Duševní zdraví a pohoda na pracovišti

Pracovní svět je často stresující. A buďme upřímní: všichni máme dny v kanceláři, kdy se necítíme nejlépe. Co se ale stane, když se z těchto dnů stanou týdny, měsíce nebo dokonce roky a stres začne být ochromující? Pokud vám to zní povědomě, možná už nejde jen o běžný pracovní tlak. Můžete se potýkat s problémem v oblasti duševního zdraví.

Ani v takové situaci však nejste sami. Mnoho lidí během života zažije některou z častých potíží s duševním zdravím, jako je deprese nebo úzkost. Tyto problémy často souvisejí s našimi pracovními podmínkami – tam mohou mít své kořeny, ale často tam lze hledat i jejich řešení.

Následující úryvky vám mohou pomoci na cestě k lepší pohodě na pracovišti. Jsou plné poznatků o duševním zdraví a představují cenný zdroj praktických rad jak pro zaměstnance, tak pro organizace.

V tomto shrnutí se dozvíte například:

• jak dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem,
• proč se vyplatí vést si deník myšlenek,
• a jak mohou manažeři podpořit zaměstnance, kteří se potýkají s problémy v oblasti duševního zdraví.

Co pro vás znamená pohoda? Možná si ji spojujete především s fyzickým zdravím – s tím, že vás nic nebolí, cítíte se komfortně, jíte vyváženě a pravidelně cvičíte. A je pravda, že fyzické zdraví a celková pohoda spolu úzce souvisejí.

Skutečná pohoda se však týká stejně tak mysli jako těla. Abychom byli opravdu zdraví, potřebujeme i dobré duševní zdraví.

Jak ho tedy můžeme definovat? Dobré duševní zdraví znamená mít zdravé sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti. Znamená to umět prožívat širokou škálu emocí – od radosti přes hněv až po smutek – a cítit se relativně komfortně i při jejich vyjadřování.

Obecně řečeno, dobré duševní zdraví znamená, že můžete naplno rozvíjet svůj potenciál, aniž by vás zásadně omezovaly vlastní myšlenky, pocity nebo chování.

Klíčové poselství zní: prvním krokem k duševní pohodě je vědět, jak vypadá.

Jedním z klíčových aspektů dobrého duševního zdraví je schopnost udržovat pozitivní vztahy s ostatními lidmi. Když je život plný problémů a stresu, právě tyto vztahy poskytují oporu a bezpečné zázemí – místo, které vám pomůže zvládat nároky každodenního života.

Výzkumy ukazují, že zhruba jeden ze čtyř lidí ve Velké Británii během života zažije nějakou formu duševního onemocnění. Přesto i přes tuto četnost zůstávají potíže s duševním zdravím často neodhalené – rodinou, přáteli, kolegy, a někdy i samotným člověkem, který jimi trpí.

Jedním z důvodů je, že lidé si často nejsou jisti, jak vlastně zhoršené duševní zdraví vypadá. Proto je důležité znát některé typické příznaky.

Patří mezi ně například:

• pocit většího stresu a rozrušení než obvykle,
• častější pláč,
• náhlé výkyvy nálad bez zjevné příčiny,
• agresivní nebo nevyrovnané chování.

Dalším varovným signálem může být stahování se od ostatních. Možná se vám nechce nic plánovat s druhými, přestáváte si užívat společenské akce nebo aktivity, které vás dříve těšily.

Mezi další příznaky patří i potíže se spánkem – až do té míry, že se cítíte neustále vyčerpaní. Můžete také pociťovat různé bolesti a tělesné nepohodlí, pro které neexistuje zjevné fyzické vysvětlení.

Bohužel velmi často se na těchto příznacích podílí i pracovní prostředí. V následujících kapitolách se proto podíváme na hlavní rizika pro duševní zdraví v práci a na to, jak je můžete vy i váš zaměstnavatel omezit.

Co dělá práci skvělou? Když se zeptáte skupiny různých lidí, dostanete tolik odpovědí, kolik je v místnosti osob. Jeden zdůrazní důležitost vysokého platu, druhý vyzdvihne příležitosti k profesnímu růstu a další řekne, že nejdůležitější jsou přátelští kolegové.

Jinými slovy, neexistuje jediná kombinace prvků, která by udělala všechny v práci šťastnými. Existuje však určitý základní „recept“, který pomáhá většině lidí zůstat v práci zdravými.

Klíčové poselství zní: duševní pohoda v práci závisí na několika klíčových oblastech.

První z nich jsou požadavky, které na vás vaše práce klade. Obecně se cítíme dobře, když jsme schopni nároky své role zvládat. To znamená:

• cítit se komfortně v prostředí, kde práci vykonáváme,
• zvládat pracovní režim a rozvrh,
• mít pocit, že objem práce je dlouhodobě udržitelný.

Druhým faktorem je míra kontroly nad vlastní prací. Dobré duševní zdraví podporuje určitá míra autonomie – možnost rozhodovat o tom, jak budete své úkoly a činnosti plnit.

Velmi důležité jsou také vztahy na pracovišti. Měli byste být schopni vykonávat svou práci bez častých konfliktů s kolegy. Jakékoli nepřijatelné chování, například šikana na pracovišti, má na vaši pohodu devastující dopad.

Pro optimální duševní zdraví v práci je rovněž zásadní jasně rozumět své roli v organizaci. Problémy vznikají, když nevíte, co se od vás přesně očekává, nebo když máte přiděleno více rolí, které si navzájem odporují.

Nakonec je tu oblast řízených změn. Změna je přirozenou součástí pracovního života a může vaši duševní pohodu buď posílit, nebo naopak výrazně narušit. Lépe ji zvládáme, pokud máme pocit, že jsme o změnách včas a otevřeně informováni a že vedení organizace je ochotné o nich s námi mluvit.

Když je těchto šest klíčových oblastí pracovního života (požadavky, kontrola, vztahy, role, podpora vedení a řízení změn) citlivě zohledněno a dobře řízeno, je mnohem pravděpodobnější, že zaměstnanci budou mít dobré duševní zdraví a celkovou pohodu. Pokud je však některá z těchto oblastí zanedbána, často se objevuje zvýšený stres, nižší produktivita a vyšší nemocnost.

V další části se podíváme na to, jak můžete své pracoviště vést směrem k lepšímu duševnímu zdraví.