Triumf města

Rok 2011 se stal milníkem v dějinách lidstva: poprvé v historii žilo více lidí ve městech než na venkově. Stále více obyvatel z celého světa se stěhuje do slibných měst v honbě za lepšími příležitostmi. Co ale dělá města pro tolik lidí tak přitažlivými?

Velké metropole nabízejí pracovní místa, univerzity i kulturní instituce. Rozmanitost aktivit a zážitků, které poskytují, výrazně zvyšuje šanci, že v nich najdete to, co v životě hledáte.

Samozřejmě i města mají své temné stránky. Chudoba i kriminalita jsou ve městech vyšší než na předměstích. Mnohá městská centra navíc v posledních desetiletích zažila hluboký hospodářský úpadek – stačí si vzpomenout na Detroit, který se stal symbolem neúspěchů moderní Ameriky.

Města jsou nakonec odrazem největších úspěchů lidstva, ale i jeho největších selhání. V této souhrnné části se dozvíte, proč jsou města pro lidský pokrok tak zásadní. V následujících kapitolách se mimo jiné dozvíte:

• proč jsou vstupenky do divadla a ceny v restauracích ve městech v přepočtu levnější než na venkově,
• proč britský princ Charles nesnáší moderní mrakodrapy v Chicagu,
• a proč život v městském prostředí někdy podporuje kriminální chování.

Ať už šlo o athénské myslitele, kteří položili základy klasické filozofie, nebo florentské umělce, kteří stáli u zrodu renesance, města byla v průběhu dějin ohnisky kreativity a pokroku. Co dělá města tak příznivým prostředím pro vizionářské myšlení?

Města spojují lidi, a tím umožňují spolupráci a rychlé šíření znalostí. Tento živý proces často vede k nečekaným, zásadně novým objevům a výtvorům. Města jsou tak bohatým zdrojem inspirace, že i dnes, kdy nám technologie umožňují vyměňovat si nápady a informace prakticky odkudkoli, si mnoho z nás stále volí život v hustě obydlených aglomeracích.

Je to proto, že lidé dávají přednost učení prostřednictvím osobního kontaktu. Vezměme si Silicon Valley: přestože je technologický sektor silně propojený přes internet, programátoři a vynálezci stále chtějí být fyzicky na stejném místě jako jejich kolegové. Díky tomu, že se nejtalentovanější softwaroví inženýři světa soustřeďují na malém území, vzniká přirozený pocit konkurence – a každý pak pracuje o to usilovněji, aby přišel s „další velkou věcí“.

To nás přivádí k důležitému bodu: lidský pokrok ve městech stojí na třech pilířích – malých firmách, chytrých lidech a globálním propojení. Silicon Valley je učebnicovým příkladem takového prostředí, stejně jako jím byl kdysi průmyslový Detroit.

V polovině dvacátého století se zdálo, že na každém rohu Detroitu sídlí nějaký génius a nový start‑up – vzpomeňme na Henryho Forda, bratry Dodgeovy, Detroit Electric, General Motors – všechny posedlé snahou přijít s další automobilovou inovací. Kromě obrovského lidského kapitálu byl Detroit také výborně napojen na svět prostřednictvím hlavní železniční trati a vodní cesty. Tato spojení nejen umožňovala nepřetržitý tok zboží do města, ale přiváděla sem i proud ambiciózních podnikatelů.

Města však nenabízejí jen příležitosti k práci a inovacím. Jak uvidíme v následujících kapitolách, obyvatelé měst si užívají také mimořádně pestrý společenský a kulturní život.

Život na venkově má své kouzlo – zvlášť pokud milujete přírodu – ale pokud toužíte po podnětech a vzrušení, musíte se ponořit do městské džungle. Kreativní propojení, která města podporují, totiž nevytvářejí jen lepší podniky, ale živí i umělecké a zábavní komunity.

Uvažujme například o rozkvětu londýnské divadelní scény v šestnáctém století. Jak Londýn rostl, přitahoval stále více potulných divadelních společností. Protože neexistovaly žádné zavedené dramatické školy, herci se učili jeden od druhého. Z této komunity vzešla řada skvělých dramatiků, jako byli Christopher Marlowe, Ben Jonson a samozřejmě William Shakespeare.

Dnešní literární badatelé zjistili, že tito tři autoři si občas půjčovali struktury a motivy jeden od druhého a často odkazovali na díla svých kolegů. Shakespeareovy světoznámé hry tak nejsou produktem osamělého génia pracujícího v izolaci; jeho tvorbu podporovalo a umožňovalo vysoce inspirativní kreativní prostředí Londýna.

Kromě bohaté tvůrčí komunity existovaly v Londýně i významné finanční pobídky pro divadelní soubory, aby se zde usadily. Město bylo plné potenciálních diváků, což kulturním institucím umožňovalo pokrýt vysoké provozní náklady. To je zásadní, protože divadelní produkce je velmi nákladná – vyžaduje velké jeviště, speciální osvětlení, zvukovou techniku, kvalitní herce a mnoho dalšího.

Města nabízejí velké publikum, které se může o tyto fixní náklady podělit, a díky tomu jsou vstupenky pro jednotlivce dostupnější. Tento princip platí i pro kina, restaurace, operní domy, muzea a další instituce. Výsledkem je větší rozmanitost a specializace téměř ve všech oblastech života a volného času.

Stačí si představit všechny různé druhy jídel, která můžete ve městě ochutnat. Jen v New Yorku si můžete během tří městských bloků vybrat ze čtyř různých regionálních variant indické kuchyně.

Jak vidíte, život ve městě bývá zábavnější než život na venkově. A to není všechno: věděli jste, že život ve velkoměstě je navíc šetrnější k životnímu prostředí?