Jednoduché návyky pro složité časy

Svět je složité místo – a neustále se dál komplikuje. Nové technologie, proměňující se společenské postoje a rychle se vyvíjející ekonomika přinášejí stále nové příležitosti i výzvy. Orientace v těchto nestálých podmínkách vyžaduje nový typ vedení.

Tato kniha vám ukáže cestu vpřed tím, že vás naučí jemnému umění pružného a flexibilního leadershipu. Místo otřepaných frází o tvrdé práci a „větším úsilí“ nabízí návod, jak hledat elegantní řešení složitých problémů.

V tomto shrnutí se seznámíte se silou systémového myšlení, s užitečností nečekaných souvislostí a s významem kladení správných otázek. Tyto ověřené lekce vycházejí z desítek let zkušeností Jennifer Garvey a Keitha Johnstona v oblasti rozvoje vůdčích dovedností – a nyní máte jejich know‑how na dosah ruky.

Dozvíte se mimo jiné, proč jsou ochranné mantinely užitečnější než pevné cíle, kdy přestává fungovat jednoduchý vztah příčiny a následku a jak může plánování neúspěchu ve skutečnosti připravit půdu pro úspěch.

Představte si obtížnou situaci. Yolanda právě nastoupila do funkce ředitelky vládní agentury zodpovědné za umisťování dětí do pěstounské péče. Mohla by to být skvělá práce – jenže agentura je v chaosu. Během jejího prvního roku ve funkci se několik dětí zraní nebo dokonce zmizí.

Yolanda dělá vše, co je v jejích silách, aby problém vyřešila. Zadává zprávy, interní šetření a mise za účelem zjištění faktů. Nakonec má na stole spoustu informací, ale žádné skutečné odpovědi. Proměnných je zkrátka příliš mnoho a žádné jasné vzorce se nerýsují.

Klíčové poselství zní: náš složitý svět vyžaduje nové přístupy k vedení.

Svět je dnes úplně jiný než dřív. Je tu víc lidí, víc způsobů komunikace a vše – od dodavatelských řetězců až po osobní sítě – se může rozprostírat po celé planetě. Tato hustá propojenost vytváří podmínky, které se shrnují zkratkou VUCA: volatilita, nejistota, komplexita a nejednoznačnost.

VUCA představuje specifickou výzvu pro lídry – ať už jde o šéfy velkých firem, nebo o rodiče a učitele. Tradičně se lídři rozhodovali o budoucnosti na základě analýzy minulosti. V dnešním VUCA světě však minulost přestává být spolehlivým ukazatelem toho, co přijde.

Zamyslete se nad tím. Před pěti sty lety existovalo jen několik málo povolání. Dnes výběr studijního oboru často znamená pokusit se předvídat kariéru, která možná ještě ani neexistuje.

Za těchto podmínek musí efektivní lídr rozvíjet tři zásadní mentální návyky.

Za prvé, osvojit si praxi kladení rozmanitých otázek. Ptejte se tak, aby se vaše myšlení rozšiřovalo, nikoli zužovalo. Když se něco pokazí, neptejte se jen „Co se stalo?“, ale také „Co jiného se mohlo stát?“ nebo „Jaké další vysvětlení připadá v úvahu?“

Za druhé, lídři musí brát v úvahu různé perspektivy. Nespoléhejte jen na vlastní pohled. Snažte se pochopit, jak situaci vidí ostatní. I když s nimi nesouhlasíte, odlišný způsob uvažování může přinést cenný vhled.

Za třetí musí lídři umět vidět systémy. To znamená udělat krok zpět a hledat nečekaná propojení. Je snadné vnímat svět jako sled izolovaných příčin a následků, ale mnohem přesnější je vidět ho jako síť, v níž má každá akce více příčin i více důsledků.

Podívejme se, jak to vypadá v praxi.

Vraťme se k Yolandě, vedoucí naší vládní agentury. Sedí za stolem obklopená hromadami spisů a složek. Každá z nich obsahuje podrobnou zprávu o jednom případu pohřešovaného dítěte – plnou detailů, dat a popisů.

Čtení těchto zpráv je srdcervoucí, ale příliš nepomáhá pochopit celek. Každá složka vypráví intimní příběh o tom, co se stalo jednomu konkrétnímu dítěti, ale neposkytuje náhled na to, proč muselo trpět tolik dětí.

Yolanda se potýká se složitým systémem. Takové systémy jsou natolik plné proměnných a vzájemných vazeb, že mohou vést k celé škále možných výsledků. A protože je v nich tolik „pohyblivých částí“, je velmi obtížné tyto výsledky předvídat.

Pokud chce Yolanda systému porozumět, musí změnit způsob uvažování.

Klíčové poselství zní: pochopení složitých systémů vyžaduje dívat se za jednoduchý vztah příčiny a následku.

Schopnost chápat základní princip příčiny a následku byla pro naše předky obrovskou výhodou. Pro dávné lidi bylo doslova otázkou života a smrti rozpoznat, které činy vedou k dobrým výsledkům a které k nebezpečí. Není divu, že se náš mozek vyvinul tak, aby tento jednoduchý příběh viděl téměř všude.

Někdy je minulost skutečně výborným prediktorem budoucnosti. Pokud vám bylo naposledy po prošlém sushi špatně, je velká šance, že se to stane znovu, když ho zkusíte ještě jednou. Tento vzorec ale neplatí vždy. Jen proto, že lidé v minulém desetiletí nakoupili spoustu videokazet VHS, neznamená, že to udělají znovu za deset let.

Když se systém nechová podle lineárního vzorce příčiny a následku, jde o komplexní systém – a ten vyžaduje jiný způsob myšlení.

Rozbitý složitý systém nelze opravit jen tím, že budete analyzovat jednotlivé negativní výsledky. Konkrétní okolnosti, které k nim vedly, se už nemusejí nikdy zopakovat. Místo toho se zaměřte na procesy, které systém umožňuje.

Začněte tím, že zanalyzujete současné uspořádání systému. Zmapujte jeho uzly a propojení. Pak tyto informace použijte k promýšlení možných budoucích scénářů. Jaké výsledky mohou nastat? Které jsou pravděpodobnější než jiné?

Tento přístup není jednoduchý. Může však odhalit vrozené tendence systému – tedy to, co systém „dělá sám od sebe“, aniž si toho všimnete. Když pak začnete opatrně experimentovat s malými změnami, můžete tyto tendence postupně posouvat k prospěšnějším výsledkům.