Nebojte se facilitace

Cyndi Maxeyová je zkušená facilitátorka a autorka, která se specializuje na rozvoj komunikačních dovedností. Její knihy a tréninkové programy pomáhají lidem zlepšit své prezentace, jednání a vedení týmu.

Kevin O'Connor je autor a facilitátor, který se zaměřuje na rozvoj schopností facilitace a spolupráce. Jeho kniha Nebojte se facilitace je uznávaným průvodcem pro facilitátory a manažery, kteří chtějí zlepšit své schopnosti vedení skupin a řešení konfliktů.

Oba autoři mají bohaté zkušenosti a jsou uznávanými odborníky ve svých oblastech. Jejich knihy a tréninkové programy jsou oblíbené mezi lidmi, kteří chtějí zlepšit své komunikační dovednosti a dosáhnout úspěchu v práci i osobním životě.

Jak být efektivním komunikátorem

Jde o víc než jen o facilitování; jde o posilování vazeb, které máme s ostatními. Jde o to pomáhat druhým nacházet odpovědi a chápat, jak je to důležité a hodnotné.

Tato kniha jde do hloubky toho, co znamená být efektivním komunikátorem, facilitátorem a lídrem, od základní nutnosti poznat své publikum až po propracovanější koncepty, jako je například organická facilitace.

Kniha poskytuje více než jen teorii facilitace, poskytuje hmatatelné a realizovatelné dovednosti, které můžete okamžitě začít uplatňovat v praxi.

Soustřeďte se na hodnoty

Co kdybyste se místo na výsledek své příští prezentace nebo na body, které jste, jak doufáte, přednesli, zaměřili na hodnotu, kterou přinášíte posluchačům?

Jaká to převratná myšlenka.

Ačkoli se to zdá být docela zřejmé, když se nad tím zamyslíme (samozřejmě se chceme ujistit, že přinášíme hodnotu těm, které vedeme), je to pravděpodobně jeden z aspektů, který přehlížíme, když se připravujeme na prezentace nebo vedeme týmy.

Rozhovory o hodnotě jsou tím, co nám na schůzkách, které vedeme, často chybí. Všichni jsme to zažili. Na schůzku se připravujeme tak, že se ujistíme, že body, které chceme sdělit, jsou jasné a všichni ostatní je slyší. V důsledku toho ignorujeme nebo přehlížíme důležité informace, které sdílejí ostatní. Kvůli tomu brzdíme naše organizace, naše týmy i sami sebe.

Jak tedy vést přínosnější rozhovory? Je to vlastně hodně jednoduché.

Více se ptejte a méně vyprávějte.

Méně mluvte a více naslouchejte.

Změňte otázku z „Co můžeš udělat, abys mi pomohl?“ na „Co mohu udělat já, abych ti pomohl?“

Nebojácní facilitátoři dělají následující tři věci záměrně a výjimečně dobře:

1. Pozorně naslouchají druhým a pak jim vlastními slovy převyprávějí to, co jim právě sdělili, ve snaze skutečně vystihnout podstatu výpovědi.

2. Shrnují – převezmou obsah toho, co bylo právě řečeno, a často si vyžádají od druhé strany zpětnou vazbu a někdy ji využijí i k pokračování rozhovoru.

3. Vžívají se do účastníků – vnášejí do rozhovoru emoce a porozumění. Propojují se nejen s tím, co se říká, ale také se samotnými lidmi.

Tři zdánlivě jednoduché a přímočaré dovednosti, které přidávají obrovskou hodnotu rozhovorům (a vztahům), které vedeme. Dávají účastníkům pocit, že jsou vyslyšeni, pochopeni, a v důsledku toho i oceněni. To, aby se ostatní cítili oceňováni, je hnacím motorem úspěchu organizací a skupin.

Dát ostatním pocit, že jsou slyšeni, je úlohou působivého lídra. Jak uvádějí autoři, výše uvedené tři věci jsou platinovým standardem, pokud chcete zajistit, abyste navazovali kontakty, posouvali se vpřed a odlišovali se.

Organická facilitace

Zde je další z klasických chyb, kterých se můžeme snadno dopustit. Tolik se soustředíme na obsah a přednes našich prezentací, že přehlížíme důležitý lidský faktor.

V souladu s vytvářením hodnoty u účastníků musí být více než cokoli jiného cílem navázat s nimi kontakt. Toho nedosáhnete, pokud se více soustředíte na svou prezentaci než na lidské bytosti v místnosti.

Organická facilitace je přístup k prezentaci, který odstraňuje všechny rušivé prvky a činí konverzaci přirozenější. Místo toho, abyste se snažili posluchače přesvědčit o tom, co chcete říct, se více soustřeďte na to, abyste pochopili to, co chtějí říct oni.

Organická facilitace se podobá organickému jídlu ve třech opravdu důležitých ohledech:

1. Je hůře dostupná – ne vždy ji vidíte, když prezentují nebo facilitují jiní. Když si však uvědomíte, že ji lidé používají, je to nezapomenutelné. Spojíte se s obsahem, protože jste se spojili s prezentujícím.

2. Z dlouhodobého hlediska je zdravější – učení trvá déle a obsah je pro posluchače stravitelnější. Zapamatují si vás (což je skvělé pro vaši osobní značku) i obsah.

3. Trvá déle, než se vypěstuje a zdokonalí, na rozdíl od masově vyráběných věcí – je to způsob myšlení při výuce, prezentování a mluvení, který respektuje individualitu.

Tento osvěžující přístup k facilitaci má tendenci zaměřovat se méně na to, abyste měli správné odpovědi, a místo toho na to, abyste měli správné otázky a abyste získali správné odpovědi od správných lidí ve správném prostoru. Jde spíše o usnadnění učení než o prezentaci dat.

Nejprve se zaměřte na vytvoření důvěry

Základem všech lidských vztahů je důvěra. A přesně to se vyžaduje od nebojácného facilitátora při práci s jakoukoli skupinou. Chcete-li být nebojácným facilitátorem, musíte včas a pravidelně dělat dvě věci: projevovat zájem o jednotlivce a vytvářet pocit skupinové identity.

Zájem projevíte tím, že navážete kontakt s každým jednotlivým účastníkem. Ať už jde o podání ruky, oční kontakt nebo otázky týkající se dané osoby. Udělejte to hned, jak se setkáte.

Vytvoření pocitu skupinové identity vyžaduje trochu více práce, ale je stejně, ne-li více, důležité. Abychom toho dosáhli, musíme pochopit, proč se skupina sešla a s čím chce odejít. Cílem nebojácného facilitátora je přejít od „já“ k „my“.

Na závěr

Kniha Nebojte se facilitace přináší mnoho cenného a nový pohled na způsob, jakým lidé facilitují a prezentují na schůzkách. Vyzývá k tomu, abychom identifikovali oblasti, ve kterých potřebujeme růst a rozvíjet se.

Být nebojácný je skutečným přínosem. Klíčem k facilitování, prezentování, práci s ostatními a k úspěchu v nejdůležitějších vztazích, které v životě máme, je nebát se k nim přistupovat otevřeně.

Abychom mohli růst, musíme vystoupit ze své komfortní zóny a neustále sami sebe vyzývat, abychom se více učili.