Vedení je jen polovina příběhu

Tradičně se na vedení pohlíželo shora dolů a ti, kdo následují, byli považováni nejen za méně schopné, ale dokonce za nedůležité. Ačkoli je tento způsob uvažování stále rozšířený, se současným pracovním prostředím je neslučitelný. Dnešní práce je dynamická: lidé často mění zaměstnání i role a firmy čelí výzvám, které jsou příliš rozsáhlé a technicky složité na to, aby je zvládl jediný člověk.

Proto potřebujeme nový, pružný přístup, který uznává nutnost přizpůsobovat styl vedení měnícímu se kontextu. V tomto shrnutí se dozvíte, jak toho dosáhnout – posilováním role následovníků, podporou spolupráce a otevřeností k nejlepším nápadům bez ohledu na to, kdo s nimi přijde.

Zjistíte mimo jiné:

• proč jsou sociální dovednosti nezbytné v moderním pracovním prostředí,
• jak moc jsou vedoucí závislí na svých následovnících,
• a jak můžete zvýšit míru inovací tím, že přijmete větší flexibilitu.

Ještě před několika desítkami let se vůdčí osobnosti, jako byl Jack Welch, proslavily prosazováním myšlenky, že úspěch stojí především na individualismu, osobní motivaci a sebedůvěře. Dnes je však taková představa téměř nepředstavitelná – svět byznysu se změnil a pracovní prostředí je orientované na tým více než kdy dřív.

Studie z roku 2012 ukázala, že v 80. letech se jen asi 20 procent práce vykonávalo v týmech, zatímco v druhém desetiletí 21. století už to bylo přibližně 80 procent. Lidé vstupující na trh práce v tomto století jsou někdy označováni jako „generace my“. Tato generace ví, že spolupráce je nejlepším způsobem, jak dosahovat kvalitních výsledků.

Nový důraz na týmovou práci učinil mezilidské dovednosti naprosto klíčovými. Lidé, kteří je nemají, jen stěží dokážou do týmu efektivně přispívat. Koneckonců, pokud neumíte dobře komunikovat, naslouchat ostatním nebo se podívat za hranice vlastních nápadů, jak můžete být pro tým skutečným přínosem?

Sociabilita však není jedinou nezbytnou ingrediencí v měnícím se pracovním prostředí. Stejně důležitá je i agilita. Moderní firmy jsou proslulé častými reorganizacemi a člověk se musí umět rychle přizpůsobit. Podle studie statistiků Hipplea a Soka zůstává průměrný zaměstnanec v jedné firmě zhruba 4,6 roku. Přeskakování z jedné práce do druhé se stalo novým standardem – ve skutečnosti 51 procent lidí setrvá na dané pozici méně než dva roky.

Právě proto je zásadní mezilidská agilita, tedy schopnost přizpůsobit se novým sociálním kontextům. Pokud často měníte zaměstnání, neustále pracujete s novými kolegy, nadřízenými i generálními řediteli. Schopnost rychle se začlenit do nové firemní kultury je klíčová.

Už víte, že moderní pracovní prostředí se mění rychleji než kdy dřív a že úspěch v této nové atmosféře vyžaduje zvládání týmové práce i budování vztahů. Jak se v tomto složitém prostředí pohybovat co nejefektivněji?

Odpovědí je nový přístup nazývaný generativní partnerství. Tento pojem označuje takový typ vztahu, který je nastaven tak, aby vy i vaši kolegové dosahovali výsledků přesahujících úroveň kreativity a inovací, jichž byste byli schopni jednotlivě.

Jak to funguje? Generativní partnerství stojí na vedení a následování. Rozdíl mezi těmito dvěma rolemi je na první pohled jasný: lídr vede tým tím, že vymezuje úkoly a nastavuje kontext, v němž tým pracuje; následovník se řídí jeho pokyny a plní úkoly, které mu byly svěřeny.

Na rozdíl od tradičních přístupů však generativní partnerství považuje obě role za rovnocenné a proměnlivé. Jeden a tentýž člověk může být v různých situacích jak lídrem, tak následovníkem – podle toho, co skupina právě potřebuje.

Příkladem mohou být Beatles a jejich průlomové album Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band. Během jeho nahrávání přicházel každý člen kapely s vlastními nápady a písněmi. Ten, kdo měl v danou chvíli nejlepší nápad, se přirozeně stal lídrem a ostatní ho následovali. Tyto role se plynule měnily píseň od písně a výsledkem byla spolupráce, která přinesla neuvěřitelně inovativní album a definitivně zpečetila nesmrtelnost už tak slavné kapely.

Jejich úspěch stál na tom, že se zbavili pevných představ o tom, kdo má být v čele. Přijali plynulou dynamiku, řídili se nejlepšími nápady a téměř úplně opustili hierarchii.