Vrcholový výkon

Olympijští sportovci, mistrovští houslisté i špičkoví manažeři mají minimálně jednu věc společnou: podávají vrcholový výkon. A v době, kdy je konkurence o pracovní místa nebo povýšení silnější než kdy dřív, je schopnost dosáhnout takového výkonu důležitější než kdykoli předtím. Jak se ale na tuto úroveň dostat?

V tomto shrnutí se podíváme na to, proč je optimální výkon dnes zásadnější než v minulosti a jak můžete najít vzorec rovnováhy, který vás dovede na vrchol vašich možností. Dozvíte se mimo jiné, proč je volný den v posilovně na regeneraci důležitější, než si možná myslíme; proč byste měli okamžitě přestat s multitaskingem; a jaké rutiny vás nasměrují na cestu k vrcholnému výkonu.

Ještě před několika desetiletími bylo získat zaměstnání relativně snadné. Pokud jste se nějak odlišovali od ostatních uchazečů ve svém okolí, kteří se hlásili na stejnou pozici, měli jste slušnou šanci uspět. Dnes je to ale úplně jinak.

Trh práce dnes připomíná skutečnou celosvětovou válku o pracovní místa. Technologický pokrok umožnil vykonávat mnoho profesí odkudkoli na světě. V důsledku toho dramaticky vzrostl počet lidí, kteří se ucházejí o omezený počet pozic, a konkurence ještě ztvrdla.

Situaci dále komplikuje bezprecedentní počet lidí, kteří se snaží překonávat světové rekordy a posouvat hranice lidských možností, což ztěžuje vyniknout z davu. Když například v roce 1954 britský atlet Sir Roger Bannister zaběhl míli pod čtyři minuty, mnozí se domnívali, že dosáhl absolutní hranice lidského výkonu. Dnes však tuto čtyřminutovou hranici každoročně překoná více než dvacet Američanů.

A do toho všeho vstupují počítače, roboti a další formy umělé inteligence, které vytlačují lidi z trhu práce. Vezměme si například společnost Amazon, která podniká v oblasti e‑commerce a cloud computingu a ve velké míře nahrazuje lidskou práci technologiemi. Protože funguje výhradně online, nepotřebuje pokladní ani prodavače; Amazon navíc nemusí platit nájem za kamenné prodejny ani do nich investovat. Vzestup tohoto online giganta přirozeně přispěl k úpadku některých tradičních konkurentů, jako byla síť knihkupectví Borders, která dříve zaměstnávala více než 35 000 lidí. A aby toho nebylo málo, Amazon nyní zvažuje využití dronů k doručování zásilek, což by mohlo potřebu lidských doručovatelů téměř zcela eliminovat.

Podstatné je, že stroje jsou každým dnem chytřejší a přebírají stále větší podíl pracovních míst.

Co byste byli ochotni udělat pro to, abyste v práci uspěli? Pro mnoho lidí vede extrémní konkurence k zoufalým krokům. Látky zvyšující výkon se tak staly běžnou součástí akademického, sportovního i profesního života.

Odhaduje se například, že 30 procent studentů užívá „studijní drogu“ Adderall, mírnější variantu drogy známé jako „speed“. Adderall se používá k léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí však touto poruchou trpí jen pět až šest procent populace. Většina studentů tedy bere tuto látku proto, aby zvýšila svou pozornost a schopnost soustředění.

Lékařka Kimberly Dennisová, ředitelka centra pro léčbu závislostí, zaznamenala výrazný nárůst užívání Adderallu také mezi profesionály ve věku 25 až 45 let. Jednou z nich je Elizabeth, zakladatelka firmy v oblasti zdravotnických technologií. V rozhovoru pro New York Times uvedla, že s Adderallem začala, protože „tvrdá práce už nestačila“ a potřeba spánku jí bránila pracovat ještě déle.

Nejsou to však jen studenti a manažeři, kdo tyto látky užívá. Přibližně 40 procent elitních sportovců sahá po zakázaných prostředcích ke zvýšení výkonu – a odhalena jsou jen asi dvě procenta z nich.

Takové nastavení mysli, které klade výkon nade vše, je ale dlouhodobě neudržitelné. Nakonec vede jen k vyhoření. Průzkum z roku 2014, který zahrnoval více než 25 000 firem v 90 zemích, ukázal, že největší výzvou pro tyto organizace jsou přetížení zaměstnanci. Problém je natolik vážný, že například jednadvacetiletý Moritz Erhardt, stážista v Bank of America, zemřel na epileptický záchvat vyvolaný spánkovou deprivací po 72 hodinách nepřetržité práce.

Ještě horší je, že vyhoření se nevyhýbá ani těm, kteří mají o naše zdraví pečovat. Studie ukazují, že 57 procent lékařských rezidentů a 46 procent lékařů splňuje kritéria syndromu vyhoření.