Zlomit stránku

Pokud byste si měli vybrat mezi dvěma knihami za stejnou cenu, sáhli byste raději po digitální, nebo po tištěné verzi? Většina lidí by bez váhání zvolila papírovou knihu, protože tištěné vydání stále upřednostňuje před e‑knihou. Proč tomu tak je? Protože e‑knihy zdaleka nevyužívají svůj potenciál.

Teoreticky bychom do nich mohli přidat funkce, které by navždy změnily způsob, jakým čteme. Přesto dnes většina e‑knih funguje jen jako nedokonalá napodobenina svých tištěných protějšků.

Následující kapitoly ukážou několik cest, jak by e‑knihy mohly čtení skutečně proměnit. Dozvíte se mimo jiné, jak by mohlo vypadat moderní čtecí rozhraní, proč dává smysl, aby měla e‑kniha i svou fyzickou „rámovanou“ podobu, a také proč by se v náboženských textech neměly objevovat laciné karikatury.

Čtete e‑knihy? Pokud ano, víte, v čem se liší od „normálních“ knih. Zpočátku si mnozí mysleli, že e‑knihy budou jen další módní výstřelek. Dnes už ale můžeme s jistotou říct, že tu s námi zůstanou. I když klasické tištěné knihy z trůnu nesesadí, v některých oblastech začnou jednoznačně dominovat.

Jedním z důvodů jejich popularity je to, že pozornost čtenářů je dnes vzácná. Lidé chtějí co nejrelevantnější informace – a chtějí je hned. Tradiční knihy však nejsou pro rychlé procházení ideální a obtížně se v nich cíleně vyhledávají konkrétní informace.

U e‑knih je situace jiná. Pokud jsou dobře navržené, výrazně usnadňují vyhledávání a přístup k tomu, co čtenář právě potřebuje. Například odlišné formátování, které zvýrazní nejdůležitější části textu, pomůže i zbrklým čtenářům rychle pochopit, na co se mají soustředit.

E‑knihy ale nejsou vhodné pro všechny typy obsahu. Krásná literatura, která stojí především na souvislém textu, pravděpodobně zůstane převážně v tradičním formátu. Naopak populárně‑naučné a odborné knihy mohou naplno využít nové možnosti, které digitální podoba nabízí.

V tištěných knihách je mimo samotné uspořádání textu poměrně málo prostoru pro variabilitu. Ilustrace sice přidat lze, ale je to složitější a rozsah je omezený. U e‑knih platí pravý opak: na obrazovce se velké bloky textu čtou a sledují hůře, a proto je vhodné je doplňovat dalšími médii – videi, fotografiemi, grafikou a podobně – aby byl text přehlednější a čtenářsky přívětivější.

E‑knihy jsou proto mimořádně zajímavým médiem pro autory, kteří rádi experimentují s rozvržením nebo mají dovednosti i mimo samotné psaní. Zároveň jde o formát, který se stále vyvíjí. V následujících kapitolách se podíváme na současný stav e‑knih a na to, jaké příležitosti mohou přinést do budoucna.

Jaký pocit máte, když otevřete román, na který jste se dlouho těšili? Otočíte první křehkou stránku, slyšíte lehké zapraskání hřbetu, zhluboka se nadechnete a začtete se do prvních řádků. Teď si ten pocit porovnejte s otevřením e‑knihy. Ve srovnání je to docela zklamání, že?

Jedním z důvodů je, že mnoho e‑knih se mylně snaží co nejvěrněji napodobit tištěnou knihu. Mají obálku, titulní stranu, tiráž s informacemi o autorských právech i klasický obsah – stejně jako papírové vydání. Zatímco v tištěné knize tyto prvky fungují, v digitálním prostředí často spíše překážejí.

Vezměme si obálky e‑knih. Digitální knihovny dnes obvykle zobrazují jen malé náhledy – zmenšené skeny původních obálek, které jsou na obrazovce sotva čitelné. Místo pouhého zmenšování by se obálky měly navrhovat přímo pro digitální prostředí. Přehledné, výrazné a dobře čitelné miniatury by výrazně usnadnily procházení knihovny.

Podobně je to s informacemi o autorských právech. Pokud jsou příliš nápadné a čtenáře „udeří do očí“ hned po otevření knihy, mohou působit rušivě a zanechat negativní dojem.

A nakonec obsah. Tradiční seznam kapitol v e‑knize často neplní svou roli. Místo pouhého výčtu by měl sloužit jako navigační rozcestník, který čtenáři umožní rychle se zorientovat a vybrat si přesně tu část, kterou právě potřebuje.

Co tedy můžeme udělat, aby byly e‑knihy skutečně přitažlivé? Musíme začít přemýšlet mimo rámec klasické knihy.

Jedním z hlavních problémů e‑knih je, že čtenář nemá fyzickou knihovnu, v níž by mohl knihy přehledně vidět, brát je do ruky a připomínat si, co už četl a co ho teprve čeká. Proč tedy nepropojit digitální a fyzický svět tím, že každá e‑kniha bude mít svou hmotnou „stopu“ – například malý tisk nebo magnet? Ten byste si mohli dát do knihovny nebo na lednici a mít tak přehled o tom, co jste přečetli.

Podstatou je, že o knihách musíme začít uvažovat novým způsobem. Bohužel dnes standardy e‑knih určují především firmy jako Amazon, které se více než o čtenářský zážitek zajímají o zisk. Místo toho potřebujeme, aby v utváření podoby e‑knih hráli klíčovou roli samotní vydavatelé a autoři – ti, kterým jde především o čtení a čtenáře. Co pro to mohou udělat?