Vedení podle algoritmu

Umělá inteligence, zkráceně AI, je dalším velkým trendem ve světě podnikání. Už dnes proniká do oblastí, jako je zadávání dat nebo nábor zaměstnanců, a v příštích letech se její dopad má exponenciálně zvětšovat.

S každým pokrokem v této oblasti se ale objevují nové obavy – jak ze strany vedoucích pracovníků, tak zaměstnanců. Nahradí AI lidi a učiní většinu zaměstnanců nadbytečnými? Lze algoritmům skutečně důvěřovat? A jak řídit pracoviště, kde vedle sebe funguje AI i lidé?

Následující úryvky otevírají okno do toho, jakým způsobem AI v nadcházejících letech promění organizace. V tomto shrnutí se dozvíte, proč může být AI dobrým manažerem, zda mohou algoritmy skutečně vést lidi a jak AI „spolupracovala“ s dávno zesnulým skladatelem.

Pokud máte rádi sci‑fi filmy, myšlenka inteligentních strojů ve vás nejspíš vyvolává neklid. Znovu a znovu na plátně sledujeme, jak lidstvo vyvine superinteligentní roboty, kteří se nakonec obrátí proti svým tvůrcům – a pokaždé to skončí katastrofou. Můžeme mít pocit, že tyto příběhy v sobě nesou nějaké varování. Pokud ano, rozhodně si ho ale příliš nebereme k srdci – stačí se podívat na svět byznysu.

Rok od roku je umělá inteligence chytřejší a lídři v různých odvětvích, kteří touží maximalizovat zisky, tyto nové chytré stroje pozorně sledují. Zásadní sdělení je jednoduché: revoluce umělé inteligence se blíží, ať se nám to líbí, nebo ne.

Jak tedy umělá inteligence změní svět? Abychom na to mohli odpovědět, musíme si nejprve ujasnit, co přesně pojem AI znamená. Zjednodušeně řečeno, AI označuje program, který zpracovává data jako vstupní surovinu a jako výstup produkuje závěry či doporučení. Aby toho dosáhla, využívá algoritmy – soustavu matematických výpočtů, která vezme zadaná data, provede nad nimi analýzy a výsledkem jsou užitečné poznatky.

Zatím to zní docela nevinně, že? Jenže podívejme se blíž. V roce 2016 porazil počítačový program vyvinutý společností Google světového šampiona ve hře Go – čínské deskové hře, která je ještě složitější než šachy. Pro mnohé to byl zlomový okamžik. Dlouho se věřilo, že špičková hra Go vyžaduje „lidský dotek“, ale program AlphaGo od Googlu tento předpoklad zcela vyvrátil.

Po tomto vítězství začala řada podnikatelů přemýšlet, zda by AI mohla překonat lidský úsudek i v jejich vlastních oborech. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Stejně jako AI dokázala vybírat nejstrategičtější tahy ve hře Go, je schopna také naznačit, jakým směrem by se měly ubírat podniky, aby dosáhly co nejlepších výsledků.

I proto současné odhady předpovídají, že AI během příštího desetiletí přidá do globální ekonomiky zhruba 13 bilionů dolarů a navždy změní způsob, jakým se podniky řídí. S takovými penězi ve hře se zdá přijetí AI nevyhnutelné. Jaký ale bude její dopad na lidi – kromě toho, že obohatí investory?

Co se vám vybaví, když se řekne management? Byrokracie? Papírování? Dusivá pravidla a předpisy, kterými se nikomu nechce řídit?

Snadněji pochopíte, co management obnáší, když ho porovnáte s vedením. Obě činnosti se týkají řízení lidí. Zatímco vedení vyžaduje charisma, energii a vizi, management se soustředí spíše na dohled nad každodenními úkoly – jinými slovy na to, aby všechno fungovalo tak, jak má.

Mnoho zaměstnanců má dnes pocit, že je jejich pracovní prostředí až příliš řízené – a ani samotní manažeři nebývají ze svých rolí vždy nadšení. To se však brzy zásadně změní. Klíčové poselství zní: AI míří do světa managementu.

Právě ty činnosti, které dělají z managementu nudnou práci, jsou totiž jako stvořené pro umělou inteligenci. Zamyslete se: co přesně manažeři dělají? Vytvářejí konkrétní, měřitelné plány. Sestavují rozpočty a stanovují standardy. Kontrolují, zda zaměstnanci plní cíle a dodržují termíny. Dbají na to, aby vše běželo hladce.

A především pracují s obrovským množstvím dat. Řízení výkonu znamená zpracovávat a vyhodnocovat data o jednotlivých zaměstnancích: splněné cíle, uskutečněné prodeje, zameškané dny. Den co den se informace hromadí.

AI je navržena právě k tomu, aby si poradila s obrovskými objemy dat, které v moderním pracovním prostředí vznikají. Místo nákladného, pomalého a někdy nepřesného zpracování dat lidmi lze tuto práci snadno svěřit algoritmům. Jakmile AI data vyhodnotí, může na jejich základě také automaticky generovat odpovědi a doporučení.

Například velká banka JPMorgan Chase používá algoritmy ke sledování zaměstnanců a kontrole, zda dodržují předpisy v oblasti compliance. Některé firmy dokonce využívají algoritmy k monitorování spokojenosti zaměstnanců a k předpovídání pravděpodobnosti, že podají výpověď.

Je zřejmé, že AI je pro mnoho úkolů, které dnes vykonávají manažeři, jedinečně vhodná. Jak je to ale s vedením? Je to výlučně lidská doména, nebo lze i tuto oblast alespoň částečně svěřit strojům?