Moudrost nejistoty

Existuje spousta věcí, které si můžete za peníze koupit: luxusní auta, honosné domy, špičkové technologie. Jsou tu ale i mnohem důležitější věci, které si za peníze nekoupíte – třeba štěstí a smysl života.

Když přemýšlíte o tom, co od života doopravdy chcete, co je pro vás důležitější: Ferrari, nebo smysluplná existence? Řečeno bez obalu, život zaměřený na konzumerismus a honbu za požitky vás nenaplní.

Co tedy ano? Následující úryvky vás nasměrují k hledání smyslu v životě. Po jejich přečtení budete mít větší šanci žít takový život, jaký si skutečně přejete.

V tomto shrnutí také zjistíte, proč ústup náboženství zanechal ve společnosti prázdné místo, proč ty nejlepší nápady přicházejí ve chvíli, kdy na ně nemyslíte, a jak úzce spolu souvisejí bolest a potěšení.

Cítíte se někdy úzkostně nebo nejistě, protože máte pocit, že váš život není naplněný? Nejste sami – tento pocit je dnes běžnější než kdy dřív.

Ještě poměrně nedávno byl běžný lidský život řízen, nebo alespoň silně ovlivňován, přísnými náboženskými doktrínami. Může to znít paradoxně, ale právě tyto pevně zastávané představy o morálce a posmrtném životě lidem často pomáhaly cítit se v životě ukotvenější a naplněnější. Zvlášť slib posmrtného života působí velmi stabilizujícím a uklidňujícím dojmem. Lidé dokážou snášet mnohé tvrdé stránky života, pokud mají něco, na co se mohou těšit.

Zbožní lidé tak dokážou zůstat pozitivní i v těch nejtěžších chvílích, protože věří, že je čeká nekonečně blažený posmrtný život. Slábnoucí vliv organizovaného náboženství však změnil způsob, jakým lidé na život nahlížejí. Dvacáté století přineslo ve společnostech po celém světě odklon od mnoha náboženských představ. Mýty ztrácely svou sílu.

Najednou, bez jistoty ohledně posmrtného života, se lidé začali těžko vyrovnávat s bolestí a utrpením, které k životu patří. Kde je odměna, která tomu všemu dává smysl? A tak se mnozí pokusili tuto mezeru zaplnit lacinými vzrušeními moderní společnosti.

Bez smysluplného příběhu, který dříve poskytovalo náboženství, se mnoho lidí začalo cítit vnitřně prázdných. V touze tuto prázdnotu zaplnit se stále více lidí uchyluje ke stimulantům, jako jsou drogy, večírky nebo workoholismus. Tyto strategie sice dokážou na chvíli odvést pozornost od velkých existenciálních otázek, které vám víří v hlavě, ve skutečnosti vás ale jen otupují. Často také vedou k návykovému chování.

Když se například snažíte zaplnit vnitřní prázdnotu alkoholem, můžete se velmi rychle posunout od piva k tvrdému alkoholu, jak roste vaše tolerance. A tato potřeba neustále zvyšovat dávku odráží to, co se dnes děje v celé společnosti: honíme se za stále silnějšími podněty, abychom zakryli nedostatek smyslu v našich životech.

Přesvědčovali jste někdy sami sebe, že budete šťastní, až dostanete povýšení, koupíte si ten úžasný nový vůz nebo si pořídíte dokonalý dům na předměstí? Mnoho lidí tráví svůj drahocenný čas honbou za podobnými cíli – a když jich dosáhnou, najdou jen další prázdnotu.

To je základní problém konzumerismu: honba za štěstím nikdy nekončí. Možná znáte obrázek osla, kterého láká mrkev zavěšená těsně mimo jeho dosah. Lidé v západních společnostech fungují velmi podobně – neustále se ženou za něčím, čeho nikdy plně nedosáhnou.

Na tuto cestu se vydáváme už v raném dětství. Dětem se říká, že štěstí najdou, když budou mít dobré známky, dostanou se na vysokou školu, pak na postgraduální studium a nakonec získají dobře placenou práci s pěkným důchodem, který jim zajistí šťastné stáří.

Co se ale stane, když už máte pohodlnou práci a hezký dům? Pokud se nenecháte rozptýlit touhou po sousedově lepším autě nebo po ještě větším domě na konci ulice, může se prázdnota začít znovu vkrádat do vašeho života. A tak úzkost a honba za štěstím pokračují.

Tento způsob uvažování vás může přivést k velmi nešťastným rozhodnutím, zejména v oblasti kariéry. Rodiče, učitelé a další autority vás mohou přesvědčovat, že cílem každého mladého člověka by mělo být získat prestižní zaměstnání. Poslechnout tuto radu ale může znamenat celoživotní nespokojenost.

Představte si, že vaším skutečným posláním je pomáhat lidem – a že právě to vám přináší radost a pocit smyslu. Vlivní lidé ve vašem okolí vás však odradí od toho, abyste se stali zdravotní sestrou nebo sociálním pracovníkem, a místo toho vás dotlačí na právnickou fakultu. Je až příliš snadné strávit celý život v práci, která vás nenaplňuje, jen proto, že jste uvěřili cizí představě o tom, co je štěstí.