Výhoda vzájemnosti

Beatles kdysi zpívali, že láska, kterou dostáváte, je rovna lásce, kterou dáváte – a hádejte co: platí to i v byznysu. To je hlavní poselství reciproční výhody, která ukazuje, že společnosti ochotné něco obětovat, sdílet nebo spolupracovat získávají náskok před konkurencí.

Ať už jde o staré věci, které najdete v pomyslném „sklípku“ vaší firmy, nebo o know‑how, které jste za léta nasbírali a nevyužíváte ho naplno, tento balíček vám ukáže, jak najít podvyužitá aktiva, která už vlastníte a můžete je sdílet s ostatními.

Příběhy velkých firem a organizací, jako jsou americká armáda, TED, Google, IBM, Lego a mnohé další, dokazují, že v neustále se měnícím světě je reciproční výhoda jedním z nejlepších způsobů, jak posunout vaši organizaci vpřed.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• za co Lego platí lidem, kteří přicházejí s novými nápady,
• proč Google zavedl extrémně rychlou wi‑fi pro celé Kansas City,
• a jak TEDx zachránil TED.

Máte v suterénu plno haraburdí, které sotva používáte? Mnoho firem má v přeneseném slova smyslu „sklep“ plný aktiv, která zůstávají nevyužitá. Jen proto, že se něco nepoužívá, to ale neznamená, že je to bezcenné.

Věci v tomto metaforickém sklepě – tedy nevyužitá aktiva – mohou mít obrovský potenciál pro vytváření nových, vzájemně výhodných partnerství.

Skvělým příkladem tohoto přístupu je IBM. Když se v polovině 80. let začaly osobní počítače zmenšovat, IBM mělo problém udržet své velké počítače relevantní na trhu. Aby se s tímto problémem vypořádalo, podívalo se, co dalšího může nabídnout, a uvědomilo si, že během let vybudovalo značné interní kompetence v oblasti správy a analýzy dat – tedy nevyužité aktivum.

Místo aby zaostávalo, využilo IBM toto know‑how jako základ pro nové produkty a služby, které firmám pomáhaly řídit a analyzovat velké datové soubory. Dnes IBM spolupracuje s vládami, agenturami a podniky na vytváření řešení, která by jeho klienti sami nedokázali vyvinout – například na přerozdělení dopravního toku za účelem zlepšení dopravy v Istanbulu. A orientace na služby je pro IBM velmi zisková.

V roce 2000 dosáhly zisky IBM ze softwaru 2,6 miliardy dolarů, zatímco zisky z hardwaru činily 3,3 miliardy dolarů. Do roku 2012 se však zisky ze softwaru vyšplhaly na 10,8 miliardy dolarů, zatímco hardware vykazoval jen velmi malý růst. Co kdyby IBM nikdy nepomyslelo na přechod k poskytování služeb?

Poučení z IBM je jasné: přiznání porážky v jedné oblasti může někdy otevřít cestu k novému, mnohem produktivnějšímu směru vašeho podnikání.

Tímto způsobem se dokonce i nepřátelé mohou stát dobrými partnery. Vezměme si Kinect od Microsoftu – herní platformu, která využívala senzory ke sledování pohybu těla. Krátce po jejím uvedení na trh v roce 2010 byla platforma hacknuta. Microsoft se zpočátku bránil, ale když si uvědomil, že je to marné, rozhodl se s hackery spolupracovat a platformu otevřel každému, kdo ji chtěl upravovat.

Technologie, která byla původně určena pouze pro hraní her, tak dala vzniknout široké škále dalších aplikací a vývojářský balíček pro Kinect byl po celém světě stažen více než milionkrát. Bez svých „hackerů‑partnerů“ by Microsoft takového dosahu nikdy nedosáhl.

Po celém světě dnes jako houby po dešti vznikají komunitní prostory, kde se lidé scházejí, aby sdíleli zdroje a znalosti. Tyto makerspaces se ukázaly jako mocné motory spolupráce a inovací. Firmy se od nich mohou mnohé naučit.

Makerspaces ukazují, že cílem někdy nemusí být nutně vytváření ziskových produktů. Daleko více získáváme tím, že společně stavíme a učíme se.

TechShop, makerspace v Menlo Parku v Kalifornii, je plný hackerů, podnikatelů a nadšených experimentátorů. Nejenže si zde lidé navzájem pomáhají se svými projekty, ale z tohoto procesu také vznikají úspěšné firmy. Jedním z příkladů je Square – zařízení, které se připojuje k chytrým telefonům a umožňuje přijímat platby kreditní kartou. Po sérii prototypů a jejich testování v komunitě TechShopu se Square rychle proměnil v prosperující podnik.

Pokud chtějí firmy obstát v budoucnosti, musejí experimentovat s novými způsoby, jak vydělávat peníze. Google je v tomto ohledu o krok napřed.

V roce 2011 si Google vybral Kansas City jako první město, které získá vysokorychlostní internetový systém Google Fiber, jenž zvýšil tehdejší šířku pásma zhruba stonásobně. Pro Google však nešlo primárně o testování nové technologie. To, co Google ve skutečnosti dělal, bylo zkoumání možností reciproční výhody.

Experiment byl úspěšný. Dnes je Kansas City rájem pro hackery a tvůrce, kteří využívají zvýšenou šířku pásma k vývoji nových produktů a služeb. Co z toho má Google? Na začátku roku 2014 oznámil, že Google Fiber zavede do 34 měst ve Spojených státech. Vyšší šířka pásma a rychle rostoucí počet uživatelů umožňují Googlu mnohem rychleji shromažďovat data o chování uživatelů, což je nesmírně cenné při vývoji nových platforem a služeb.