15 závazků vědomého vedení

Měli jste někdy šéfa, který vás prostě neposlouchal, pořád dělal věci postaru a znovu a znovu opakoval stejné chyby – bez ohledu na všechny dobré rady, které by mohly firmě pomoci růst a zlepšit její vedení? Bohužel, takoví nevědomí lídři jsou poměrně běžní.

I když může tento styl vedení krátkodobě přinášet výsledky, nikdy nevede k opravdovému, dlouhodobému růstu – ani v byznysu, ani na osobní úrovni. Jak uvidíte v těchto úryvcích, vědomí lídři jsou naopak plně přítomní a angažovaní. Pozorně naslouchají lidem kolem sebe, místo aby své kolegy vnímali jako konkurenci nebo – což je ještě horší – jako nepřátele.

Co je ale ve skutečnosti motivuje? I to vám tyto úryvky ukážou. V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč být „hrdinou“ není vždy výhoda,
• že skutečně vědomí lídři emoce vítají,
• a jak může napodobování vaší matky udělat zázraky pro atmosféru ve firmě.

Mnoho lídrů se považuje za úspěšné, i když je jejich pracovní prostředí vysoce stresující nebo nemají kvalitní vztahy v osobním životě. Úspěch však nemusí být vykoupený ztrátou skutečné spokojenosti – můžete dosáhnout jak profesního úspěchu, tak osobního štěstí, pokud žijete vědomě.

Člověk může žít – a vést – v zásadě dvěma způsoby: vědomě, nebo nevědomě. Nevědomí lídři nereagují dobře na změny ve svém okolí. Drží se starých modelů a vzorců, i když jsou kontraproduktivní – a proto se neustále vidí jako oběti okolností. Věří, že jejich úspěch i osobní štěstí jsou určovány vnějšími faktory.

Vědomí lídři naopak mnohem lépe žijí v přítomném okamžiku. Učí se z každé situace, v níž se ocitnou, a vědí, že mají moc ji ovlivnit. Vědomé vedení proto neberte jako nějakou „fázi“, které jednou dosáhnete. Je to stav mysli – a do něj můžete vědomě vstoupit kdykoli.

Jak? Tím, že zůstanete upřímní sami k sobě a k tomu, kde a v jaké roli se právě nacházíte.

Nevědomý život se může zdát nepříjemný, ale ve skutečnosti je pro většinu lidí normou. Pokud jste spokojení, není na nevědomém životě nic „špatně“. Pokud však chcete být lídrem, který podporuje tvůrčí energii na pracovišti a buduje silné vztahy, musíte být k sobě upřímní v tom, kde skutečně jste.

Nakonec totiž musíte vynaložit vědomé úsilí, abyste žili život vědomého vedení. Můžete o něj usilovat prostřednictvím 15 závazků vědomého vedení.

Na rozdíl od běžného přesvědčení nejsou závazky sliby do budoucna. Jsou to prohlášení o vaší současné realitě. Když si dokážete jasně pojmenovat, k čemu jste dnes skutečně zavázáni, můžete posoudit, zda vedete vědomě, nebo nevědomě.

První dva z patnácti závazků tvoří jádro vědomého vedení.

První závazek se týká přebírání plné odpovědnosti za každý aspekt vašeho života. Když se věci nevyvíjejí podle plánu, nevědomí lídři se snaží svalit vinu na něco nebo někoho jiného. Abychom se takovému jednání vyhnuli, musíme se postavit čelem ke všemu, co děláme, a převzít za to odpovědnost.

Pokud jsou například čtvrtletní výsledky nižší, než se očekávalo, nevědomý generální ředitel bude hledat, na koho nebo na co vinu hodit. A podle své povahy se může vidět buď jako oběť, jako hrdina, nebo jako padouch této situace. Oběti přisuzují své problémy nespravedlnosti světa; padouši ukazují prstem na někoho nebo něco jiného; a hrdinové se snaží vzít na sebe víc, než kolik jim skutečně přísluší.

Všichni tři typy jsou pro skupinu stejně škodlivé: oběti nemají motivaci cokoliv měnit, padouši ztrácejí kontrolu nad situací a hrdinové se přetěžují, až nakonec vyhoří.

Vědomí lídři se naopak zavazují přebírat plnou odpovědnost za sebe – ani víc, ani míň. Chápou, že jejich činy mají následky, a proto se neuchylují k obviňování druhých.

Druhý závazek vědomého vedení spočívá v učení se prostřednictvím zvědavosti, místo abychom se snažili za každou cenu prosadit svůj názor. Nevědomí lídři nevyužívají příležitost poučit se z chyb, když se něco pokazí. Místo toho se brání a tvrdohlavě trvají na tom, že mají pravdu – i když je zjevné, že tomu tak není.

Vědomí lídři vědí, že každá zkušenost – dobrá i špatná – je příležitostí k učení. Jsou realističtí ve svých názorech, vědí, že nemají pravdu vždy, a mají chuť se učit nové věci. Místo aby hledali, na koho vinu přenést, hledají lekci, kterou si z dané situace mohou odnést.