Velké chyby

Finanční chyby děláme všichni. Od pokut za pozdní vrácení knih do knihovny po pokuty za parkování – naše finanční přešlapy mohou být frustrující, ale jen zřídka nás stojí stovky milionů dolarů. A jak se ukazuje, i ti nejvýznamnější investoři na světě se občas zmýlí a skončí hluboko v červených číslech.

Ať už za to může přehnané sebevědomí, nebo slabá ekonomika, lidé, které považujeme za finanční mágy, jsou pořád jen lidé. V této knize nás Michael Batnick provede příběhy několika vybraných investorů a ukáže nám jejich nejhorší investice. Co víc – ukáže, že jsme v privilegovaném postavení: tím, že se poučíme z chyb těch nejlepších, můžeme těžit z jejich těžce vykoupené moudrosti, aniž bychom sami museli zaplatit cenu v podobě obrovských ztrát.

V následujících kapitolách se mimo jiné dozvíte: jak se jmenuje nejvlivnější kniha o investování, která kdy byla napsána; jak Warren Buffett přišel o více než 400 milionů dolarů; a proč by se Mark Twain býval měl držet psaní.

Lidé přirozeně hledají vysvětlení toho, co se ve světě děje – jednoduchá pravidla a úhledné vzorce, které všechno zabalí do jasných příběhů. Svět je ale příliš složitý na to, aby to takto skutečně fungovalo – a jak ukázal legendární investor Benjamin Graham, v investování to platí dvojnásob.

Graham měl mimořádně úspěšnou finanční kariéru a napsal nejvlivnější investiční knihu všech dob: Inteligentní investor. Warren Buffett ji označil za „nejlepší knihu o investování, jaká kdy byla napsána“. Grahamův nejdůležitější přínos však spočívá v tom, že dal vzniknout silnému novému přístupu – tzv. hodnotovému investování.

V jádru tohoto konceptu stojí Grahamovo pozorování, že cena společnosti kolísá mnohem více než její hodnota. Jinými slovy: kurz akcií – tedy cena – často neodráží skutečnou hodnotu firmy, která je dána kombinací faktorů, jako jsou příjmy, aktiva a budoucí potenciál.

Proč mezi cenou a hodnotou vzniká rozdíl? Protože ceny určují lidé, zatímco hodnotu vytvářejí samotné firmy – a lidé jsou mnohem náladovější a emotivnější než podniky. Cena a hodnota se proto mohou výrazně rozcházet.

Když Graham ve 30. letech sledoval, jak tržní hodnota General Electric klesla z 1,87 miliardy dolarů na 784 milionů, poznamenal, že se v daném roce nestalo nic katastrofálního, co by zásadně ovlivnilo aktiva, zaměstnance nebo příjmy společnosti. Změny v ocenění byly způsobeny čistě střídáním optimismu a pesimismu investorů.

Ani Benjamin Graham však nedokázal vymyslet vzorec, který by trh trvale porážel, a jeho vlastní filozofie ho během Velké hospodářské krize málem zruinovala. Po zkušenosti s bujarými dvacátými lety měl pocit, že ceny a hodnoty jsou zcela mimo synchron. Rozhodl se proto vsadit proti trhu a předpověděl pokles cen. Měl pravdu – jen podcenil hloubku propadu.

Do roku 1930 utrpěl akciový trh těžké ztráty. Graham se domníval, že to nejhorší už má za sebou, a začal znovu agresivně nakupovat. Ceny však dál padaly a trh se skutečně odrazil ode dna až v roce 1932. Do té doby ztratilo Grahamovo portfolio 70 procent své hodnoty.

Grahamova zkušenost ukazuje, že v investování neexistují žádné železné zákony ani magické vzorce. Vědomí skutečné hodnoty je zásadní, ale nesmíte se stát jejím otrokem. I levné může být vždy ještě levnější.

Slavné investiční pravidlo „kup levně, prodej draze“ přežilo dodnes z dobrého důvodu – srozumitelně zjednodušuje jedno z nejkomplexnějších odvětví. Ironií je, že muž, kterému se toto pravidlo připisuje, měl sám iracionální zálibu v riziku.

Jesse Livermore se narodil v roce 1877 v Massachusetts. Ve třiadvaceti se přestěhoval do New Yorku, získal místo makléře a už v prvním týdnu vydělal 50 000 dolarů. Všechno šlo skvěle, ale brzy udělal fatální chybu – a nebyla zdaleka poslední.

V roce 1901 prodal Livermore nakrátko 1 000 akcií U.S. Steel a 1 000 akcií Santa Fe Railroad. Prodej nakrátko v investičním žargonu znamená opak nákupu: sázíte na to, že cena akcií klesne, a snažíte se vydělat na rozdílu, pokud se tak skutečně stane. Je to riskantní taktika – pokud cena akcií vzroste, proděláte.

A přesně to se stalo. Cena akcií, které prodal nakrátko, vzrostla a Livermore na těchto dvou obchodech přišel zhruba o 50 000 dolarů – celé své jmění. Ve skutečnosti byl ještě v horší situaci než na nule: svým zaměstnavatelům dlužil 500 dolarů.

Jesse Livermore se ale nevzdal. Po splacení dluhů se vrátil do New Yorku a znovu začal spekulovat. Následující desetiletí byla turbulentní a talentovaný, ale chybující obchodník v nich opakovaně vydělával i ztrácel miliony dolarů.

Krach v roce 1929 však vytvořil ideální prostředí pro prodeje nakrátko, které Livermoreovi, přirozeně skeptickému, dokonale seděly. Brzy nashromáždil jmění, které by dnes odpovídalo zhruba 1,4 miliardy dolarů. Patřil k nejbohatším lidem na světě – a zároveň dosáhl svého vrcholu.

Když akciový trh v roce 1932 dosáhl dna, propadl se tak hluboko, že se zdál pravděpodobný prudký odraz vzhůru. O několik dní později skutečně zažil největší růst v historii: index Dow Jones Industrial Average, důležitý akciový ukazatel, vzrostl během 42 dní o 93 procent.

Byl tu však problém: Livermore vsadil svůj kapitál na další pokles. Ztráty ho zdrtily. O pár dní později se rozhodl otočit a začal sázet na růst. Ten se ale nekonal v takové míře, aby jeho ztráty napravil.

Po několika letech strávených v chudobě spáchal Jesse Livermore 29. listopadu 1940 sebevraždu.

Jesse Livermore je často citován jako zdroj investiční moudrosti, ale několikrát skončil v bankrotu kvůli neschopnosti řídit riziko. Jaká je tedy nejdůležitější strategie řízení rizika? Diverzifikace.