Kniha radosti

V moderním světě může být už samotné zvládání každodenní rutiny velmi stresující. Duchovní praxe proto nikdy nebyla důležitější. Pokud chcete získat nový nadhled, zbavit se stresu a vytvořit si radostnější život, těžko najdete lepší výchozí bod než rady dvou světově proslulých duchovních učitelů – dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutu. Seznámení se s jejich učením může být vaším prvním krokem na cestě k opravdové lásce, přijetí a radosti.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč je utrpení důležité pro to, abychom si dokázali život skutečně užívat,
• jak žít klidněji při hledání radosti a přijetí,
• a proč je odpuštění druhým zásadní součástí lásky k sobě samému.

Od ranní dopravní zácpy až po účty, které se neustále hromadí – utrpení je stálou součástí lidského života. Přestože má zjevné nevýhody, je zároveň nezbytné, abychom si dokázali vychutnat pozitivní chvíle, a ve skutečnosti je i životně důležitou součástí samotného života.

Bolest a utrpení mohou být dokonce plodné a tvůrčí. Každá matka ví, jak bolestivý může být porod. Přesto tuto bolest přijímá jako nutnou daň za obrovskou radost, kterou nový život přináší. Kdyby se ženy snažily za každou cenu vyhnout nepohodlí spojenému s porodem, lidský rod by byl v ohrožení.

Podívejme se také na příklad Nelsona Mandely. Během 27 let ve vězení nesmírně trpěl. Spal na zemi a většinu času trávil bezduchou manuální prací, například drcením kamenů. Dalo by se čekat, že po takové zkušenosti bude Mandela zlomený jako kameny, které rozbíjel. Jeho utrpení mu však naopak pomohlo rozvinout laskavost a empatii vůči politickým protivníkům. Právě tato soucitná povaha pak sehrála klíčovou roli v jeho cestě k tomu, aby se stal prvním prezidentem svobodné Jižní Afriky.

Utrpení je tedy důležité – ale jen tehdy, když ho prožíváme určitým způsobem. To vyžaduje, abychom posunuli pozornost od sebe sama k druhým. Jak učí buddhistická praxe mentálního tréninku lojong, posedlost sebou samým a neustálé hodnocení, zda jsme „dobří“ nebo „špatní“, nevyhnutelně vede ke smutku.

Dobře to ilustruje zkušenost dalajlámy, když byl požádán, aby přednášel v Bodh Gáji, nejposvátnějším buddhistickém místě na světě. Ještě před příjezdem ho náhle přepadla ostrá bolest břicha. Vypadalo to vážně a bylo nutné ho okamžitě převézt do nemocnice – nejbližší však byla dvě hodiny cesty. Po cestě uviděl nemocného starého muže, který seděl sám na ulici, zjevně blízko smrti. Dalajláma na něj upřel svou pozornost, vcítil se do jeho agonie a alespoň na chvíli zapomněl na vlastní bolest.

Zamyslete se nad svým tělem. Pokud jste zdraví, je menší pravděpodobnost, že během chřipkové sezóny onemocníte. Naopak, pokud je vaše zdraví oslabené, může i krátké vystavení viru vést k vážnému onemocnění. Imunita a odolnost jsou klíčové pro fyzické zdraví – a stejný princip platí i pro naši mysl.

Pokud jste si v průběhu let vybudovali určitou míru duševní odolnosti, emocionální otřesy vám sice stále mohou působit bolest, ale budete mnohem lépe připraveni se z nich zotavit. Jestliže je však váš duševní stav křehký, může se utrpení táhnout měsíce či dokonce roky.

Jak tedy tuto duševní imunitu posilovat? Prvním krokem je pochopit, že strach a frustrace jsou stavy mysli, nikoli objektivní realita. Nemusíte jim proto dovolit, aby ovládaly váš život – a pokud chcete, můžete v téměř každé situaci najít něco, co vám přinese radost.

Jednou byl dalajláma nucen kvůli zrušenému letu absolvovat spolu s filmařkou Peggy Callahanovou šestihodinovou cestu k nejbližšímu letišti. Situace byla bezpochyby frustrující, přesto se nenechali ovládnout zlostí ani podrážděností. Cestu si zpříjemnili vyprávěním vtipných historek z cestování.

To je dobrý příklad, proč byste se neměli obviňovat, když čelíte okolnostem, které nemůžete ovlivnit. Další příklad nabízí Desmond Tutu. Jednou spěchal na důležité setkání a uvízl v dopravní zácpě. Dříve by skřípal zuby a přemáhala by ho touha vyjádřit svůj vztek i fyzicky. Postupně si však uvědomil, že dopravní zácpy mohou být skvělou příležitostí k tichu a modlitbě. Toto poznání ho osvobodilo od sebedestruktivního chování, jako bylo právě skřípání zubů, které ho jen dál rozčilovalo.

Stejně můžete postupovat i vy, když se ocitnete v situaci, kterou nemůžete změnit. Přijměte ji a využijte jako příležitost k tréninku trpělivosti. Samozřejmě se to snáz řekne, než udělá – stres může snadno převzít kontrolu nad vaší myslí. V následující části se proto seznámíte s některými nástroji, které vám pomohou stres uvolnit.