Inovace pro unavené

Pokud jste v poslední době navštívili knihkupectví, možná jste si všimli regálů plných titulů jako „Disruptivní myšlení“ nebo „Maveričtí inovátoři“. Pokud vás všechny tyto módní názvy nechávají chladnými, má to dobrý důvod. Pro mnohé z nás znějí všechny stejně. Samá hyperbola. Samé „revoluční“ inovace. A výsledek? Další seznamovací aplikace, která se od té předchozí téměř neliší.

To je povrchní inovace. A svět je jí plný. V těchto úryvcích se podíváme na její protiklad: hlubokou inovaci. Tento typ inovace vyžaduje radikální přístup – takový, který bychom vlastně vůbec neměli vnímat jako radikální. Znamená to snažit se porozumět světu přecpanému žargonem a inovovat z důvodů, které přesahují krátkodobé obchodní cíle.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• co se stalo, když Alf Rehn přednesl před přední technologickou firmou zcela nesmyslnou prezentaci,
• proč tolik organizací plýtvá talentem, který má přímo před očima,
• a jak jedna německá firma dokázala prolomit zažité vzorce.

Když autor Alf Rehn před deseti lety mluvil s vrcholovými manažery, poslouchali ho se zaujetím a upřímným nadšením. Dnes se lidé začnou vrtět, sesouvají se na židlích nebo si frustrovaně povzdechnou, jakmile zazní slovo „inovace“. Jsou unavení už jen z toho, že ho slyší.

Sledujete‑li podnikatelský žargon, zaslechnete výrazy jako „revoluční“ a „průlomový“ i u produktů typu Kellogg’s Pop‑Tarts nebo u drobných úprav konkrétních modelů aut. Slovník radikální změny byl zneužit pro často velmi málo inspirativní účely.

Stejně jako je nadbytek inovačního žargonu, existují i celé oceány knih na toto téma. Odhaduje se, že každý měsíc vyjde zhruba sto takových titulů. Sto! Přestože by se dalo čekat, že tam, kde se tolik mluví o inovacích, bude přetlak nových a vzrušujících myšlenek, velká část těchto knih je nudná a opakuje stále totéž. Rady se natolik zstandardizovaly, že by přijatelnou knihu o inovacích dnes klidně dokázala napsat umělá inteligence.

Taková kniha by nejspíš obsahovala donekonečna opakované poučky typu „experimentujte a testujte se zákazníky“, „riskujte“ a „naučte se přijímat neúspěch“.

Rehn ukázal, jak daleko se tento prázdný diskurz o inovacích dostal, prostřednictvím experimentu v jedné přední technologické společnosti. Poté, co byl pozván, aby pronesl dvacetiminutový projev o inovacích ve firmě (jejíž jméno záměrně neuvádí, aby ji nezesměšnil), se okamžitě pustil do příprav. Chtěl na tak velkou organizaci udělat dobrý dojem, a proto si připravil mnohem více materiálu, než měl ve skutečnosti odprezentovat.

Po příjezdu do firmy se setkal s vedením k předběžné diskusi. V tak prestižní společnosti očekával věcnou, podnětnou výměnu názorů. O to víc byl zklamaný, když zjistil, že o skutečný dialog a střet myšlenek je jen minimální zájem.

Rehn se proto odhodlal k odvážnému kroku: pro hlavní vystoupení sestavil zcela nesmyslný projev složený výhradně z módních frází. Přednesl ho s naprostou vážností, se všemi patřičnými důrazy a gesty. Prohlašoval věty typu: „Musíte být tou krabicí, ze které myslíte ven!“

Publikum technických lídrů a „inovátorů“ naslouchalo s očividným zaujetím. Někteří si dokonce dělali poznámky.

Jednou byl Rehn požádán, aby pomohl jedné americké med‑tech společnosti, která se potýkala s problémy, s jejím inovačním plánem. Jakmile se usadil a přednesl vedení úvodní prezentaci, zeptal se, čeho chce firma vlastně dosáhnout. Odpovědi ho – mírně řečeno – znepokojily.

Manažeři této společnosti používali veškerou tehdy módní inovační terminologii. Mluvili o „disrupci“ a „mavericích“. Zmiňovali vývoj med‑tech produktů s „in‑app nákupy“, což v Rehnovi vyvolalo absurdní představu, že si pacient bude muset kreditní kartou „odemknout“ vyšší funkční úroveň svého kardiostimulátoru.

Jejich nápady měly jen velmi malý reálný obsah; většina z nich byla jen řetězcem módních frází. To je ukázkový příklad povrchní inovace, která je pro tolik organizací typická – jen se šťourají v okrajích a nabízejí kosmetické změny.

Hluboká inovace je pravý opak: vyžaduje zaměření na zásadní řešení. Místo úprav typu „in‑app nákupy“ nebo „nové, vylepšené receptury“ může hluboká inovace znamenat začít úplně od nuly nebo se vydat zcela jiným směrem.

Podívejme se, co tento rozdíl znamená v praxi:

• Povrchní inovace by mohla znamenat vytvořit aplikaci, která vám poradí, kdy je nejlepší čas vyrazit na pláž.

• Hluboká inovace by znamenala vyvinout způsob, jak čistit plastový odpad z oceánů.

• Povrchní inovace by spočívala v uvedení další kosmetické značky, která se od ostatních téměř neliší.

• Hluboká inovace by znamenala přijít s řadou produktů, které jsou zcela biologicky rozložitelné.

Povrchní inovace může firmě dodat punc „modernosti“ nebo jí pomoci získat financování. Hluboká inovace může změnit svět.