Jak přežít a znovu vybudovat civilizaci

Zamyslete se nad všemi možnými apokalyptickými událostmi: pandemií, asteroidem, jadernou válkou. Každá z nich by mohla kdykoli zcela zničit civilizaci, jak ji známe. To je, mírně řečeno, znepokojivá představa.

Co byste dělali, kdybyste takovou katastrofu přežili? Bylo by rozhodně užitečné znát základní techniky přežití. Co když by veškerá technologie naší civilizace přestala existovat? Co byste dělali? Jak byste si obstarali jídlo, léčili zdravotní potíže a zůstali v teple?

V tomto shrnutí se dozvíte, jak upravit vodu tak, aby vás nezabila, jak rozdělat oheň bez zápalek či zapalovače a jaký jednoduchý nápoj dokáže léčit choleru.

Co byste dělali, kdyby došlo ke katastrofě? Po takové události, ať už by šlo o ničivou srážku s asteroidem nebo nezastavitelnou pandemii, by se civilizace, jak ji známe, začala postupně rozpadat.

Pokud budete mít to štěstí a přežijete, je nezbytné rozumně využít krátké období před úplným kolapsem. V první řadě budete potřebovat střechu nad hlavou a oheň, který vás ochrání před nepřízní počasí.

Přístřeší by nemělo být těžké najít – po katastrofě a jejím obrovském počtu obětí budou prázdné domy prakticky na každém rohu. Udržet se v teple je ale jiný příběh, protože bez elektřiny budou topení k ničemu.

Jednou z možností, jak se bránit chladu, je vhodné oblečení. Většina malých obchodů pravděpodobně zanikne, ale zboží ve velkých nákupních centrech by mělo zůstat relativně v bezpečí – bývá uloženo hluboko uvnitř rozlehlých komplexů. Nákupní centra jsou tedy dobrou volbou, pokud hledáte oblečení, které vám vydrží několik let.

Někdy však oblečení nestačí a budete potřebovat oheň. Možná najdete zápalky nebo zapalovače, ale pokud ne, můžete se vždy vrátit k osvědčeným metodám: vezměte lupu nebo brýle a zaostřete jimi sluneční paprsky na kousek papíru.

Jakmile budete v teple a v bezpečí, budete potřebovat čistou vodu. Krátce po katastrofě budete moci čerpat pitnou vodu z obecního vodovodu a využít balenou vodu v supermarketech. Nezapomeňte si uchovat co nejvíce vody – naplňte čisté kbelíky, vany a umyvadla. Zásoby vody udržujte zakryté, aby byly chráněny před světlem, nečistotami a růstem řas.

A pamatujte, že jakoukoli vodu, která nepochází z neotevřené lahve, budete muset sterilizovat – což je naštěstí snadné. Stačí ji několik minut převařit a zničíte tak většinu nebezpečných patogenů.

Máte přístřeší, jste v teple a máte uskladněnou vodu. Dalším krokem je jídlo – a tady je překvapivě dobrá zpráva: jeden nepoškozený supermarket obsahuje tolik kalorií, že by vás teoreticky udržel naživu 55 až 63 let. Tedy pokud nemáte odpor k potravinám pro domácí mazlíčky.

Pusťte se tedy do práce a nasbírejte co nejvíce jídla. Bezprostředně po katastrofě bude nejlepší zamířit právě do supermarketů. Skutečná otázka ale zní: jak dlouho jídlo vydrží?

Mějte na paměti, že čerstvé potraviny se rychle kazí. Čerstvé mléko: méně než týden. Čerstvé ovoce, zelenina a sýry: několik týdnů. Vejce však vydrží déle než měsíc a obiloviny mohou při skladování na chladném a suchém místě vydržet tři až deset let.

Snažte se proto nejdříve spotřebovat potraviny, kterým brzy vyprší trvanlivost. Zároveň ale dbejte na co nejvyváženější stravu. Cílem je, aby vám zásoby vydržely, dokud si nebudete schopni vypěstovat vlastní jídlo.

Při shánění zásob se proto poohlížejte i po semenech – na dvorech, zahradách nebo na farmách. Budete je potřebovat, jakmile začnete zahradničit.

Abyste ale něco vypěstovali, musíte vědět pár věcí o půdě. Půda se skládá ze štěrku, písku a jílu, které jsou spojeny v matrici organické hmoty zvané humus. Ten je – na rozdíl od chutné cizrnové pomazánky hummus – měkký a černý.

Chcete-li zjistit, jakou půdu máte na zahradě, naplňte třetinu sklenice zeminou a zbytek dolijte vodou. Směs dobře protřepejte, aby vznikla jakási blátivá polévka, a pak ji nechte den stát. Po této době se jednotlivé složky podle velikosti částic usadí do vrstev. Na dně bude hrubý materiál, nad ním jemnější sediment a nahoře nejjemnější částice jílu.

Ideální půda pro pěstování potravin obsahuje přibližně 40 % písku, 40 % jemného sedimentu a 20 % jílu.