Dilema piráta

Dnešní piráti se od těch minulých výrazně liší. Nenosí stejné klobouky ani nemají posedlost zlatem, přesto mezi nimi najdeme nepopiratelné podobnosti. V obou případech jde o smysl pro dobrodružství, touhu objevovat neznámé a rebelský postoj, který se vzpírá autoritám.

Současní piráti však rozhodně nejsou tak bezohlední. Naopak – jejich aktivity, i když často jdou proti zájmům mocných firem a dalších pilířů establishmentu, zásadně proměnily způsob, jakým spolu komunikujeme – společensky, ekonomicky i obchodně.

Právě pirátství – ať už v podobě nelegálního stahování MP3, starých mixtapů nebo remixů – nám otevřelo cestu ke službám, jako je streamování hudby nebo iTunes. A neochvějná otevřenost filozofie otevřeného kódu nám přinesla projekty jako Wikipedie a v konečném důsledku i samotný internet, jak ho známe.

V tomto shrnutí se dozvíte o historii a významu pirátství a o tom, jak nadále utváří naši společnost. Zjistíte také, co mohou firmy dělat, aby se dokázaly vyrovnat s nevyhnutelnými, radikálními změnami, které blízká budoucnost přinese.

Mimo jiné vám tyto kapitoly ukážou:

• jak obcházení omezujících licenčních poplatků vedlo k jednomu z největších amerických kulturních exportů vůbec,
• proč jeden konkrétní rapper vydělává jmění na prodeji nápoje Vitamin Water,
• proč jsou „Yankees“ v jistém smyslu banda zlodějů,
• proč Spojené státy blokovaly regulace, které by umožnily levné léky na AIDS pro ty, kdo je nejvíce potřebují,
• a jak může pirátský duch nakonec fungovat jako síla dobra, která prospívá všem.

Co se vám vybaví, když se řekne pirát? Pravděpodobně zarostlý chlap s dřevěnou nohou, v potrhlém klobouku, s papouškem na rameni, který neustále mluví o rumu a pokladech a říká věci jako „argh, kamaráde“.

V dnešním světě však existuje jiný, mnohem subtilnější druh piráta, jehož vliv najdeme téměř ve všech aspektech našich životů. Tito piráti kopírují, sdílejí a upravují duševní vlastnictví – legálně i nelegálně. Pirátem může být kdokoli: od překupníka nelegálních DVD až po firmu s tričky, která bezostyšně kopíruje nejnovější módní trendy renomovaných návrhářů.

Piráti také přetvářejí existující věci: umělci, kteří mění městskou krajinu graffiti, aby konkurovala reklamám, nebo hudebníci, kteří remixují a samplují skladby, jež nevlastní. Pirátství tedy není jen o manipulaci s duševním vlastnictvím; jde také o vytváření nových veřejných prostorů, kde mohou být tyto novátorské zásahy do cizích myšlenek sdíleny a dále rozvíjeny. Piráti vytvářejí prostředí, v nichž tradiční pravidla neplatí.

Příkladem je Sealand, opuštěná pevnost u pobřeží Anglie, která leží v mezinárodních vodách. Nepodléhá žádnému státnímu právu, a proto byla ideálním útočištěm pro pirátského rozhlasového DJ, který odtud vysílal své pořady do Anglie. Tím, že našel místo, na něž se nevztahovaly žádné zákony, mohl si nastavit vlastní pravidla.

Využívání cizích myšlenek k vytváření nových věcí – legálně či nelegálně – vedlo ke vzniku zcela nového světa idejí a médií. Například zpravodaje, které kolovaly mezi lidmi stojícími u zrodu raného internetu a kultury otevřeného softwaru, jako byla Free Software Foundation, vznikly právě z propojení nových myšlenek a nových prostorů.

Jak vidíme, pirátství je mnohem víc než pouhé loupění. Je to také tvorba, znovuobjevování a setkávání myšlenek.

Všimli jste si někdy při poslechu rádia, že pořád dokola hrají ty samé písničky? Dnes už to není tak časté i díky práci pirátů – pirátských rádiových DJů a sdílečů MP3 –, kteří nám otevřeli cestu k větší volbě a kontrole nad tím, jaká média konzumujeme.

Trhy a kulturní kanály bývají často přísně kontrolované, svázané byrokracií a ochranou duševního vlastnictví, a to s jediným cílem: maximalizovat zisk. Piráti působí mimo tento restriktivní rámec a hledají vlastní cesty, jak podpořit inovace, kreativitu a efektivitu.

Pirátství proráží byrokratické bariéry trhu a umožňuje rychlý rozvoj nových myšlenek. Tento typ tržní inovace má překvapivý historický precedens: zakladatelé Spojených států podporovali průmyslovou revoluci zaváděním politik, které v praxi ignorovaly globální patenty a další omezení, aby podpořili kreativitu a inovaci. Američané byli zároveň proslulí tím, že přebírali nápady jiných – Evropané je proto posměšně nazývali nizozemským slovem pro piráta, „Janke“ (později „Yankee“).

Pirátství navíc poskytuje tvůrcům více platforem, než jaké nabízí mainstreamový trh. Dává většímu počtu lidí příležitost svobodně se vyjadřovat, šířit své myšlenky a inspirovat další inovace. Pirátské rádiové DJové například nelegálně obsazují éter pomocí vlastních vysílačů, aby mohli hrát jakoukoli hudbu, kterou chtějí. Posluchači tak mají možnost slyšet něco jiného než Top 40 – a undergroundová hudba získává hlas i publikum.

Modely, které piráti používají, jsou úspěšné proto, že jsou nakonec výhodnější pro spotřebitele a lépe odpovídají skutečným potřebám trhu. Výsledkem je, že po počátečním odporu firmy často přebírají metody, jež piráti vyšlapali, aby zvýšily své prodeje a reagovaly na poptávku.

Když Napster začal nabízet nelegální stahování MP3, ukázal obrovskou poptávku po digitální hudbě. Tato zkušenost otevřela dveře společnostem jako Apple, Google Play, Amazon nebo Bandcamp, které dnes poskytují legální služby digitální hudby.

Teď, když už máte solidní představu o tom, co pirátství je a jak funguje, se v následujících částech podíváme na to, jak může pirátství skutečně změnit naše životy.