tisících jedincích létat v tak složitých akrobatických formacích?

Mnozí z nás mají široké znalosti v oblastech, jako je obchod, literatura nebo přírodní vědy, ale je fascinující, jak málo toho víme o ptácích, kteří nám létají nad hlavami. Je čas to změnit. V tomto shrnutí se dozvíte o kráse, půvabu a mytologii ptačího světa a o tom, proč je Británie tak skvělou zemí pro ptáky i pro milovníky ptactva. Zjistíte také, kdo jsou v ptačím světě jazzoví improvizátoři a kdo klasické pěvce, co znamenají pojmy jako „vražda“, „dav“ nebo „nepřátelství“ u ptáků a proč jsou havrani spojováni se zlem.

Ptáci, podobně jako lidé, potřebují promyšlenou strategii, aby okouzlili partnera, kterého si vyhlédli. Od tanečníků po předváděče – ptáci jsou skutečnými mistry flirtu. Podívejme se blíže na to, co všechno dělají potápky, tetřevi a jeřábi ve jménu lásky.

Na rozdíl od některých jiných druhů, jako jsou vrány, které si hledají celoživotního partnera, si potápky vybírají nového druha každou sezónu. Zatímco samice mnoha jiných druhů ptáků volí partnera podle nápadného peří nebo dlouhého ocasu, samice potápky hledá samce, který umí dobře tančit – nejžádanější jsou ti, kteří tančí nejelegantněji. Takové chování je neobvyklé i v ptačím světě. Potápky se při námluvách otáčejí, rychle se k sobě přibližují, až se téměř srazí, a pak se prudce vztyčí, hrudníky proti sobě, v jakémsi ptačím pas de deux.

Tetřevi na rozdíl od potápek dávají přednost okázalému předvádění. Tito ptáci jsou zřídka k vidění – v Británii byli oficiálně vyhubeni v roce 1785 a od roku 1837 byli v několika vlnách znovu vysazováni. Dnes žijí tetřevi ve skotských borových lesích a připomínají poněkud statnějšího, velmi působivého krocana nebo velkého jeřába. Aby si našli partnerku, spoléhají tetřevi na svůj vzhled a předvádějí se na lesních mýtinách, takzvaných lečích.

Na leky se v době toku vracejí i jeřábi. Každý listopad se samci shromažďují v lese a čekají na příchod samic, kterým zůstávají věrní. Někdy totiž může trvat až dva měsíce, než se samice konečně objeví. Aby upoutal jejich pozornost, samec jeřába se předvádí, rozkládá ocas a vydává zvláštní volání. Mezi samci často dochází k soubojům a vítězové se těší velkému obdivu samic. Zajímavé je, že samotný akt páření přitahuje další samice – ty často spěchají k samci, který se právě spářil s jinou jeřábicí.

V Británii kukání kukačky ohlašuje příchod jara a houkání sov se pojí s nocí. Tyto ptačí hlasy můžeme slyšet napříč celou severní polokoulí. Pokud jde ale o ranní ptačí koncert, který vítá úsvit, má Británie mimořádné štěstí.

Ranní zpěv britských ptáků se v průběhu roku postupně stupňuje: začíná v zimě jediným osamělým druhem a vrcholí na jaře mnohahlasým sborem, když se k místním ptákům přidávají i tažní, například pěvci přilétající z jižní polokoule. Jak se přidávají další druhy se svými melodiemi, mění se ranní zpěv v mocné crescendo. Díky obrovskému množství druhů je rozmanitost britského ranního zpěvu ohromující.

Abychom dokázali rozpoznat jednotlivé hlasy, musíme porozumět tomu, jaké melodie ptáci zpívají. Nejdříve je ale důležité rozlišit mezi ptačím zpěvem a voláním. Volání jsou krátké, ostře znějící zvuky, kterými ptáci upozorňují ostatní na přítomnost predátora nebo nový zdroj potravy. Ptačí zpěv je něco jiného. Může sice sloužit k zastrašování soků a lákání partnera, jeho hlavním poselstvím je však prosté: „Jsem tady.“

Ptáci se prostřednictvím zpěvu oznamují mnoha různými způsoby. Kos má poměrně klasický, melodický zpěv, zatímco drozd zpěvný připomíná jazzového improvizátora – zpívá krátké, charakteristické fráze a nahlas je dvakrát či třikrát zopakuje. Jeho zpěv se v průběhu let postupně komplikuje, jak přebírá motivy od jiných ptáků, které slyší. I další druhy dokážou do svého repertoáru začlenit úryvky písní, které kolem sebe zaslechnou.

Příkladem je rákosník – největší „kolážista“ ptačího světa. Během hnízdění v Evropě a Asii si samci rákosníků osvojí zpěv až pětasedmdesáti jiných druhů a mísí je do jedinečné, složité melodie.