Naslouchejte svým střevům

Všichni jsme už slyšeli, že bychom měli naslouchat svému střevu. Co když je ale naše střevo ve skutečnosti řízeno bytostmi, které vůbec nemáme pod kontrolou? A co když tyto bytosti neovlivňují jen vaše střevo, ale většinu těla – od toho, jak voníte, až po vaši náladu a celkové zdraví?

Tyto bytosti – bakterie – jsou neuvěřitelně početné. I kdybyste sečetli všechny lidi, kteří kdy žili na Zemi, toto číslo by stále bylo menší než počet bakterií žijících v jednom centimetru vašeho tlustého střeva. Tento mikrobiální život nás ovlivňuje mnohem víc, než si většina z nás uvědomuje – od prvního až do posledního dne života.

Takže milovníci sterilního prostředí, připravte si své ochranné obleky: chystáme se ponořit do bazénu mikrobů, kteří žijí v lidském těle. V tomto shrnutí se dozvíte, proč může mít porod císařským řezem negativní důsledky pro mikrobiální život dítěte, jakou roli hrají mikroby v tom, jak se cítíme, a jak náš boj proti mikrobům pomocí antibiotik může ve skutečnosti ohrožovat naše zdraví.

Položili jste si někdy otázku: „Co ze mě dělá člověka?“ Pokud si myslíte, že to jsou jen buňky, z nichž je složeno vaše tělo, možná by stálo za to svůj názor přehodnotit.

Vaše tělo sice obsahuje zhruba 10 bilionů lidských buněk, ale zároveň v sobě nosíte asi 100 bilionů buněk mikroorganismů. Tyto mikroby jsou jednobuněčné organismy, z nichž mnohé jsou bakterie, a dohromady tvoří tzv. lidskou mikrobiotu. Soubor genů všech těchto mikroorganismů se nazývá lidský mikrobiom.

Je tedy poměrně přesné vnímat se jako hostitele ekosystému složeného z nesmírně rozmanitých a jedinečných mikrobiálních společenství. Zatímco přibližně 99,99 procenta naší DNA je u všech lidí shodných, pokud jde o mikroby žijící v našich střevech, překrýváme se jen asi z 10 procent.

Mikroby ve vašem těle a na jeho povrchu jsou ve skutečnosti natolik jedinečné, že je vědci dokážou využít k identifikaci vaší počítačové myši s přibližně 90procentní přesností. V průměru je asi 85 procent mikroorganismů na vaší ruce odlišných od těch, které má kdokoli jiný – vzniká tak váš osobitý „mikrobiální otisk prstu“.

Mikroby však nejsou jen na rukou; pokrývají celou vaši pokožku a ve velkém množství žijí i ve střevech. Není důvod se toho děsit – naopak. Tyto mikroorganismy pro nás tvrdě pracují a zajišťují širokou škálu nezbytných funkcí.

Většina mikrobů žije ve střevech, kde vykonává mimořádně důležitou práci. Kromě zpracování vlákniny ve stravě rozhodují o dvou klíčových věcech: kolik kalorií z jídla skutečně získáte a jak na vás budou působit různé léky. Mikroby na pokožce zase ovlivňují například to, jak přitažliví jste pro komáry.

Kožní mikrobi se živí tělesnými sekrety, které stojí za naším tělesným (zejména potním) pachem. V závislosti na konkrétním složení vašeho mikrobiomu může být tento pach pro komáry více či méně lákavý.

Dnes jsme tedy doslova pokrytí mikroby. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Když jste byli ještě v děloze své matky, vaše tělo bylo zcela bez mikrobů. To ovšem neznamená, že jste nebyli mikroby nijak ovlivňováni. Mikrobi ve střevech těhotné ženy se totiž mění tak, aby dokázaly z potravy získat více energie – a zajistily tak, že dítě dostane všechny důležité živiny.

Jakmile se však narodíte, vaše tělo už sterilní není. První mikroby získáváte při průchodu porodními cestami. Vědci dokonce našli důkazy, že určité druhy bakterií, například laktobacily, se v genitálním traktu těhotných žen začínají množit právě v souvislosti s blížícím se porodem.

Když dítě prochází porodním kanálem, přenášejí se na něj různé mikroorganismy, které vytvářejí jakousi ochrannou vrstvu. Děti narozené císařským řezem tuto „startovní dávku“ ochranných mikrobů nedostanou.

To je znepokojivé zejména proto, že císařské řezy – snadno plánovatelné a často s nižším rizikem komplikací než spontánní porod – jsou po celém světě stále populárnější. Děti narozené tímto způsobem pak získávají především mikroby podobné těm, které se nacházejí na kůži matky, místo těch, které jsou přirozeně určeny k předání při porodu.

Je třeba provést více výzkumů, ale první výsledky naznačují, že děti narozené císařským řezem mohou být náchylnější k onemocněním souvisejícím s mikrobiotou a imunitním systémem, jako jsou astma, potravinové alergie nebo dokonce obezita.

Existují však způsoby, jak tento handicap částečně kompenzovat. Manželka autora musela podstoupit císařský řez, a tak se rodiče rozhodli důležité mikroby na své novorozeně přenést dodatečně. Pomocí sterilních vatových tamponů odebrali vzorky z pochvy matky a nanesli je na místa, kde by se mikroby při přirozeném porodu usadily – do úst, na kůži a do uší dítěte.

Tato metoda by mohla pomoci zajistit, aby i děti narozené císařským řezem dostaly mikroby, které potřebují pro zdravý start do života.