JAY‑Z

JAY‑Z je typickým americkým podnikatelem, který dokázal využít svůj mimořádný talent a politický instinkt k tomu, aby se vymanil z chudého dětství a stal se nesmírně úspěšným hudebním magnátem, jakým je dnes. Dosáhl výjimečné kombinace komerčního úspěchu a uměleckého experimentování – čerpá nejen z poetických vlivů, ale také z vizuálního a performativního umění. Tím zásadně rozšířil možnosti hiphopové hudby i způsob, jakým je reprezentována ve videoklipech.

JAY‑Z je však mnohem víc než jen úspěšný hudebník. V tomto shrnutí se dozvíte o jeho práci vlivného veřejného intelektuála, který se otevřeně staví proti útlaku. Uvidíte také, že své peníze skutečně vkládá do toho, o čem mluví – využívá své obrovské bohatství k produkci dokumentárních filmů, zakládání organizací a podpoře politických kampaní, jimž věří.

Z tohoto shrnutí se mimo jiné dozvíte, jak JAY‑Z a Beyoncé vydali trojici alb, aby se vyrovnali s krizí ve svém manželství; proč bychom měli JAY‑Z vnímat jako básníka stejně jako hiphopovou hvězdu; a co stojí za jeho aktivismem v oblasti reformy vězeňství.

Co vlastně znamená být hustlerem? Hustling lze chápat jako něco bytostně amerického – jako klíčovou vlastnost každého, kdo se snaží dosáhnout vytouženého amerického snu. Hustling znamená být proaktivní, strategicky uvažovat a tvrdě pracovat na naplnění svých ambicí.

Existují však různé podoby hustlingu. Beznadějný hustling se odehrává v prostředí zoufalství. Afroameričané mají dlouhou historii právě takového beznadějného „šmeliny“, která začala už v době otroctví. Jako otroci byli Afroameričané zbaveni základních lidských práv i ekonomických příležitostí. Byli nuceni žít a pracovat na okraji společnosti. Systematický útlak Afroameričanů během otroctví i po jeho zrušení měl dalekosáhlé důsledky, které se dodnes odrážejí ve vysoké míře chudoby v afroamerických komunitách.

JAY‑Z zažil chudobu na vlastní kůži. Vyrůstal s matkou, která se snažila uživit domácnost se čtyřmi dětmi z jediného příjmu. Aby si vydělal peníze a posunul se dál, stal se JAY‑Z beznadějným hustlerem – prodával crack na ulici. Mnoho jeho vrstevníků, kteří tehdy také obchodovali s drogami, skončilo ve vězení. JAY‑Z se tomuto osudu vyhnul díky své posedlosti hudbou. Využil svůj mimořádný hudební talent k vytvoření prvního alba. Poté se s velkým odhodláním snažil získat smlouvu s nahrávací společností. Když nenašel nikoho, kdo by ho podpořil, založil vlastní label a debutové album si vydal sám.

JAY‑Z se tak proměnil v úspěšného hustlera – člověka, který svou houževnatost a odhodlání využívá kreativním způsobem k dosažení pozitivní změny. Jak JAY‑Z postupně stále víc uspíval, mohl realizovat čím dál ambicióznější a velkolepější projekty a přetvořil se v hudebního magnáta, sociálního aktivistu a filantropa.

Nikdy však nezapomněl, jaké to je začínat v extrémně obtížných podmínkách beznadějného hustlera. K těmto kořenům se opakovaně vrací ve svých textech a udržuje si silné vazby na komunity, z nichž vzešel. Když se etabloval jako rapper, vzal JAY‑Z pod svá křídla začínající umělce, jako jsou Drake nebo Lil Wayne. Stal se jejich mentorem a vytvořil pro ně prostor, aby se i oni stali mistry úspěšného hustlingu – aby svou kreativitu dokázali přetavit v prosperující kariéru.

Nespočet rapperů si vydělal peníze hudbou s povrchními texty, které mají oslovit co nejširší základnu fanoušků hip hopu – od studentských bratrstev až po blokové párty. Jiní, jako Talib Kweli nebo Common, se rozhodli upřednostnit poselství, které chtějí sdělit, a tvoří hudbu s hlubším významem, jež se však nutně nedostává na přední příčky hitparád.

Kariéra JAY‑Z je pozoruhodná tím, že se mu podařilo skloubit obojí. Vytváří spoustu skladeb na témata, která jsou v hiphopových albech běžná – rychlá auta, atraktivní ženy, večírky. Zároveň ale do svých desek zařazuje písně, které mu dávají prostor k zamyšlení nad hlubšími společenskými otázkami.

V dobře známé skladbě „Minority Report“ mluví o tom, jak byli Afroameričané po hurikánu Katrina ponecháni napospas a jak je zřejmé, že některé životy jsou považovány za cennější – a tedy i hodnější záchrany – než jiné. V silné písni „Young, Gifted, Black“ JAY‑Z reflektuje bílé privilegium a strukturální nerovnosti, které afroamerické mládeži v USA výrazně ztěžují cestu k úspěchu.

Psaní o takových tématech je komerčně riskantní. Může být vnímáno jako příliš vážné a část fanoušků odradit. JAY‑Z si to uvědomil po vydání svého debutu „Reasonable Doubt“ v roce 1996. Album získalo skvělé kritiky, ale neprodávalo se příliš dobře – hudba nebyla dostatečně přístupná a oslovila jen úzký okruh posluchačů.

JAY‑Z se rozhodl, že chce zasáhnout co nejširší publikum. Jen tak může své poselství předat opravdu velkému množství lidí a získat větší politickou váhu i šanci něco změnit. Jak ale psát o vážných politických tématech a zároveň si udržet kontakt s fanoušky?

Rozhodl se soustředit na tvorbu hudby, která je skvělá na tanec a vítaná na každé párty. Díky pevnému základu v podobě hitů vhodných na večírky si mohl dovolit víc experimentovat a na každé album zařadit i několik zamyšlenějších skladeb. Využívá také „béčkové strany“ svých desek k experimentům a k vydávání písní, které by mohly zmást fanoušky orientované čistě na párty hip hop.