Ekonomika svědomí

Koncept globální vesnice se může na první pohled zdát jako otřepaná metafora. Jak ale uvidíte v této knize, stává se stále aktuálnějším – zvlášť pokud podnikáte. Díky internetu jsou dnes mladí lidé hluboce propojeni, podobně jako obyvatelé malé vesnice. A stejně jako ve vesnici se i jakákoli zpráva o vašem podnikání rychle rozšíří – ať už přispíváte dětskému domovu, vyvíjíte skvělé produkty, špatně zacházíte se zaměstnanci nebo vypouštíte do řeky průmyslový odpad.

Na rozdíl od tradičních vesničanů je však dobře informovaná nová generace zákazníků velmi citlivá na ekologické problémy a sociální nespravedlnosti, které se odehrávají daleko za hranicemi jejich rodného města. V tomto shrnutí se seznámíte s vysokými etickými nároky moderních spotřebitelů a také s tím, jak si tyto mladé lidi můžete získat jako zákazníky: přestaňte se soustředit výhradně na zisk, převezměte větší odpovědnost za stav planety a nikdy, nikdy se je nesnažte klamat.

Dozvíte se také, jak značky usnadňují lidem život, proč marketing v podobě, v jaké ho známe dnes, brzy zanikne a proč má dnes dokonce i obyčejné bělidlo svůj „postoj“.

Všichni známe klišé bezohledného podnikatele, který je ochoten udělat cokoli, aby snížil náklady a maximalizoval zisky, bez ohledu na etické důsledky. Tento stereotyp vrcholil ve dvacátém století. Tehdy bylo „cool“ být zlý, pokud to přinášelo jmění. Špatné chování celebrit a bavičů se obdivovalo. Masová média a jejich publikum milovaly uctívání těch, kteří se chovali provokativně a bezohledně.

Časy se ale mění. Dnešní mladí spotřebitelé si stále víc uvědomují dopad svého životního stylu na životní prostředí a zajímají se o něj. Pracovní podmínky a kvalita života po celém světě jsou témata, která mobilizují jednotlivce, firmy i celebrity. Zdá se, že jsme odhodláni udělat svět lepším místem. Odkud se tato změna pohledu bere?

Jsme v informačním věku. Díky internetu a regulacím týkajícím se poctivého označování výrobků mají dnešní zákazníci k dispozici spoustu informací o všem, co kupují. Ať už jde o to, jak byly produkty vyrobeny, kde stojí továrny nebo jak energeticky náročné jsou výrobní procesy, moderní spotřebitelé se rozhodují pro výrobky, které odpovídají jejich morálním hodnotám.

Elegantní kabát od prestižní značky s ohromující reklamou a za skvělou cenu už nebude vypadat tak lákavě, jakmile kupující zjistí, že byl vyroben za použití dětské práce. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že většina uvědomělých zákazníků půjde na internet a tyto informace bude sdílet na sociálních sítích – a značky či organizace bude veřejně odsuzovat.

Aby si firmy získaly přízeň této nové generace náročných spotřebitelů, nemají jinou možnost než se začít o lidi a planetu opravdu starat.

Jak dlouho trvá, než se radikální nový vynález stane běžnou součástí každodenního života? Sociologové zjistili, že společnost potřebuje přibližně 40 let, aby danou inovaci plně přijala.

Revoluční elektrická žárovka byla vynalezena v roce 1880, ale teprve ve dvacátých letech 20. století začaly být velké veřejné prostory osvětleny wolframovými žárovkami. World Wide Web vznikl v roce 1990, a přesto dnes internet používá jen asi 40 procent světové populace. I tak už zásadně změnil způsob, jakým žijeme a jak spolu komunikujeme. Představte si, jaký svět nás čeká, až bude internet skutečně plně integrován do společnosti.

Už dnes jsme viděli několik radikálních příkladů jeho síly. V lednu 2011 například umožnil mladým lidem v Egyptě zorganizovat a uskutečnit revoluci, která otřásla celou zemí. Zároveň ji uživatelé internetu na druhém konci světa mohli sledovat v reálném čase.

Jsme teprve zhruba dvě desetiletí v éře masového používání internetu a stále se máme co učit o výhodách i důsledcích života v hyperpropojeném světě. Zvlášť slibně se ukazuje průsečík mezi novými technologiemi a tradiční morálkou. Naše svědomí jde ruku v ruce s naší propojeností.

Nerodíme se se svědomím; objevuje se teprve tehdy, když navazujeme vztahy s ostatními a poznáváme jejich myšlenky, naděje a obavy. Učíme se, že naše chování ovlivňuje životy druhých – základní lekci, kterou si odnášíme z kostela, mešity či chrámu, od rodičů a učitelů i z dětských hřišť a školek. Tyto zkušenosti umožňují našemu svědomí vyvíjet se a růst.

V informačním věku navíc vidíme, jak naše činy dopadají na lidi po celém světě. Čím více propojení zažíváme, tím silnější a vyspělejší naše svědomí je. To vedlo ke vzniku nové, celosvětově sdílené kultury svědomí. Jinými slovy: kultura empatie zasáhla svět jako bouře.