Myšlení v systémech

Pravděpodobně už víte, že vaše tělo je systém. Krev vám proudí cévami díky pumpujícímu srdci, ledviny odstraňují z krve odpadní látky, plíce umožňují dýchání a tak dále. Jinými slovy: vaše tělo se skládá z různých orgánů, které jsou propojené vzájemnými vztahy a společně mají za úkol udržet vás při životě.

Ale co třeba fotbalový tým? Nebo firma? Jsou to také systémy? Ano, samozřejmě. Systémy jsou všude kolem nás – jen některé jsou na první pohled zřetelnější než jiné.

Tyto úryvky vás vezmou na cestu do světa systémů. Vysvětlí, co systémy jsou, kde je hledat, jak fungují a jak se udržují. V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč je zpětná vazba pro systémy klíčová,
• jak může být systém „zkorumpovaný“,
• a proč byste neměli očekávat, že když na pole nasypete 20 kilogramů hnojiva, sklidíte čtyři pytle pšenice jen proto, že 10 kilogramů přineslo dva pytle.

Zastavili jste se někdy a zkusili si pojmenovat různé systémy kolem sebe? Pokud ano, rychle jste si museli všimnout, že jsou téměř všude – od vašeho těla přes oblíbený fotbalový tým až po firmu, ve které pracujete, a město, ve kterém žijete.

Je to proto, že systém je v zásadě skupina prvků, které jsou propojené vztahy a spojené společným účelem. Tyto prvky mohou být viditelné a hmotné, ale také nehmotné. Zatímco kořeny, větve a listy stromu můžete vidět a dotýkat se jich, „studijní úspěšnost“ na univerzitě je spíše abstraktní pojem.

Ať už jsou ale prvky fyzické, nebo ne, vždy je drží pohromadě vztahy. V systému stromu jsou těmito vztahy například metabolické procesy a chemické reakce. V systému univerzity to mohou být přijímací kritéria, zkoušky a systém hodnocení.

A jaký je účel systému? Ten je dán jeho skutečným chováním, nikoli proklamovanými cíli. Vláda může například tvrdit, že jejím cílem je ochrana životního prostředí, ale pokud do ní neinvestuje čas ani peníze, ochrana přírody ve skutečnosti účelem systému není – neodráží se v tom, co systém dělá.

Je důležité vědět, že vztahy a účel systém určují, i když se jeho prvky mění. Fotbalový klub může kompletně obměnit kádr, ale vztahy mezi jednotlivými pozicemi i společný cíl – vyhrávat zápasy – zůstávají.

Chování systému se navíc dále popisuje pomocí zásob a toků, které se v čase mění. Jak to funguje?

Zásoby jsou prvky systému, které lze v daném okamžiku vyčíslit: voda ve vaně, knihy na skladě nebo peníze na bankovním účtu.

Tok je naopak změna zásoby v čase – příliv, který zásobu zvětšuje, a odliv, který ji zmenšuje. Příklady toků jsou narození a úmrtí v populaci nebo nákupy a prodeje v obchodě.

Už víte, co jsou zásoby a toky v systému. Stejně důležité je ale pochopit, že se neustále mění. Když změny v zásobách ovlivňují přílivy a odlivy v systému, mluvíme o zpětné vazbě.

Zpětná vazba může mít různé podoby. Pokud určitý mechanismus vyrovnává rozdíl mezi skutečnou a požadovanou úrovní zásoby, jde o vyvažující zpětnou vazbu. Taková zpětná vazba je řetězec pravidel nebo fyzikálních zákonů, které se vztahují k úrovni zásoby a dokážou ji měnit.

Typickým příkladem je termostat, který udržuje teplotu v místnosti. Teplota v místnosti je zásoba, teplo z radiátoru je příliv a teplo unikající okny je odliv. Když teplota klesne, termostat zaznamená rozdíl mezi požadovanou a skutečnou teplotou a dá pokyn topení, aby se zapnulo.

To je ale jen jeden typ zpětné vazby. Druhým je posilující zpětná vazba, která vytváří stále více – nebo stále méně – toho, co už v systému je. Čím více peněz máte na spořicím účtu, tím více úroků získáte, a čím více úroků získáte, tím více peněz na účtu máte. Posilující mechanismus tak může vést k trvalému, dokonce exponenciálnímu růstu – nebo naopak k rychlé destrukci.

Tyto dva typy zpětné vazby jsou zásadní, protože jedna z nejběžnějších a nejdůležitějších struktur systémů se skládá ze zásoby s jednou vyvažující a jednou posilující zpětnou vazbou.

Například kladná porodnost působí jako posilující zpětná vazba v lidské populaci: čím více lidí žije, tím více se rodí dětí, ty vyrostou a mají další děti. Zároveň ale populace obsahuje i vyvažující zpětnou vazbu – smrt. Jakmile se populace stane neudržitelně velkou, vyvažující zpětná vazba se projeví: lidé umírají kvůli nemocem, hladu a nedostatku zdrojů.