Všímavý

Moderní svět je plný rozptýlení. Když zrovna nepracujeme nebo se nevěnujeme každodenním povinnostem, procházíme příspěvky na sociálních sítích nebo hledáme něco, co bychom si pustili na Netflixu. A když neděláme ani to, často se zabýváme svými problémy a starostmi.

Velmi často žijeme na autopilota, trávíme příliš málo času v přítomném okamžiku a nevšímáme si toho, co máme přímo před sebou. Takový životní styl však není dlouhodobě udržitelný.

Co s tím můžeme dělat? Co třeba meditace? Jak ukazují tyto úryvky, meditace není skvělá jen pro naši mysl – zlepšuje také fyzické zdraví. Ještě lépe: trénink mysli k větší všímavosti nám dává hlubší pocit propojení jak se světem, ve kterém žijeme, tak s lidmi, které milujeme. To je recept na šťastnější a smysluplnější život.

Tyto úryvky také vysvětlují, jak používat své smysly k tomu, abyste skutečně vnímali, co se kolem vás děje; proč vás praktikování soucitu učiní šťastnějšími než pouhá empatie; a jak může meditace pomoci přerušit návykové cykly.

Asi vás nepřekvapí, že meditace prospívá vašemu zdraví. Tato myšlenka je známá už delší dobu. Možná ale nevíte, jak moc je ve skutečnosti prospěšná. Vědci teprve začínají chápat její pozoruhodné účinky.

Podívejme se na nejnovější výzkumy. Nedávné studie zkoumající meditaci a všímavost – typ meditace, který trénuje mysl, aby odfiltrovala rušivý hluk v pozadí a soustředila se na jednu věc – prokázaly celou řadu překvapivých zdravotních přínosů.

Lidé, kteří pravidelně meditují, například vykazují posílenou imunitní funkci a jsou mnohem lépe vybaveni k boji s infekcemi. Meditace byla také spojena se zvýšenou produkcí enzymu zvaného telomeráza, který opravuje chromozomy a obecně zpomaluje proces stárnutí.

Pokud vás tyto výhody ještě dostatečně nepřesvědčily, zde jsou tři další důvody, proč začít meditovat už dnes: studie ukazují, že meditace vede k lepším hladinám cholesterolu, příznivějšímu krevnímu tlaku a zdravějšímu srdci.

Meditace však neprospívá jen vašemu fyzickému zdraví – je skvělá i pro vaše kognitivní schopnosti. Ovládnutí všímavosti prokazatelně pomáhá mysli seberegulovat, zvyšuje schopnost řešit problémy a přizpůsobovat se novým a neznámým situacím.

Autorova vlastní zkušenost ukazuje, jak účinné mohou být meditační praktiky ve vzdělávacím prostředí, kde je pozornost klíčem k úspěchu. Při práci s učiteli a studenty používá jednoduchý model, aby vysvětlil, jak meditace funguje.

Představte si centrální uzel zvaný vědomí a kolem něj velký kruh, naplněný vším, co se kolem vás děje. Nyní si představte šipku zvanou fokus, která vychází z uzlu a míří na určité místo uvnitř kruhu. Meditace spočívá v ovládání této šipky. Můžete ji nasměrovat na něco v kruhu, nebo ji obrátit zpět na samotný uzel a tím prohloubit svou sebereflexi.

Učitel na základní škole, který přijal autorův model, později popsal, jak moc pomohl Billymu, žákovi, který měl potíže s chováním. Billy se po zahájení meditace téměř proměnil a svému učiteli řekl, že mu meditace pomohla ovládat impulzy. Když měl chuť zaútočit na spolužáky, zaměřil se na svůj „uzel“ a snažil se najít lepší řešení. Stal se vnímavějším ke svým pocitům i k tomu, jak reaguje na vnější podněty – na vše v onom širším kruhu – a to ho naučilo větší sebekontrole.

Už víte, jaké výhody přináší pravidelná praxe všímavosti, ale co to vlastně je? V podstatě jde o trénink mysli, aby fungovala způsoby, které v shonu každodenního života obvykle nevyužívá.

Rozdělme si to do tří klíčových kognitivních dovedností – můžete si je představit jako pilíře všímavosti.

Prvním pilířem je zaměřená pozornost: schopnost udržet soustředění na konkrétní úkol nebo objekt a odfiltrovat rušivé podněty v pozadí. Zažili jste ji například tehdy, když jste byli naposledy hluboce ponořeni do práce nebo když jste cvičili na hudební nástroj.

Druhým pilířem je otevřená pozornost. Jde o způsob, jak se naladit na své okolí a být otevřený a vnímavý ke všemu, co se kolem vás děje, aniž byste se soustředili na něco konkrétního.

Nakonec je tu záměr. Ten se týká kultivace pozitivního, soucitného postoje ke světu a k lidem, které potkáváte – včetně vás samotných.

Tyto tři pilíře společně tvoří základ všímavosti – stavu mysli, kterého lze dosáhnout různými cestami.

Jednou z nich je vědomé dýchání. Tato praxe je navržena tak, aby vaši pozornost ukotvila v přítomném okamžiku tím, že ji nasměruje na dechový cyklus. Cílem je udržet mysl soustředěnou na pohyb vzduchu ve vašem těle a pokaždé, když se rozptýlí, ji jemně vracet zpět k dechu.

Otevřená pozornost je další cestou k rozvoji všímavosti. Jejím cílem je plně se otevřít například zvukům kolem vás a odolat pokušení hodnotit je jako příjemné či nepříjemné.

A nakonec meditace soucitu – meditační praxe zaměřená na kultivaci laskavých a štědrých myšlenek vůči ostatním.