Mysli na maličkosti

Mnozí z nás mají velké ambice. Sníme o založení vlastního podnikání, o tom, že se naučíme nový jazyk, zhubneme nebo uběhneme maraton – ale když se sny střetnou s realitou, bývá to těžké. Ať jsme motivovaní sebevíc, na cestě k úspěchu se vždy objeví překážky. Je obtížné udržet si motivaci, zbavit se špatných návyků nebo najít efektivní rutinu. Pouhá vůle často nestačí.

Naštěstí nám behaviorální věda může pomoci tyto běžné překážky překonat. Vysvětluje, jak fungujeme, a nabízí praktické nástroje, jak si cestu k cíli usnadnit. V následujících kapitolách vás provede sedmibodovým rámcem, který vás krok za krokem dovede k dosažení velkých cílů.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• proč honba za finanční odměnou může snižovat vaši vytrvalost,
• proč byste neměli obsesivně počítat kalorie,
• a proč vám cizí lidé mohou pomoci víc, než byste čekali.

Už jste si někdy dali potenciálně život měnící novoroční předsevzetí – například přestat kouřit nebo začít každý den běhat – a v únoru jste zjistili, že jste na něj úplně zapomněli? Není to nic neobvyklého. Proč ale máme s dodržováním velkých plánů takové potíže?

Představujeme si, že za svými cíli půjdeme soustředěně a s rozvahou. Ve skutečnosti ale naše mysl není většinu času v klidném, promyšleném režimu. Rozptýlení a pokušení jsou neustále přítomná – a většinou jim podlehneme.

Řekněme, že jste se rozhodli držet dietu založenou na každodenním počítání a kontrole příjmu kalorií. To vyžaduje velké soustředění – takové, které je dlouhodobě téměř nemožné udržet. Každý den čelíme mentální zátěži: tlaku náročné práce, stresu spojenému s péčí o děti a dalším starostem. Není divu, že mnoho lidí na dietě dříve či později ztratí pozornost, podlehne pokušení a tajně si dá nějakou svačinu.

Co tedy můžeme udělat, abychom se udrželi na správné cestě a své cíle skutečně dodrželi? Behaviorální věda nabízí překvapivě jednoduché odpovědi.

Jedním z přístupů je takzvané „šťouchnutí“ (nudge) – drobné úpravy prostředí nebo pravidel, které nás nenápadně vedou k lepším volbám. Možná si například nastavíte hodinky o dvě minuty napřed, abyste chodili včas. Nebo se přidáte k běžecké skupině a využijete sociální aspekt k tomu, abyste se motivovali k pravidelnému cvičení. To je nudge v praxi.

Teorie nudge často využívá sociální normy – tedy vzorce chování našich vrstevníků, které máme tendenci napodobovat. Britská vláda například testovala dopad sociálních norem tím, že na konec dopisů lidem s nedoplatkem na daních přidala jedinou větu: „Většina lidí s dluhem jako je ten váš už své daně zaplatila.“ Výsledek? Protože adresáti nabyli dojmu, že včasné zaplacení je běžné a očekávané chování, zaplatili rychleji – a stát tak získal stovky milionů liber navíc.

Celkově behaviorální věda nabízí sedm kroků, jak se posunout blíž ke štěstí a úspěchu. Všechny si projdeme v následujících kapitolách.

Máme tendenci věřit, že víme, co nás učiní šťastnými. Stanovujeme si cíle a předpokládáme, že až jich dosáhneme, budeme spokojenější. Možná je vaším cílem koupit si dům nebo získat milion zhlédnutí na YouTube. Je ale velmi pravděpodobné, že váš cíl je z hlediska štěstí „špatně“ – buď je nerealistický, nebo vás ve skutečnosti šťastnějšími neudělá.

Proto je prvním krokem ke změně chování správné nastavení cílů.

Jednou z nejčastějších chyb je spoléhat se na to, že nám štěstí přinesou materiální věci. Výzkumy ukazují, že mnohem větší vliv na naši spokojenost mají zážitky – například dovolené nebo výlety. Studie o štěstí opakovaně potvrzují, že pět klíčových faktorů, které dlouhodobě zvyšují naši pohodu, jsou:

• kvalitní sociální vztahy,
• zdraví a aktivita,
• štědrost,
• učení se novým věcem,
• a pěstování zvědavosti či mindfulness.

Všimněte si, že materiální statky na seznamu chybí.

Dobrým příkladem je studie lidí, kteří dostali bonus 5 000 dolarů. Ti, kteří peníze utratili za dárky pro přátele nebo rodinu, případně je věnovali na charitu – tedy investovali do štědrosti a vztahů – byli šťastnější než ti, kteří je utratili jen sami pro sebe.

Je tedy zásadní usilovat o správné cíle, abyste se nehnali za něčím, co vás nakonec neuspokojí. Zároveň ale musí být tyto cíle dosažitelné.

Skvělým způsobem, jak zvýšit dosažitelnost, je zvolit si jeden hlavní cíl. Díky tomu se na něj můžete plně soustředit. Dokládá to studie lidí v Indii, kteří se snažili spořit. Jedna skupina měla jediný cíl, například financování vzdělání dítěte. Druhá skupina měla cílů více – šetřit na vzdělání, zdravotní péči i důchod. Lidé s více cíli dokázali ušetřit asi 6 procent svého příjmu, zatímco ti s jedním jasným cílem téměř 11 procent.

Jakmile si vyberete jeden cíl, který je pro vás nejdůležitější, převeďte ho do podoby jednoznačného, měřitelného úkolu s pevným termínem. Řekněme, že chcete zhubnout. Výzkumy ukazují, že konkrétní cíl – například „zhubnout 5 kilogramů do Velikonoc“ – vede k lepším výsledkům než vágní předsevzetí typu „zhubnout letos pár kilo“.