Ať je voda

Jak může mít země, z jejíž rozlohy tvoří 60 procent poušť, dostatek vody pro rostoucí populaci a dynamicky se rozvíjející zemědělství? Izraelská zkušenost ukazuje, že naléhavá potřeba v kombinaci s inovacemi vede k úspěchu. V tomto shrnutí uvidíte, jak může vláda, která soustředí zdroje na zásadní problém, vytvořit chytrou environmentální politiku a zajistit udržitelné zásobování vodou i v mimořádně suché zemi.

Jak se celý svět blíží k teplejšímu klimatu a hrozícím vážným nedostatkům vody, je nejvyšší čas začít se touto krizí systematicky zabývat. Následující kapitoly vysvětlí, jak může izraelská odbornost v oblasti vodních technologií pomoci světu udržet plynulé zásobování vodou.

Dozvíte se mimo jiné:

• jak izraelská měna a poštovní známky symbolicky vyzdvihují význam vody,
• jak drobný únik z potrubí vedl k revoluci v zemědělském zavlažování,
• a proč odsolování mořské vody navždy změnilo podobu Izraele.

Poušť pokrývá 60 procent Izraele – země, kde je roční úhrn srážek velmi skromný. Přesto Izrael netrpí nedostatkem vody. Má jí dokonce tolik, že ji může vyvážet do sousedních států. Izrael tak může ostatním zemím ukázat, jak vodu využívat rozumně.

Základem je hluboké vědomí, že vodu je třeba respektovat. Sucha, která jsou v pouštních oblastech běžná, znemožňují Izraelcům brát vodu jako samozřejmost. Školy navíc systematicky učí děti šetrnému zacházení s vodou a konkrétním strategiím, jak spotřebu omezovat.

Citlivý vztah k vodě má však v Izraeli mnohem delší tradici. Židovské modlitby za déšť, pronášené v určitých obdobích roku třikrát denně, se recitují už po staletí. Voda se objevuje i na bankovkách a poštovních známkách. Pětíšekelová bankovka připomíná Národní vodovod Izraele – největší vodohospodářský projekt v zemi – a známky zobrazují starověké vodní systémy.

Tato dlouhodobá „všímavost k vodě“ byla klíčová pro zvládání nedostatku a vytvořila základ pro dlouhodobou strategii vodní soběstačnosti.

V prvních letech existence státu ležely největší vodní zdroje Izraele na dalekém severu, podél hranic s Libanonem a Sýrií. Právě tam však voda nebyla nejvíce potřeba. Hustě osídlená oblast Tel Avivu ani jižní poušť Negev neměly dostatek vody pro rychle rostoucí populaci a rozvoj výnosného zemědělství – což byl zásadní problém.

Jak na to Izrael reagoval? Vybudoval rozsáhlý infrastrukturní projekt, který přebytečnou vodu ze severu převádí do centrálních a jižních oblastí země. Národní vodovod byl dokončen v roce 1964 a znamenal obrovský krok směrem k vodní soběstačnosti. A další inovace měly teprve přijít.

Židovský vodohospodářský inženýr Simcha Blass navštívil ve 30. letech 20. století jednu farmu a všiml si něčeho zvláštního. Při prohlídce řady vysazených stromů zjistil, že jeden z nich je výrazně vyšší než ostatní. U jeho paty objevil drobný únik v zavlažovací trubce. Blass dospěl k závěru, že právě malé, ale stálé kapky vody umožnily stromu tak dobře růst.

Tak se zrodila myšlenka kapkové závlahy, která postupně zcela změnila způsob využívání vody v zemědělství v Izraeli i po celém světě.

Před Blassovým objevem se plodiny zavlažovaly převážně záplavovou metodou, která představovala více než 70 procent celkové spotřeby vody v Izraeli. Kapková závlaha naproti tomu vodou výrazně šetří a zároveň dokáže výnosy plodin až zdvojnásobit. Tato převratná technika umožnila vyprodukovat více potravin a současně uvolnila značné množství vody pro domácnosti, což celkově zvýšilo životní úroveň.

Izraelští vědci byli také průkopníky v čištění a opětovném využívání odpadních vod – tedy vody odtékající z dřezů, sprch, van a toalet. Dříve Izrael, podobně jako mnoho zemí dodnes, odpadní vodu vypouštěl bez úpravy. Dnes však znovu využívá více než 85 procent svých odpadních vod.

Jak toho dosahuje? Země používá proces zvaný úprava v pískových zvodních (anglicky Soil Aquifer Treatment, SAT). Izraelští hydrologové zjistili, že jemný písek je mimořádně účinný filtr pro čištění odpadní vody. Díky systémům SAT lze recyklovanou vodou pokrýt zhruba třetinu spotřeby vody v zemědělství. Každý rok se tak v Izraeli díky SAT ušetří více než sto miliard galonů vody.