Výzva leadershipu

V určitém okamžiku života měl většina z nás nadřízeného, který byl velmi špatným lídrem: tenisového trenéra, který na vás neustále křičel, když jste nevyhráli, nebo šéfa, který si vaše dobré výsledky přivlastňoval jako vlastní. Proč byli tito lidé tak špatnými lídry? Bylo to jen jejich povahou? Stručná odpověď zní: ne. Jednoduše nedodržovali základní pravidla dobrého vedení.

Kniha The Leadership Challenge se zabývá právě tímto problémem a klade zásadní otázku: Co musíte dělat, abyste byli dobrým lídrem? Koneckonců, kvalitní vedení může výrazně zlepšit výkon týmu a pozitivně ovlivnit chování jeho členů. Učíme se především pozorováním lidí, které obdivujeme, proto by lídři měli být dobrými vzory.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak vést příkladem, jak pro svůj tým uspořádat smysluplnou oslavu, proč může pouhá otázka na oblíbené jídlo členů týmu zlepšit jejich výkon a jak jeden obyčejný odpadkový koš proměnil kulturu celé firmy.

Když přemýšlíte o nejdůležitějších vzorech ve svém životě, mohou vás napadnout různí lidé: dědeček, učitel, trenér a další. A pokud jde o vedení, je to podobné – vzory jsou velmi rozmanité. Vzorem v oblasti leadershipu nemusí být nutně manažer v obleku a kravatě. Teoreticky se jím může stát kdokoli.

Mohlo by se zdát logické předpokládat, že pro teenagery jsou nejpravděpodobnějšími vzory v oblasti vedení celebrity nebo sportovci. Ve skutečnosti to ale neplatí. Ukazuje se, že lidé, se kterými máme přímý kontakt, na nás mají mnohem silnější vliv než cizí osobnosti. Výzkumy ukázaly, že nejdůležitějšími vzory v oblasti vedení jsou členové rodiny. Vysoko se umisťují také učitelé, trenéři a nadřízení.

Protože je poměrně pravděpodobné, že se dříve či později staneme pro někoho vzorem v oblasti vedení, měli bychom se všichni učit, jak být dobrými lídry. Co však dělá dobrého lídra?

Leadership není vrozená vlastnost, ale něco, co se projevuje naším chováním. Jak autoři zdůrazňují, kdokoli se může naučit být dobrým lídrem, pokud má motivaci a dostatek trpělivosti. Výzkumníci z Floridské státní univerzity zjistili, že špičkové výkony v různých oblastech nejsou dány jen mimořádnou inteligencí nebo talentem, ale především úsilím a systematickým tréninkem. A totéž platí i pro vedení lidí.

Znali jste někdy lidi, kteří neustále mění názor podle toho, s kým právě mluví? Pravděpodobně se vám těžko důvěřuje takovým lidem. Pro lídra je proto zásadní mít jasno ve svých postojích a hodnotách. Tím vzbuzuje důvěru a zvyšuje výkonnost týmu.

Než však může otevřeně definovat hodnoty týmu i své vlastní, musí mít naprosto jasno ve svých osobních i profesních hodnotách. Naše hodnoty ovlivňují všechno, co děláme. Pokud například lídr upřednostňuje poslušný personál před lidmi, kteří samostatně přicházejí s nápady a jednají z vlastní iniciativy, projeví se to v chování zaměstnanců.

Studie ukazují, že lídři jsou motivovanější a produktivnější, když mají své osobní hodnoty jasně pojmenované. Proto je důležité si je vědomě definovat. Jedním ze způsobů je ohlédnout se do minulosti a ptát se, jaké hodnoty stály za vašimi důležitými rozhodnutími.

V této fázi by měli mít lídři jasno jak ve svých vlastních hodnotách, tak v hodnotách sdílených celým týmem. Je důležité, aby se o hodnotách otevřeně mluvilo. Tým tak může dospět k určité míře shody. Výzkumy navíc ukazují, že pokud se hodnoty členů týmu shodují s hodnotami firmy, roste jejich závazek vůči organizaci.

Dokládá to příklad jedné zaměstnankyně společnosti General Electric (GE), Hilary Hall. Byla součástí velmi mezinárodního týmu. Její manažer požádal všechny, aby vyplnili dotazník s osobními otázkami – například na koníčky nebo oblíbená jídla. Potom o svých odpovědích společně diskutovali. Díky většímu vzájemnému poznání si vybudovali vyšší úroveň důvěry. A tím, že se dozvěděli víc jeden o druhém, dokázali lépe sladit své individuální hodnoty. To jim umožnilo zaměřit se na společné cíle a nakonec vedlo k vyšší výkonnosti týmu.