Definitivní průvodce odchodem do důchodu po padesátce

Odchod do důchodu může být pro mnoho lidí děsivé téma. Kdysi běžné štědré firemní penze jsou dnes ohroženým druhem, a stále více lidí se tak musí spoléhat sami na sebe. Pokud nejste finanční odborník, mohou vám investování a správa vlastních úspor připadat jako velmi náročné úkoly.

Naštěstí existuje odbornice, která vám pomůže zorientovat se v těchto nejasných vodách. Suze Orman, jedna z nejvýznamnějších světových expertek na osobní finance, strávila většinu posledních padesáti let tím, že pomáhá klientům a čtenářům dosáhnout finanční stability. V tomto shrnutí se podíváme na její strategický návod, jak plánovat odchod do důchodu ve Spojených státech.

Můžete se těšit na řadu praktických rad k citlivým tématům, jako jsou finančně závislé dospělé děti, a také na mnoho užitečných informací o investicích, výdajích a úsporách. Nejlepší na tom je, že začneme tam, kde se právě nacházíte – ne tam, kde si myslíte, že byste už měli být.

Odložte tedy obavy a strach a pojďme začít budovat váš ideální důchod! Během této cesty se naučíte, jak žít pod svými možnostmi, ale v rámci svých potřeb; co dělat, když hodnota vašich investic klesne; a jak může zmenšení vašich výdajů urychlit váš spořicí plán.

Když autorka před zhruba čtyřiceti lety začínala jako finanční poradkyně, byl důchod poměrně jednoduchá záležitost. Za desítky let práce lidé dostávali penzi – garantovaný měsíční příjem po odchodu do důchodu. Nikdo nečekal, že si bude své důchodové fondy a investice spravovat sám. Američtí důchodci si jednoduše vyzvedávali šeky a užívali si zasloužený odpočinek.

Dnešní důchodci ale čelí úplně jiné situaci. Klíčové poselství této kapitoly zní: Plánování důchodu je dnes mnohem složitější než dříve.

Dnes se klasické penze vyskytují převážně ve veřejném sektoru. Pokud nejste státní zaměstnanec, budete si svůj důchod pravděpodobně financovat jedním ze dvou hlavních způsobů.

Prvním je plán 401(k). Jde o zaměstnavatelem podporovaný spořicí plán na důchod, který vám umožňuje odkládat a investovat část svého platu. Peníze vložené do 401(k) se daní až při výběru.

Druhou možností je individuální důchodový účet typu Roth (Roth IRA). U něj zaplatíte daň z peněz, které na účet vkládáte, ale výběry v důchodu jsou osvobozené od daně.

Jakmile si vyberete, který z těchto spořicích plánů je pro vás vhodnější, budete muset přemýšlet o tom, kolik si z naspořených prostředků můžete po odchodu do důchodu vybírat. Správné určení této částky je zásadní. Pokud si na začátku budete brát příliš mnoho, můžete se dostat do problémů, pokud se dožijete devadesáti let – což je stále častější.

Dalším faktorem jsou úrokové sazby. V minulosti bylo možné žít z příjmu, který generovaly investice. Dnes jsou sazby tak nízké, že i při historicky nízké inflaci výnosy jen zřídka stačí na pokrytí životních nákladů v důchodu. K tomu připočtěte volatilitu akciového trhu – a možnost další recese podobné té z roku 2008 – a je snadné pochopit, proč se lidé blížící se důchodu cítí přetížení.

Pokud jste jednu až dvě dekády před důchodem, nebo jste do něj právě vstoupili a čeká vás 20 až 30 let bez práce, stojíte před spoustou neznámých. To je ta horší zpráva.

A teď ta lepší. Kde je vůle, tam je cesta. Pokud čtete tyto řádky, je zřejmé, že máte vůli postavit se tomuto složitému tématu čelem. Vše, co nyní potřebujete, jsou informace, které posílí vaši sebedůvěru – a právě ty najdete v následujících kapitolách.

Stejně jako u všech rozumných finančních rozhodnutí, i u odchodu do důchodu platí, že je potřeba používat hlavu, ne srdce. Snadno se to řekne, hůře udělá. Když se rozhodujete odejít do důchodu, jste často rodičem a možná už i prarodičem. Jste zvyklí dávat zájmy druhých před své vlastní a starat se o své blízké.

Pokud ale chcete odejít do důchodu v klidu, musíte začít myslet především na sebe.

Klíčová myšlenka této kapitoly: Důchodci s finančně závislými dětmi potřebují nastavit jasná pravidla, aby ochránili svou finanční bezpečnost.

Stejně jako se změnily důchodové systémy, proměnily se i vztahy mezi rodiči a dětmi. Starší generace, jako je ta autorčina, se nemohla dočkat, až „vyletí z hnízda“. Dnes není nic neobvyklého na tom, že lidé ve dvaceti či třiceti letech stále žijí s rodiči.

To samo o sobě nemusí být špatně – mít čas splatit studentské půjčky nebo se zorientovat na šíleném trhu s bydlením může být rozumné. Na druhou stranu ale není moudré dovolit dětem, aby se staly dlouhodobě finančně závislými.

Abyste tomu předešli, musíte nastavit hranice. Nejde o „tvrdou lásku“, ale o skutečnou podporu. Pokud platíte dětem bydlení, nákupy potravin nebo dovolené, bráníte jim v tom, aby převzaly odpovědnost za vlastní život. A velmi pravděpodobně tím škodíte i sobě.

Peníze, které by měly směřovat na váš důchod, utrácíte za dospělé děti – a tím zvyšujete riziko, že se naopak vy později budete muset spoléhat na jejich podporu. Tato cesta vede k tomu, že ani vy, ani vaše děti nebudete v klíčových momentech života finančně nezávislí.

Jak tedy tyto hranice nastavit? Držte se tří základních pravidel:

1. Pokud s vámi dospělé děti žijí, musí platit nájem. Bez výjimek a výmluv.
2. Nabízejte jen podmíněnou finanční podporu. Přispět dítěti na pronájem pokoje ve sdíleném bytě, zatímco si šetří na vlastní bydlení, je něco jiného než dlouhodobě platit náklady na samostatný byt jen proto, že tak chce žít, i když si to nemůže dovolit.
3. Nerušte se jako spoludlužníci na úvěrech svých dětí. Může se zdát, že o nic nejde, protože dětem důvěřujete, ale v důchodu je klíčové vyhýbat se zbytečnému riziku. I když má dítě v úmyslu úvěr řádně splácet, co se stane, když přijde o práci? Snadno se pak ocitnete v situaci, kdy splácíte cizí auto místo toho, abyste financovali vlastní důchod.