Umírat kvůli výplatě

Nebezpečná povolání nejsou nic nového. Práce, jako je těžba uhlí nebo stavebnictví, jsou známé tím, že fyzicky poškozují naše zdraví, a proto byla přijata opatření, která mají omezit jejich negativní dopady. Často se však zapomíná na duševní zdraví zaměstnanců v kancelářích.

Stres z přepracování, nezaměstnanosti nebo nedostatku kontroly nad pracovním prostředím má prokazatelně negativní vliv na zdraví. Od zvýšeného rizika infarktu až po vyšší míru deprese – moderní pracovní prostředí vystavuje zbytečnému stresu miliony Američanů.

Nemusí to tak být. Zaměstnavatelé by měli zavádět pozitivní změny na pracovišti, aby jejich zaměstnanci mohli vést šťastnější a zdravější život. A co víc, jde o situaci, kdy na tom vydělají obě strany: zdravější pracovníci znamenají vyšší produktivitu a větší zisky.

V tomto shrnutí se dozvíte, co udělal starosta San Franciska pro snížení počtu návštěv pohotovosti, proč jsou propouštění špatná jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, a v čem se americký zdravotnický systém liší od systémů jiných vyspělých zemí.

Většina z nás už někdy zažila stres v práci. Statistiky to potvrzují. Výzkumy dokonce ukazují, že pracovní stres se stále zhoršuje a nejeví známky ústupu. Americký institut pro stres uvádí, že ohromujících 80 procent Američanů pravidelně zažívá stres v zaměstnání.

Pokud je ale pracovní stres tak rozšířený, jaké má následky? Jednoduše řečeno: práce může být zdraví škodlivá.

Například podle časopisu Fortune je Salesforce považována za jednu z nejlepších firem, kde ve Spojených státech pracovat. Řada svědectví zaměstnanců však ukazuje i jinou tvář této společnosti. Jedna nejmenovaná zaměstnankyně, která nastoupila jako manažerka, byla brzy nucena začít užívat antidepresiva, aby zvládla stresující pracovní prostředí. Neustále se měnící rozvrh a náročná práce znamenaly, že často musela pracovat – nebo cestovat za prací – i o víkendech. Aby se s tím vším vyrovnala, utrácela zhruba 2 000 dolarů měsíčně za terapii a osobního trenéra.

Ne každý si ale může dovolit takové způsoby zvládání stresu, zejména v rychle rostoucí gigové ekonomice. Ta se vyznačuje nejistými krátkodobými smlouvami a často nízkými výdělky; někteří analytici předpovídali, že do roku 2020 bude v gigové ekonomice pracovat 40 procent americké pracovní síly. Ekonomická nejistota takového zaměstnání v kombinaci s minimem placeného volna – nebo jeho úplnou absencí – vedla v souhrnné analýze 93 studií k závěru, že práce v gigové ekonomice snižuje bezpečnost práce a zhoršuje celkové zdraví pracovníků.

Ani to však nemusí být nevyhnutelné. Inspirativním příkladem firmy, která se rozhodla jít jinou cestou, je Aetna. Poté, co generální ředitel Mark Bertolini v roce 2004 utrpěl těžkou lyžařskou nehodu, začal se intenzivně zajímat o zdraví. To ho přimělo přehodnotit postoj společnosti k blahu zaměstnanců.

V roce 2015 Aetna zavedla minimální hodinovou mzdu 16 dolarů, což pro nejhůře placené zaměstnance znamenalo zvýšení platu o 33 procent. V kombinaci se zlepšeným zdravotním pojištěním a bezplatnými lekcemi meditace to vedlo k tomu, že zaměstnanci hlásili o 28 procent méně stresu a o 20 procent lepší kvalitu spánku. Navíc klesly náklady firmy na zdravotní péči. Ukazuje se tak, že péče o blaho zaměstnanců může být skutečně výhodná pro obě strany.

Bohužel, firmy jako Aetna jsou spíše výjimkou. Jak uvidíme v následujících kapitolách, pracovní stres má obrovský dopad na lidi po celém světě.

Každý ví, že pasivní kouření je nezdravé. I proto je v USA stále častěji zakazováno kouření na veřejných místech, jako jsou restaurace. Znepokojivé je, že výzkumný tým autora zjistil, že stres způsobený prací je stejně smrtelný jako vdechování karcinogenního pasivního kouře.

Proč tedy zákonodárci proti tomuto smrtícímu trendu nezasahují? Stres na pracovišti je ve Spojených státech ve skutečnosti pátou nejčastější příčinou úmrtí a stojí za 120 000 úmrtími ročně, kterým by bylo možné předejít. K této znepokojivé cifře dospěl autor se svými kolegy po pečlivé analýze dat o veřejném zdraví a pracovních podmínkách.

Jak ale pracovní stres přispívá k tolika utrpení? Zčásti tím, že v USA není práce jen místem, kde lidé tráví čas, aby si vydělali peníze, ale také hlavním zdrojem zdravotního pojištění. To znamená, že nejméně 85 000 z oněch 120 000 úmrtí souvisí s nedostatkem zdravotního pojištění – ať už kvůli nezaměstnanosti, práci na volné noze, nebo prostě proto, že zaměstnavatel pojištění neposkytuje.

U lidí, kteří zaměstnání mají, se odhaduje, že 28 000 úmrtí je způsobeno stresem z nadměrné pracovní zátěže, nedostatku kontroly nad prací nebo nedostatku sociální podpory na pracovišti. Mezi příčiny patří globální konkurence vedoucí k prodlužování pracovní doby. Rozvoj mobilních technologií navíc znamená, že se od zaměstnanců stále častěji očekává, že budou „neustále na příjmu“ a budou pracovat i mimo oficiální pracovní dobu.

Veškerý tento zvýšený stres se promítá do našeho fyzického zdraví. Řada studií prokazuje souvislost mezi stresem a nemocemi. U mužů například stres zvyšuje pravděpodobnost vzniku mnoha typů rakoviny.

V peněžním vyjádření vedou stresující pracovní podmínky k nákladům na zdravotní péči ve výši 190 miliard dolarů ročně, což představuje zhruba 8 procent celkových výdajů na zdravotnictví v USA.

Alespoň polovině těchto úmrtí by bylo možné zabránit, kdyby Spojené státy přijaly podobnou politiku jako vyspělé evropské země. V Evropě je totiž počet úmrtí souvisejících s prací zhruba poloviční oproti USA. Proč? Protože vyspělé evropské země obvykle s rostoucím bohatstvím zvyšují i výdaje na zdravotní péči, což vede k lepšímu zdraví obyvatel a nižší úmrtnosti na příčiny související s prostředím – včetně pracovních podmínek.

Kdyby se tedy USA více přiblížily evropské regulaci pracovního prostředí a evropským systémům zdravotní péče, mohly by předejít asi 60 000 úmrtím ročně a ušetřit přibližně 63 miliard dolarů na nákladech na zdravotnictví.