Životní lekce neurochirurga

Když autor, neurochirurg Rahul Jandial, začínal studovat medicínu, zjistil, že mozek, který měli studenti na hodinách anatomie rozpitvat, je překvapivě nezajímavý. Když však během stáže poprvé pozoroval operaci mozku, uvědomil si, že právě tento orgán je ve skutečnosti nejvzrušující částí lidského těla, na níž lze operovat. A není divu – jeho nesmírně složitá struktura řídí celé naše tělo, nemluvě o našich myšlenkách a emocích.

Co tedy o lidském mozku víme? Tyto úryvky vás provedou nejnovějšími vědeckými poznatky o tomto komplexním orgánu a zároveň vyvrátí rozšířené mýty. Dozvíte se, jak funguje paměť, kreativita a jazyk, a získáte jednoduché rady, jak si udržet mozek v dobré kondici po celý život. Zjistíte také, proč umělci ve skutečnosti „neovládají“ pravou hemisféru, jak se v mozku ukládají dlouhodobé vzpomínky a co můžete dělat pro snížení rizika rozvoje demence.

Vědci se už dlouho snaží najít způsoby, jak zlepšit kognitivní funkce, například paměť. Velký průlom v této oblasti přišel v roce 1984, kdy novozélandský akademik James R. Flynn zjistil, že od počátku dvacátého století se průměrné IQ zvyšuje zhruba o tři body za desetiletí. Flynn tvrdil, že jeho objev dokazuje, že se lidé přizpůsobili stále náročnějšímu kognitivnímu prostředí.

Dnes se většina vědců shoduje, že takzvaný „Flynnův efekt“ souvisí s masovým rozšířením nových technologií – od rádia a televize přes internet až po chytré telefony –, které nás v posledním století kognitivně „vytrénovaly“. Skutečnost, že naše kognitivní schopnosti nejsou dány jen geny, je skvělá zpráva: znamená to, že své přirozené paměťové schopnosti můžete zlepšovat, například cíleným tréninkem mozku.

Je pravda, že v roce 2016 čelila známá online služba pro trénink mozku Lumosity pokutě ve výši 2 milionů dolarů od Federální obchodní komise USA za neprokázaná tvrzení – pověst podobných služeb tím výrazně utrpěla. To ale neznamená, že každý trénink mozku je podvod. Program BrainHQ, navržený ke zvýšení kognitivní rychlosti, prokázal, že zlepšuje dlouhodobou paměť i schopnost uvažování a dokonce významně snižuje riziko rozvoje demence. Účastníci se v něm soustředí na centrální cíl a zároveň musí rozpoznávat ikony, které se objevují na okrajích obrazovky.

Dalším způsobem, jak paměť posílit, je průběžné sebetestování. Když se při učení sami zkoušíte, obvykle si informace zapamatujete lépe, než když je jen opakovaně čtete. Vzpomenete si například, na kolik milionů dolarů Federální obchodní komise Lumosity pokutovala? Pokud ne, vraťte se k příslušné části textu a zkuste se otestovat znovu.

Paměť můžete zlepšit také pomocí takzvaného „vyhledávání v omezených oblastech“. Jde o to, že před přechodem k další oblasti systematicky promýšlíte všechny položky v jedné kategorii. Studie z roku 2013 zveřejněná v časopise Memory & Cognition zjistila, že když byli účastníci požádáni, aby vyjmenovali všechna zvířata, která je napadnou, inteligentnější lidé uvedli více zvířat než ti méně inteligentní hlavně proto, že dokázali přepínat mezi větším počtem kategorií zvířat. Když výzkumníci poskytli seznam kategorií všem účastníkům, výkon inteligentnějších i méně inteligentních se vyrovnal.

Až si tedy příště budete chtít zapamatovat položky na nákupním seznamu, zkuste si je v hlavě uspořádat do kategorií – například ovoce, mléčné výrobky, pečivo – a každou kategorii si projděte celou, než přejdete k další části obchodu.

V devatenáctém století objevili francouzský lékař Pierre Paul Broca a německý neurolog Carl Wernicke oblasti mozku, které řídí produkci a porozumění řeči. Brocova a Wernickeho oblast, jak se dnes nazývají, jsou stále považovány za hlavní jazyková centra mozku. Od té doby však vědci zjistili, že přesné umístění jazykových funkcí je u každého člověka jedinečné. Dnes už také víme, že různé jazyky mohou být v mozku zastoupeny v odlišných oblastech.

Autor měl například pacientku jménem Marina, která trpěla vzácným typem nádoru v levé frontotemporální oblasti mozku. Marina byla rodilá mluvčí španělštiny a zároveň učila angličtinu, bylo tedy zásadní zjistit, které části jejího mozku lze během operace odstranit, aniž by utrpěly její jazykové schopnosti.

Po uvedení Mariny do celkové anestezie, aby bylo možné otevřít lebku, jí anesteziolog postupně vysadil sedativa. Poté autor pomocí elektrického stimulátoru testoval jednotlivé oblasti Marinyina mozku, zatímco jí byly pokládány otázky v angličtině i ve španělštině. Místa, jejichž stimulace jazykové schopnosti nenarušila, označil malými kousky bílého papíru. Oblasti, jejichž podráždění způsobilo, že se v angličtině nebo španělštině zadrhla, byly rovněž označeny – s rozlišením, kterého jazyka se týkají.

Protože však všechny možné přístupy k nádoru křížily buď „anglické“, nebo „španělské“ oblasti, stála Marina před těžkým rozhodnutím: kterého jazyka se je ochotná vzdát? Dnes mluví pouze španělsky, ale díky pečlivému mapování jazykových center zůstala v tomto jazyce plně kompetentní, přestože jí byl nádor odstraněn.

Zjištění, že jednotlivé jazyky mohou sídlit v různých částech mozku, nám pomáhá pochopit, proč má bilingvismus na kognitivní funkce jedinečný vliv – a to včetně významných výhod. Znalost více jazyků znamená, že je aktivováno více neuronálních sítí, což zvyšuje celkovou „mozkovou rezervu“. Mezi přínosy dvojjazyčnosti patří lepší pozornost, schopnost učení a dokonce i ochrana před nástupem demence.

Pokud zatím druhý jazyk neovládáte, není pozdě s ním začít. Chcete‑li se nový jazyk naučit, autor doporučuje investovat do prezenčního kurzu, který musíte skutečně navštěvovat – osobní účast vás pravděpodobně přiměje k větší disciplíně než čistě online kurz.